Je potěšující zažít ohlas mezinárodní komunity, říká účastník Fulbrightova programu

Milan Heczko sice vystudoval fyziku pevných látek na Masarykově univerzitě, ale protože ho více přitahoval materiálový výzkum, v doktorandském studiu dále pokračoval na VUT. Doktorand Ústavu materiálových věd a inženýrství Fakulty strojního inženýrství dnes pracuje na Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR a chystá se k odjezdu na Ohio State University. Je jedním z 35 stipendistů vládního Fulbrightova programu, kteří v nadcházejícím akademickém roce vyjedou do USA, aby zde pracovali na svých vědeckých projektech. O tom, jak složité je stipendium získat a co všechno v tom sehrálo roli, vypráví mladý vědec v rozhovoru.

Co je předmětem vašeho výzkumu?

Naším hlavním cílem je studovat vzájemnou provázanost mezi chováním a vlastnostmi materiálů a jejich strukturními a mikrostrukturními charakteristikami. Pokud bych měl být konkrétnější, naše skupina studuje procesy a mechanismy poškození, k nimž dochází v materiálech během nízkocyklového únavového zatěžování. K tomu využíváme moderních pokročilých metod charakterizace, zejména tedy široké škály technik skenovací a transmisní elektronové mikroskopie, ale také třeba neutronovou difrakci.

V rámci Erasmu jste jako student nikdy nevycestoval. Kdy jste přišel na to, že bez zahraniční zkušenosti výzkum dělat nelze?

V tomto ohledu mi nejvíce otevřel oči kolektiv na Ústavu fyziky materiálů. Jakmile se zapojíte do toho vědecko-výzkumného koloběhu, zjistíte, že hranice mezi zeměmi přestávají existovat. Najednou spolupracujete se skupinami z různých částí světa, jezdíte na mezinárodní konference, potkáváte vědce z různých zahraničních laboratoří a institucí, píšete články, které mají mezinárodní dopad. Stanete se součástí celosvětové komunity, jejíž základy v podstatě stojí na vzájemné spolupráci a sdílení znalostí a schopností. V tomto kontextu si myslím, že pro vědce je velmi důležité vycestovat. Poznáte nové lidi, jiná pracoviště s jiným vybavením. Získáte trochu jiný náhled na řešení problémů a také se můžete naučit něco nového, a to pak po návratu předat a přispět tak k rozvoji vaší domovské instituce. A v neposlední řadě, zahraniční pobyt je také velkou životní zkušenosti, která vás obohatí i po osobní stránce.

Možností, jak vycestovat je celá řada – proč právě Fulbrightův program?

V době, kdy jsem zjišťoval možnosti zahraničních stáží, mi dorazil e-mail o příležitostech zahraniční spolupráce s vědeckými institucemi v USA. Zaujal mě Fulbrightův program a zejména příběh jeho absolventky Heleny Reichlové. Podobně jako já i ona v rámci svého doktorátu prováděla výzkum na jednom z ústavů Akademie věd ČR. Kontaktoval jsem ji, a tak vlastně začal celý příběh. Až později mi došlo, zejména z komunikace s kolegy z USA, o jak prestižní záležitost se jedná. Myslím si, že největším plusem Fulbrightova programu je to, jak je komplexní. Nejenže přispívá k rozvoji samotného stipendisty, ale především prohlubuje vzájemnou mezikulturní a vědeckou spolupráci na poli celých vědeckých skupin. Pozitivní dopad je skutečně na mnoha úrovních.

Přiznal jste, že kdybyste dnes věděl, jak složitou proceduru budete muset absolvovat, znovu byste do toho nešel.

Samozřejmě to bylo myšleno trochu v nadsázce. Nicméně příprava přihlášky trvala téměř celý rok a během té doby pochopitelně nastaly okamžiky, kdy člověk zapochyboval. Vždy ale nakonec převážila motivace, touha zabojovat o tu příležitost, protože když už se do toho člověk jednou pustí, nemůže vycouvat. V tomhle mi ohromně pomohla podpora mých blízkých – rodiny, kamarádů a kolegů, za což jim velmi děkuji.

Co všechno celá procedura obnášela?

Co se týče přihlášky, nejdříve je třeba najít si takové vědecké pracoviště v USA, kde jsou ochotni s vámi spolupracovat a přijmout vás. Zároveň vám pak musí tato skupina napsat kvalitní zvací dopis, aby bylo jasně dané, že o vás stojí a že ví, co a za jakých podmínek tam budete dělat. Tato část je asi nejobtížnější, jelikož od ní se odvíjí většina dalších kroků. Jakmile jste domluveni s americkou stranou, je třeba připravit dva eseje – jeden popisující váš projekt a druhý pojednávající o vašem životě, jak profesně, tak osobně. Další nezbytnou součástí přihlášky je strukturovaný životopis a také podrobné informace o veškerých vašich studijních výsledcích. Jako doktorand jsem musel doložit také výsledky mé vědecko-výzkumné činnosti. Nevyzpytatelnou součástí přihlášky je získání tří doporučujících dopisů od významných lidí z oboru, s nimiž daný kandidát spolupracoval. A jelikož odjíždíte na americkou instituci, je samozřejmě potřeba prokázat, že jste schopni spolehlivě komunikovat v anglickém jazyce v akademickém prostředí. Ještě před podáním přihlášky musíte tedy úspěšně složit americkou zkoušku z angličtiny TOEFL. Po odeslání přihlášky pak následuje několik fází výběrového řízení, jehož poslední částí je pohovor s Fulbrightovou komisí v Praze. Na konci celé této procedury mě čekalo Fulbrightovo stipendium v kategorii postgraduální studium pro šest vybraných finalistů.

