Čtyřikrát za sebou pořadí 651.–700. V nejnověji publikovaném QS World University Rankings však brněnská technika skončila na sdíleném 601.–650. místě. Kromě toho se v posledních dvou vydáních tohoto renomovaného žebříčku ocitla v nejlepší třístovce škol, které se věnují technologiím a inženýringu. VUT se přitom v minulosti v rankingu nacházelo ještě výše, tehdy však ještě s lehce odlišnou metodologií a v podstatně menší konkurenci (kterou zvýšil nástup zejména výzkumně silných asijských univerzit). O to větším úspěchem pro univerzitu letošní umístění je.
Co za ním stojí? Kontinuálně velmi dobrého výkonu VUT dosahuje v hodnocení zaměstnavatelů. Průzkum, který mezi firmami realizuje pořádající společnost na základě vlastních rozsáhlých databází i kontaktů, které poskytují samotné univerzity, je jedním ze stabilizujících prvků celého žebříčku: v potaz se totiž braly odpovědi za poslední tři roky, tohle období bylo nyní rozšířeno dokonce na pět posledních hodnocení. „Velmi si vážím toho, že si vrcholoví představitelé firem a spolupracujících institucí najdou čas na to, aby vyjádřili svůj názor v průzkumu. Samozřejmě o to více, že v něm vyjádří spokojenost s našimi absolventy,“ komentuje výsledky rektor Petr Štěpánek. Dalším kritériem, ve kterém je VUT dlouhodobě silné, je podíl zahraničních studentů. VUT samozřejmě profituje z velkého zájmu slovenských uchazečů, těší se však také oblibě mezi ruskými a ukrajinskými studenty. Ti odchází studovat do České republiky i přesto, že zejména ruské univerzity jsou těmi, které do žebříčku v poslední době zasáhly velmi výrazně: pro zajímavost, zatímco v roce 2008 se umístila pouze jedna, v letošním ročníku je jich 17.
Velkým příslibem do budoucna jsou však kritéria, ve kterých sice VUT nepatří mezi světovou špičku, ale každým rokem se v nich zlepšuje. Jedná se zejména o objem citací přepočtený na velikost akademického a vědecko-výzkumného sboru. Zatímco v roce 2009 byl počet textů indexovaných v databázi Scopus 674, o pět let později to byl již více než dvojnásobek. „Jedná se nejen o dopad dlouhodobé podpory VUT, která je směřována přímo z úrovně rektorátu k těm kolegům, kteří publikují ve velmi kvalitních a impaktovaných časopisech, ale i o důsledek úspěšnosti VUT v první a druhé prioritní ose Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, v rámci kterých vznikla na naší univerzitě centra excelence a regionální výzkumná centra,“ vyjmenovává rektor Petr Štěpánek důvody zlepšení.
„Publikační výkonnost je pro nás o to důležitější, že do žebříčku vstupuje dokonce dvaceti procenty,“ dodává rektor s tím, že vědecké úspěchy jednotlivých výzkumných týmů a zvýšené povědomí o jejich práci by se v čase měly výrazněji promítnout také do vůbec nejdůležitějšího kritéria, jakým je hodnocení akademiky. To zjednodušeně spočívá v průzkumu obdobném tomu mezi zaměstnavateli.
Relativně slabším článkem byla dosud také druhá část hodnocení internacionalizace, kterou je podíl zahraničních odborníků zaměstnaných na dané vysoké škole. „Na nutnost usnadnit jejich působení na českých školách však dlouhodobě upozorňujeme,“ odkazuje rektor na připomínky, které VUT v Brně zaslalo k připravované novele vysokoškolského zákona.
A jak vidí umístění VUT v dalších letech? „I když jsem jako rektor samozřejmě za podobné úspěchy rád, žádné konkrétní cíle si pro jednotlivé rankingy nestanovuji. Moje očekávání tak směřují spíše obecně k tomu, aby se VUT v Brně stalo mezinárodně uznávanou výzkumnou univerzitou, na které budeme vychovávat kvalitní absolventy ze všech koutů světa. Potvrzení tohoto postavení renomovaným žebříčkem, jakým je i QS, je pro nás už jen příjemným bonusem. A proto bych rád poděkoval všem, kteří se o letošní umístění zasloužili, tedy nejen pedagogům, studentům, ale i spolupracujícím firmám,“ uzavírá rektor.
Eva Kneblová
Přečtěte si také článek VUT v Brně mezi světovou špičkou v oboru Civil & Structural Engineering.