Automatizace 3D tisku, která má firmám urychlit a zefektivnit obsluhu tiskáren. S takovým nápadem přišel Miroslav Pejř z Fakulty strojního inženýrství VUT. A odborné porotě se nápad líbil natolik, že nakonec získal 3. místo v Ceně podnikavosti studenta VUT (od letošního roku nese název Pojď podnikat!). Nyní Pejř plánuje spolu s týmem dotáhnout funkční produkt, který už by v základní verzi mohl do firem.

Miroslav Pejř řešil problém, se kterým se dost možná nepotýká sám. „Když jsem potřeboval na 3D tiskárně něco vytisknout, nechtělo se mi pořád chodit z kolejí na fakultu tiskárnu zapínat. Takže jsem začal přemýšlet, jak to zautomatizovat,” popisuje student FSI VUT.

Při svých úvahách šel ještě dál a řekl si, že takové řešení by možná neuvítali pouze studenti, ale i firmy, které mají 3D tiskáren více a vyžadují neustálou obsluhu. „PrintrBot má za cíl 3D tisk zautomatizovat a odstranit prodlevy mezi dotisknutím a čekáním na obsluhu. Obvykle totiž musí někdo přijít, vzít starý tisk, dát tam nový a tiskárnu zapnout,” přibližuje Pejř.

Spolu s týmem dalších čtyř spolužáků došli k závěru, že sestaví robota, který bude jezdit po regálu a zvládne obsloužit několik tiskáren najednou. „Jakmile tiskárna dotiskne, robota si přivolá. Ten vymění celý tiskový plát i s 3D tiskem a dá tam prázdný, takže tiskárna může během pár minut pokračovat dál v tisku. Nemusí čekat, než přijde obsluha, která chodí třeba jednou za hodinu. Případně to obsluhuje nějaký inženýr a stráví pravidelně třeba dvacet minut, které by mohl věnovat odbornější a důležitější práci,” podotýká Miroslav Pejř.

Tým pracující na řešení prý nejprve hledal, zda něco podobného ve světě už funguje a zda se mohou něčím inspirovat. Následně si celý problém rozdělili na malé části. „Protože kdyby k tomu chtěl člověk přistupovat tak, že začne řešit všechno najednou, vypadá to jako v podstatě neřešitelný problém,” říká Pavel Pejř také z FSI VUT, který je shodou okolností bratrancem Miroslava Pejře a v týmu PrintrBotu má na starosti elektro a byznysovou stránku věci. 

Část týmu se proto zaměřila na mechanický návrh, další na pohony či software. „Díky tomu jsme udělali funkční prototyp během necelého půl roku,” dodává Pavel Pejř.

Zda by o jejich řešení byl mezi firmami reálný zájem, si ověřili přímo u nich. „Na sto firem specializovaných přímo na 3D tisk nebo využívajících nějak 3D tiskárny jsme poslali dotazník. A dostali jsme většinou pozitivní zpětnou vazbu. Plus nějaké nápady a připomínky, podle kterých jsme upravili náš původní byznys plán. Měnil se například rozsah toho, co by firmy potřebovaly, na co by se chtěly víc zaměřit,” popisuje Pavel Pejř s tím, že díky tomu také některé části zcela vypustili, protože zjistili, že o ně na trhu reálně není zájem.

Do budoucna by se PrintrBot chtěl věnovat jak zakázkovému vývoji na míru, tak vyvíjení vlastního ekosystému, který si mohou zákazníci pořídit jako celek. „Tam, kde už mají nějaké regály, musíme naše řešení přizpůsobit na míru. Ale tam, kde teprve vůbec pořízení 3D tisku zvažují, bychom rádi nabídli komplexní řešení osazené našimi tiskárnami, pulty a roboty,” říká Pavel Pejř.

Začít plánují v Česku. I kvůli praktičnosti. „Zpočátku to budou asi spíš řešení na míru, takže se chceme soustředit na firmy, které jsou blíž, kam můžeme dojet. Ale do budoucna, jakmile budeme mít nachystaný celý ekosystém, bychom určitě rádi i do světa,” uzavírá s úsměvem Pavel Pejř.