Lidé

11. února 2023

Ženy z VUT, které hýbou světem vědy a techniky

Tvrzení, že věda a technika jsou pouze pro muže, je pouhým předsudkem. Na Vysokém učení technickém v Brně najdete celkem 621 žen, které jsou pro vědu a techniku nepostradatelné. U příležitosti k dnešnímu Mezinárodnímu dni žen a dívek ve vědě, který spadá na 11. února, jsme pro vás z každé fakulty vybrali jednu představitelku, jejíž úspěchy dokazují, že ženy mají ve vědě své místo.



Nikol Žižková – FAST

Docentka Nikol Žižková působí na Fakultě stavební na Ústavu technologie stavebních hmot a dílců od roku 2001. V současné době je garantkou studijního programu Stavební materiály a technologie. Kromě výuky předmětů v oblasti Ekologie ve stavebnictví, organizace a řízení závodů a oceňování nemovitostí, se věnuje  řešení vědecko-výzkumných projektů na poli moderních, ekologických stavebních materiálů a trvale udržitelné výstavby. Patřila také mezi skupinu odborníků, kteří radili mongolským firmám, jak využít popílky ve stavebních materiálech. Na začátku roku 2022 se stala viceprezidentkou WTA International (International Association for Science and Technology of Building Maintenance and Monuments Preservation).​



Andrea Konečná – FSI

Vědkyně Andrea Konečná jako jediná z VUT získala prestižní grant JUNIOR STAR. Peníze od Grantové agentury České republiky jsou určeny pro výjimečné mladé výzkumníky s čerstvě hotovým doktorátem. V celém Česku získalo tuto podporu jen 23 projektů. Studovala na Fakultě strojního inženýrství, konkrétně na Ústavu fyzikálního inženýrství, kde je podmínkou během magisterského studia vyjet na studijní pobyt do zahraničí. Nejdříve vycestovala do Španělska, kde nakonec strávila sedm let. V rámci doktorátu si ze Španělska několikrát „odskočila“ i do USA a získala řadu cenných kontaktů. Po návratu do Brna bádala na CEITEC VUT, s novým grantem JUNIOR STAR se od ledna vrací na svoji alma mater, Ústav fyzikálního inženýrství. Tam se nyní věnuje nanofotonice a elektronové mikroskopii.



Adriána Kovalčík – FCH

Proděkanka Adriána Kovalčík, která působí na Ústavu chemie potravin a biotechnologií na Fakultě chemické, původně vědeckou kariéru během studia neplánovala. Ale několik životních výzev ji dovedlo až ke dni, kdy byla v loňském roce jmenována profesorkou. Má za sebou pestrou vědeckou pouť, na které ji poháněl zájem o biodegradabilní polymery. Své zkušenosti sbírala i v zahraničí, a sice ve Francii na Université Blaise-Pascal v Clermont-Ferrand a v Rakousku na vídeňské Universität für Bodenkultur Wien, v Graz University of Technology a ve firmě Wood K plus v Linci. Soustředí se hlavně na oblast výzkumu, přípravy a charakterizace přírodních polymerů a jejich zpracování, izolaci bioaktivních látek z potravinářských odpadů a funkčních polymerních kompozitů.



Lenka Zajíčková – CEITEC

Lenka Zajíčková zkoumá suché technologie pro úpravu povrchu materiálů, zejména technologie využívající ionizovaný plynu nazývaný plazma a depozici po atomových vrstvách. Vyvíjí bioaktivní povrchy a nanomateriály s aplikacemi v senzorice, tkáňovém inženýrství nebo pro antibakteriální úpravy. Na CEITEC VUT vede výzkumnou skupinu Plazmové technologie. V oboru fyziky nízkoteplotního plazmatu a plazmových technologií je mezinárodně uznávanou vědkyní s hojně citovanými publikacemi. Je zástupkyní České republiky ve výboru Fyzika plazmatu při Mezinárodní unii čisté a aplikované fyziky. Je předsedkyní mezinárodní konference PLATHINIUM, která se zaměřuje na plazmové procesy a přípravu tenkých vrstev a bude se konat ve Francii pod záštitou francouzské vakuové společnosti.



Jana Schwarzerová – FEKT

Jana Schwarzerová působí na ústavu biomedicínského inženýrství, Fakultě Elektrotechniky a Komunikačních Technologií, která se v rámci své vědecké kariéry zabývá studiem genového inženýrství, predikčních algoritmů a jejich správné implementaci na biologické systémy. Díky tomu může pomoc rozklíčovat principy horizontálního přenosu genů a tím zamezit nekontrolovanému šíření antibiotické rezistence. Získala hlavní cenu v soutěži PhD talent FEKT 2021. Ve skupině pod vedením profesora Wolframa Weckwertha z Vídeňské univerzity se dostává k zajímavým studiím týkající se rostlin a jejich predikcí vlastností při nynější změně klimatu.



