První generaci podvodního dronu ARGO představují na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET studenti VUT v Brně. Tým strojLAB, který sdružuje studenty napříč fakultami i obory, pracuje na konstrukci malé ponorky, se kterou chce prozkoumat a snad i dosáhnout dna Hranické propasti. Po roce vývoje mají studenti hotový první model, na kterém testují zamýšlené konstrukční prvky, speciální pohon i ovládání. ARGO je k vidění ve dnech 24. - 26. května na stánku VUT v Brně, v pavilonu P, stánek č. 110.

„Nápad na ponorku pro Hranickou propast jsem dostal loni na konci zkouškového období. V té době jsem četl článek o dalším pokusu dosáhnout dna propasti a napadlo mě, že bychom mohli zkusit navrhnout a zkonstruovat vlastní ponorku. Samozřejmě nevíme, zda uspějeme nebo zda skutečně dosáhneme dna propasti, ale o tom náš tým není. Cílem je, abychom se na projektu co nejvíc naučili a každý si našel oblast, která ho bude zajímat a bavit,“ říká šéf studentského týmu strojLAB Jan Kalina.

Podle Kaliny byla ponorka – nebo také podvodní dron, jak svoji ARGO studenti nazývají – dostatečně ambiciózním projektem, který navíc nabízel možnost zapojení studentům napříč VUT. Ačkoliv má tým základnu na Fakultě strojního inženýrství, v týmu už pracuje také parta mladých chemiků, kteří plánují na ARGO nasadit modul pro analýzu vody, studenti informatiky pracují na softwaru a studenti z Fakulty podnikatelské se starají o sponzory a marketing. Na návrhu a vývoji ponorky aktuálně pracuje kolem pětadvaceti studentů.

Zhruba metr dvacet dlouhý válec zatím mnoho neváží, na souši má mezi dvěma až pěti kilogramy. Pro první fázi testování je ARGO vyrobena z velké části z plastu 3D tiskem. Na jednom konci má ponorka kamery a sonar, na druhém kabel, kterým je napájena a ovládána. A - možná překvapivě - do ponorky zcela záměrně teče. „Je navržena tak, že její vnitřek je zatopený vodou a náš pohon i „mozek“ celého zařízení jsou v trubkách, které procházejí skrz. Je to konstrukčně jednodušší, než řešit vodotěsnost,“ vysvětluje student strojní fakulty Tomáš Jakuš, který má na starosti vývojový tým věnující se simulacím.

Zmíněný pohon je poměrně netypický. Studenti sáhli po takzvaném rim-thrusteru, inovativním typu elektromotoru, který laik na první pohled pozná tak, že jeho lopatky nejsou umístěny na středové hřídeli, ale naopak na vnějším prstenci. „Zatím se snažíme opravdovému rim-thrusteru přiblížit, ale motor jsme nevybrali náhodou. Řada předchozích ponorů skončila nezdarem, protože se ponorce zamotal kabel. Nám by to díky rim-thruster pohonu nemělo hrozit,“ dodává Jakuš s tím, že využití tohoto pohonu pro podvodní dron je poměrně neobvyklé, rim-thruster se zatím využívá spíše v lodní dopravě.

Pro řízení ponorky si tým upravuje běžně používané softwary určené pro řízení létajících dronů. „Náš podvodní dron je trochu podobný, ale i tak musíme software hodně upravovat. Přeci jen pohyb pod vodou je prostorově složitější a taky pomalejší, než ve vzduchu. Plánujeme i částečné prvky autonomního řízení a chystáme také vlastní uživatelské rozhraní a ovladač, který bude pilot používat,“ popsal koordinátor projektů strojLABu Tomáš Svoboda.

Ponorka je stavěna jako modulární. Cílem je, aby se dala snadno osadit potřebným vybavením různého typu a tím změnit její účel. Studenti zatím plánují pracovat na 3D mapování prostředí, odběru vzorků vody a sedimentů, případně hornin. Tým už se s ponorkou přihlásil do soutěže Cena podnikavosti studenta VUT, díky které se jim naskytla možnost předvést ARGO právě na letošním veletrhu IDET. „Porotci v soutěži nám poradili, že řada prvků z naší ponorky může být poměrně inovativní a zajímavá například pro využití armádou nebo policií,“ říká Vojtěch Parkan z business sekce týmu.

Takzvaná první fáze vývoje, kterou zakončují právě probíhající testy, má za cíl prověřit, zda studenti zvolili správný typ konstrukce a vybraný pohon není slepou uličkou. „Půjde-li vše dobře, na začátku příštího roku bychom měli rádi hotovou fázi dvě. Už to bude solidnější provedení, řada součástek nebude plastových, ale kovových, systémy promakanější. Ambicí fáze dvě je potopit ARGO do brněnské přehrady. Tam už díky hloubce vznikne větší tlak, voda bude kalná a pohyb složitější. Už nepůjde o laboratorní podmínky,“ uzavírá Parkan.

(ivu)