Nedávno se v městě Čelákovice dočkali nového mostu přes Labe. Ten původní musel být zavřen a stržen kvůli špatnému technickému stavu. Současná závěsná konstrukce musela být kvůli nedostatku místa zakotvena do břehu krajními lany. Student VUT Rostislav Krč se ve své diplomové práci rozhodl vytvořit alternativní varianty a zvážit možné výhody a nevýhody stávajícího a jím navrženého řešení. „Navrhl jsem řešení, kde není nutné lávku zakotvit. Je vyvážena svou vlastní konstrukcí,“ vysvětlil Krč.

V návrhu se musel Rostislav Krč vypořádat s řadou omezení. „Musel jsem brát v potaz to, kdo bude lávku využívat. V tomto případě je určena především pěším a cyklistům. Nicméně na jednom břehu řeky se nachází chatová oblast a je proto potřeba, aby se tam případně dostala například záchranná služba. Dále bylo potřeba zohlednit fakt, že se jedná o vodní cestu a je v plánu zvýšení její kategorie. Plavební komora proto musí být dostatečně velká,“ popsal některé z parametrů Krč.

Zároveň upozornil na to, že na březích Labe v této části není dostatek místa, aby mohla být lávka vyvážena přirozeně prodloužením. Zatímco v Čelákovicích tento problém vyřešili ukotvením lany přímo do břehu, Rostislav Krč přišel s jiným řešením zavěšené lávky. „Krajní části jsem vyplnil betonem, jsou tak těžší a docílil jsem tím potřebné rovnováhy. Dlouho ale zabralo hledání optimálního tvaru,“ dodal Krč. Zpočátku zvažoval i visutou či obloukovou lávku. Problém je podle něj ale nestabilní nezpevněné podloží, do kterého by bylo velmi obtížné stavbu založit.

Ačkoliv by se to nemuselo laikovi zdát, podle Krče jsou lávky přes vodní toky složité stavby. „Obvykle jsou to složité stavby kvůli rozpětí. Nelze použít standardních postupů a prefabrikovaných konstrukcí. Druhá věc jsou povodně, které mohou konstrukci poškodit. Často s sebou navíc voda nese klády a různé splaveniny, takže síly, které v daný moment na lávku působí, jsou obrovské,“ upozornil Krč s tím, že mosty a lávky jsou obvykle projektovány s životností na sto let. Odráží se to na konstrukci i vybraných materiálech. „Druhá věc je údržba. Žádná stavba není naprojektována tak, že ji postavíte a sto let na ni nemusíte sáhnout. Je potřeba ji kontrolovat, provádět nátěry a starat se o ni,“ uzavřel Rostislav Krč, který se v rámci doktorského studia věnuje optimalizovaným tvarům stavebních konstrukcí pomocí technologie 3D tisku.

(zep)