Barbora Šmahlíková – FIT

Barbora Šmahlíková studuje na Fakultě informačních technologií magisterský program Informační technologie a umělá inteligence. Do výzkumu se zapojila už na začátku bakalářského studia. Její práce v oblasti vývoje algoritmů, tzv. omega-automatů, vyústila brzy v publikace na mezinárodních konferenčních fórech, která jsou převážně vyhrazeny doktorským studentům. Algoritmus pro komplementaci, na jehož vytvoření se významně podílela, je v současné době jedním z celosvětově nejlepších. Barbora Šmahlíková je výjimečná studentka s velkým nadáním pro vědu a výzkum, která letos získala Cenu vlády pro nadaného studenta, v roce 2022 Cenu rektora na Akademickém shromáždění a byla vybrána i do soutěže 8 z VUT, kde vybraní studenti prezentují nejlepší bakalářské ze všech fakult za uplynulý akademický rok.



Romana Drdová – FaVU

Romana Drdová je doktorandkou Fakulty výtvarných umění, která se zasloužila o vznik fakultní recyklační stanice. Jedná se o prostor, kam si studenti mohou přijít zdarma vybrat materiál pro práci a poradit se ohledně svého uměleckého záměru. Inspiraci pro svůj projekt Drdová získala během svého pobytu v New Yorku, kde sledovala místní kreativní centrum Material for the Arts věnující se opětovnému použití materiálů, které poskytuje školám, umělcům i neziskovým organizacím. Ačkoliv se nyní soustředí především na rozšíření sítě spolupracujících firem a vybudování povědomí o recyklační stanici mezi studenty, do budoucna se nebrání ani tomu přetavit celý nápad v podnikání a vytvořit například síť takových stanic po českých městech či institucích. Za svůj projekt v roce 2019 získala Cenu empatie.



Ema Záňová – FP  

Ema Záňová, studentka oboru Procesního managementu, si rozhodně neláme hlavu se škatulkami „pro holky“ a „pro kluky“. V loňském roce se totiž jako vůbec první žena v Česku postavila do čela týmu studentské formule. V týmu formule se od začátku připojila k Business a PR sekci, stavěla na zkušenostech ze střední školy a práce pro tamní studentskou organizaci. Po skončení závodní sezóny odjela na stáž do společnosti TOYOTA GAZOO Racing Europe v německém Kolíně nad Rýnem, kde pracuje na pozici stážisty procesního řízení, což je pro ni vzhledem k jejímu oboru ideální kombinací. A když zrovna není v dílnách, prohání se s hokejkou po ledě jako útočnice ženského hokejového týmu WHC Valkyries Brno. Letos se účastnila i Světových zimních univerzitních her, kde se svým týmem vybojovala čtvrté místo.



Kateřina Bucsuházy – ÚSI

Kateřina Bucsuházy je absolventkou doktorského studia na Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně, kde studovala i magisterské studium Expertní inženýrství v dopravě. A jak sama říká, „nehodařina“ už jí zůstala. Nyní pracuje na Centru dopravního výzkumu, konkrétně na oblasti Hloubkové analýzy nehod. Věnuje se lidskému faktoru v dopravě při analýze silničních dopravních nehod. Výsledky její práce přispívají ke zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Pracuje s týmem odborníků z různých oborů, kde všichni mohou využívat všechny znalosti. Se svými kolegy se snaží, aby výstupy jejich výzkumných aktivit sloužily ke zvyšování kvality práce znalců.  V roce 2019 získala Cenu rektora pro absolventy VUT.



Nina Bartošová – FA

Proděkanka Nina Bartošová je architektka, teoretička a historička architektury. V jejím přístupu ve výzkumu se odráží předchozí zahraniční zkušenosti z akademického prostředí, které získala ve Francii, Anglii a v Rakousku. Spolu se svým týmem se v roce 2016 zabývala architektonicko-urbanistické soutěží Cvernovka, ve které získali 3. cenu. Je spoluautorkou vědecké monografie Industriál očami odborníkov/pamätníkov: Teória a metodológia ochrany priemyselného dedičstva v kontexte Bratislavy, která získala prémii Literárního fondu za vědeckou a odbornou literaturu za rok 2016, stejně jako i další dvě publikace, na kterých se podílela  Vojnová Bratislava a Zapomenutá generace: čeští architekti na Slovensku.

Témata

Související články:
Vědci z VUT významně pomohli s výrobou ochranných pomůcek a nyní pracují na nových projektech
ARGO pod vodou: na veletrhu IDET vystavují prototyp studentské ponorky
Na VUT vzniká nový studijní program Jaderná energetika. Nabídne stáže i novou laboratoř
Artefakt: workshop studentů VUT se letos zaměřil na umění v sakrální architektuře
Martin Cígler: Největší brzdou rychlejšího IT rozvoje je nedostatek lidí