Aplikovaná matematika je obrovským pomocníkem, ale potřebuje lidi, kteří jí do hloubky rozumí

Jana Hoderová vystudovala učitelství na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, ke kterému si ve 4. ročníku přibrala Matematické inženýrství na někdejší Fakultě strojní VUT v Brně. Tehdy nový obor ji zaujal a už mu zůstala věrná. Jako asistentka na Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství VUT absolvovala doktorské studium a dnes zde mimo jiné působí jako tajemník pro oborové studium. Na brněnskou techniku nedá dopustit. Matematiku považuje za základní stavební kámen pro další obory a výkonný nástroj pro predikování řady složitých procesů. Jen je zapotřebí držet se kritického myšlení a brát ohled na lidský faktor.

Jak dlouho učíte matematiku?

Hned po studiu na vysoké škole jsem měla to štěstí, že jsem byla zaměstnána na FSI a tím pádem jsem okamžitě začala i učit. Takže letos to bude půlkulatých 25 let, co učím.

Co nebo kdo vás přivedl k matematice a jakou roli hraje ve Vašem životě?

Matematika pro mě byla jasnou volbou odjakživa, přestože jsem neměla štěstí na žádné vynikající a inspirující učitele. Spíš jsem za veškerou pomoc vděčná bratrovi, který se věnoval a věnuje fyzice a byl vždycky po ruce s radou.

V mém životě hraje matematika naprosto zásadní roli. Rozhodla o výběru vysoké školy, ovlivnila můj způsob myšlení. Mám práci, která mě hodně baví, mám kolegy, kteří jsou v matematice excelentní a skvělí i po lidské stránce.

Mají vaši studenti z matematiky na FSI strach? Vnímáte generační rozdíl v přístupu vašich studentů k matematice?

Nevím, jestli bych to nazvala strachem. Spíš někteří cítí zdravý respekt, protože vědí, že nemají dobré základy ze základní a střední školy a těžko se věnovat vyšší matematice, když se trápíte se zlomky a závorkami. Ale já zastávám názor, že když mají studenti motivaci a vybrali si naši fakultu pro nějaký konkrétní studijní program, tak zvládnou i tu matematiku, která je základem pro všechny další technické předměty. Jen musí chtít a investovat energii do přípravy.

Generační rozdíl v přístupu k matematice je vidět na první pohled. Dostupnost různých vymožeností, od dnes již samozřejmého online vyhledávání kdykoli a kdekoli po různé softwary v mobilu, které za vás "cosi" spočítají, když "to" jen vyfotíte, bohužel potlačila schopnost studentů spoléhat se na vlastní hlavu. Je hrozná škoda, že si studenti víc nevěří v tom, jaké znalosti se jim při vzdělávání ukládají do hlavy a mají tendenci hledat v mobilu nebo někde na papíru pořád dokola i základní věci.

Otázka na generační rozdíl možná mířila i trochu jinam. Obecně se vždycky nadává, že současní studenti jsou horší než jsme bývali my, ale proti tomu se vždycky ohrazuji. V žádném případě nejsou horší, jsou jen jiní, protože vyrůstají v jiných podmínkách s jinými možnostmi. Já ve studentech vnímám především jejich potenciál. Závidím jim jejich energii, kreativitu, schopnost vidět řešený úkol z úplně jiného pohledu a najít třeba i novou cestu, jak si se zadaným úkolem poradit.

Učíte matematiku na FSI a na FCH. Liší se matematika pro strojaře a pro chemiky?

Obsahově se základní kurz matematiky v 1. ročníku nijak zásadně neliší. Vnímám spíš to, že pro studenty Fakulty chemické není ta vazba mezi vyšší matematikou a chemií až tak zřetelná, proto mají k matematice vlažný vztah. Strojaři to vidí jasněji. Bez integrálů a diferenciálních rovnic se v technických předmětech prostě neobejdou.

Jak byste motivovala mladé lidi, kteří se matematiky bojí nebo věří, že jim v životě k ničemu nebude?

Při studiu technických a přírodovědných škol se bez matematiky fungovat nedá. Matematika je základní stavební kámen pro další obory. Bez logického myšlení, znalosti matematického aparátu a schopnosti ho použít pro řešení úloh nejen technické praxe si s řešeným problémem neporadíte. Zní to jako fráze, ale je to naprostá realita. Matematika je potřeba úplně všude.

Mohou matematika a její aplikace pomoci s řešením současných globálních problémů nebo mají naopak v tomto ohledu sklon věci komplikovat?

Síla matematiky je v simulacích. Když sestavíte správný matematický model a nastavíte správné parametry, tak můžete velmi kvalitně predikovat vývoj řady například biologických procesů na základě vstupních dat. Stále je ovšem potřeba kritické myšlení a lidský faktor. Člověk dokáže mnohdy intuitivně vyhodnotit, že softwarem nabízené řešení má třeba nějaký háček, odchyluje se od reality a je potřeba provést nějakou korekci. Aplikovaná matematika je tedy obrovským pomocníkem v široké škále řešených problémů, ale potřebuje lidi, kteří jí do hloubky rozumí a mají ji pod kontrolou.

Oslavíte Den matematiky?

Samozřejmě. Teď, když o Dni matematiky vím, tak ho jistě oslavím. Předpokládám, že prací.

(kub)

Témata