S velkým respektem se zmiňujete o svých kolezích, kteří vás ve vašem úsilí podporují. Měl jste ale i štěstí na příznivá setkání, která vám pomohla.

Ano, základem a klíčovým bodem pro úspěch je pracovat v kolektivu lidí, který vám věří, který má důvěru ve vaše schopnosti a váš potenciál. V tomhle jsem měl velké štěstí, a za to všem mým kolegům děkuji. Celý příběh, celá ta cesta je spojena s mnoha drobnými detaily a střípky, by možná vydal na malou knihu. Zmíním alespoň jeden z nich. Velmi mi pomohlo, že Ústav fyziky materiálů organizoval minulý rok prestižní konferenci s dlouholetou historií ICSMA-17. Do Brna přijely opravdu ty největší špičky v oblasti materiálového výzkumu, a mezi nimi také prof. Michael J. Mills, ke kterému nakonec v rámci Fulbrightova stipendia jedu. Byla to souhra několika šťastných okolností a náhod, nicméně to, že jsme se mohli potkat osobně a osobně se na všem domluvit, hrálo dle mě velmi důležitou roli ve výběrovém řízení.

Podmínkou Fulbrightova stipendia je, že po návratu musíte nejméně další dva roky pracovat v instituci, z níž jste odešel. Vám pomohlo i to, že budete moci dále pracovat na jednom špičkovém přístroji, takže budete mít pro práci skvělé podmínky…

Jednou ze stěžejních myšlenek Fulbrightova programu je podpora vzájemné česko-americké spolupráce s cílem pozvednout výzkum v České republice. Během mého výzkumného pobytu v USA bude jedním z hlavních motivů naučit se nové pokročilé techniky v oblasti transmisní elektronové mikroskopie. Velkým plusem pak je, že po návratu budu moci tyto znalosti dále využít a předat české vědecké komunitě. V rámci infrastruktury CEITEC VUT je totiž v současné době instalován FEI Titan – transmisní elektronový mikroskop, který je podobně vybavený jako ten, na kterém budu pracovat v USA. Velkou část experimentálních technik, které se v americké skupině naučím, budu pak schopen provádět i v ČR.

S jakými ambicemi do Ohia odjíždíte? Stanovil jste si splnění nějakých konkrétních cílů?

Fulbrightovo stipendium mi dává unikátní příležitost zapojit se do výzkumu v rámci Center for Electron Microscopy and Analysis na Ohio State University, což je jedna z nejlepších a nejlépe vybavených laboratoří v oblasti materiálového výzkumu na světě. Zároveň je to však pro mě i velký závazek a velká zodpovědnost. Co se týče cílů, budu pracovat na tématu své dizertace, tedy zkoumání mechanismů poškození v pokročilých vysoce legovaných slitinách. Zároveň se ale zapojím do projektů americké skupiny v oblasti superslitin a tzv. slitin s vysokou konfigurační entropií. Spojovacím prvkem pak bude naučit se novým metodám a také způsobu vedení materiálového výzkumu. Ten je ve skupině profesora Millse hodně specifický, jelikož je založený na úzké spolupráci teorie, modelování, simulací a experimentální práce.

Těšíte se?

Těším se velmi. Bude to velká životní zkušenost jak z profesního, tak i osobního hlediska. Jiné prostředí, jiná kultura, jiní lidé, jiné zvyky. Ohio State University patří mezi největší americké univerzity, takže bude veliký zážitek stát se součástí toho prostředí a pracovat tam. Budu mít také možnost poznat Spojené státy z trochu jiné perspektivy, než když tam člověk přicestuje jako turista. Nová zkušenost to bude pro mě i z pohledu dlouhodobějšího odloučení od rodiny a mých blízkých. Na druhou stranu, poměrně nedaleko na University of Michigan Law School bude další Fulbrighter a můj dlouholetý kamarád Martin Sztefek, což je velké plus.

Jak si představujete svou další kariéru?

Rozhodně chci zůstat v oblasti vědy a výzkumu a pokud možno také v akademickém prostředí. Baví mě, že člověk nemá nic narýsováno dopředu a svým způsobem má velkou tvůrčí volnost. Rozhodně je to pestrá práce, nehrozí zde stereotyp, hodně cestujete, a co se týče výsledků, pokud se vám povede dosáhnout kvalitních závěrů, je potěšující zažít ohlas mezinárodní komunity. Myslím si, že materiálový výzkum v ČR má velký potenciál a rád bych se v budoucnu podílel na jeho dalším rozvoji.

(jan)

Témata