Jaderná energetika se na VUT vyučovala už od 50. let minulého století. „A měla tehdy poměrně velké úspěchy. Třeba když se stavěla A1 na Slovensku nebo rychlé reaktory v Rusku. Dodnes v Dukovanech pracuje řada absolventů tohoto oboru, který se tehdy učil na Fakultě strojního inženýrství (poznámka: tehdy Fakulta strojní). Takže VUT má z hlediska jádra jak docela dlouhou historii, tak dobré jméno,” říká Karel Katovský z Ústavu elektroenergetiky FEKT VUT, který je garantem nově vznikajícího studijního programu.

Původní program ale skončil a jaderná energetika se postupně z VUT vytratila. „Učila se jen v pár předmětech na FEKT a FSI,” dodává Katovský, který na univerzitě začal pracovat v době, kdy se na vládní úrovni řešila výstavba dvou bloků v jaderné elektrárně Temelín. „Tehdy na těchto jaderných předmětech citelně přibylo studentů,” vzpomíná. Pak ale tendr skončil a s tím i zájem studentů. „I když už jsem s kolegy z Fakulty strojního inženýrství tehdy přemýšleli o obnovení programu, nebylo to aktuální a poptávka firem po odbornících nebyla tak velká,” popisuje Karel Katovský.

K celé myšlence se však vrátili před pěti lety, kdy se začalo mluvit o dostavbě bloků v Dukovanech a firmy zjistily, že odborníků je málo a inženýři s větší znalostí jaderné energetiky v regionu chybí. „I středoškoláci, kteří mají o obor zájem, musí teď do Prahy či Plzně,” podotýká Katovský. K tomu se navíc přidala možnost vystavět v prostorách za elektrofakultou novou laboratoř ionizujícího záření právě pro výuku jaderné energetiky.

Vyučující hned z několika fakult tak vyslyšeli volání jak studentů, tak firem a vytvořili unikátní studijní program Jaderná energetika. V něm kombinují hned několik pohledů na problematiku jaderné energetiky. Budoucí studenti se tak kromě předmětů z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií setkají i s předměty a vyučujícími z Fakulty strojního inženýrství, Fakulty chemické a Fakulty stavební VUT. „Tým VUT je k tomu vyloženě vhodný, protože máme Fakultu strojního inženýrství. To je základ pro jadernou energetiku. My na FEKT se tématu také věnujeme. Pak je tu Fakulta chemická, což většina technických škol nemá. Přitom jaderná elektrárna je poměrně veliká chemická továrna. A také máme stavební fakultu, kde se věnují i výstavbě jaderných elektráren. Domluvili jsme se proto, že bychom to zkusili dohromady,” říká Lukáš Nesvadba z Ústavu elektroenergetiky FEKT VUT, který má vznik nového studijního programu na starosti.

Katovský s Nesvadbou se však shodují v tom, že nový program nemá ambici nahradit jadernou fakultu v Praze. „Ta je zaměřená velmi vědecky. Orientují se hodně na teorii, ve které jdou do hloubky. Řada absolventů pak působí ve výzkumu. My chceme studenty připravit primárně pro praxi,” upozorňuje Karel Katovský. I proto bude studium proloženo hned několika stážemi. „V prvním ročníku mají studenti dvě čtrnáctidenní stáže ve firmách, aby poznali reálnou práci v praxi a pomohlo jim to vybrat si směr. Také předpokládáme, že se pak ve firmách budou domlouvat například na diplomové práce a možná tam rovnou po studiu zůstanou,” dodává Lukáš Nesvadba. Stáže a pobyty budou moct studenti absolvovat také v zahraničí. Například v Koreji, Spojených státech či Belgii. „Jsou to všechno jaderně zaměřené programy a ten náš jsme skládali i s ohledem na výuku v zahraničí. Tak, aby nebyl problém s uznáváním předmětů,” podotýká Karel Katovský.

Poměrně unikátní je i spolupráce se slovenskými společnostmi. „Na VUT v Brně studuje nemalé procento slovenských studentů. Slovensko se přitom dlouhodobě potýká s odlivem inženýrů, protože absolventi často nevědí o možnostech uplatnění ve slovenském jaderném průmyslu a zůstávají v Česku. Chceme jim proto ukázat, že slovenská jaderná energetika je vyspělá, úzce spojená s tou českou a hlavně že nabízí mnoho příležitostí,” říká Lukáš Nesvadba. V rámci nového studijního programu proto domluvili možnosti exkurzí a stáží i v podnicích, které se podílejí na provozu a dostavbě jaderné elektrárny Mochovce či vyřazování jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. „Slovensko má před námi náskok. Nás ale v budoucnu vyřazování také čeká. Jaslovské Bohunice jsou v uvozovkách kousek, takže si studenti budou moct v praxi zažít nejen stavbu a provoz elektráren, ale i to, co obnáší takové vyřazování jaderné elektrárny,” dodává Karel Katovský.

Nový program, s kapacitou 24 studentů, čeká nyní na akreditaci. I kvůli tomu bude první kolo přijímacích zkoušek o dva měsíce později než na ostatní programy. „Momentálně čekáme na oponentury. Pokud se neobjeví zásadní problém, program by měl být akreditován tak, abychom v září otevřeli první ročník. První kolo přijímacích zkoušek by pak mělo být v dubnu,” říká Lukáš Nesvadba a doporučuje zároveň studentům, které by jaderná energetika lákala, aby si podali přihlášky i jinam. Proto, aby se nemuseli strachovat, zda půjde celý akreditační proces přesně podle plánu.

Program je nachystán tak, aby ho mohli studovat jak lidé se vzděláním v elektru či strojařině, tak stavařině či chemii. „Předměty jsou poskládané, aby se studenti naučili základy z jednotlivých oblastí. Počítáme s tím, že někdo bude vynikat třeba v chemii či elektru, ale bude mít problémy v něčem jiném. Tím, že je ale celá výuka zaměřená spíše prakticky, nepůjdeme v převážné většině do větší teoretické hloubky. Určitě to nebude úplně jednoduché studium, ale věříme, že absolventi budou mít do budoucna dobré vyhlídky a velkou uplatnitelnost na trhu práce,” uzavírá Karel Katovský.

(zeh)

Tvorba nového studijního programu Jaderná energetika je podporovaná v rámci projektu č. NPO_VUT_MSMT-16609_2022