Studenti vymysleli, jak naložit s odpadem. Využili ho do podlah i izolační vaty

Nové kompozitní materiály, podlahový systém nebo samozhutnitelné zálivky. To jsou nápady na využití odpadních surovin, se kterými uspěli studenti Vysokého učení technického v Brně v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu. Jejím cílem bylo, aby účastníci přišli se zajímavými nápady na přeměnu odpadů na zdroje.

První tři místa v soutěži s názvem „Přeměna odpadů na zdroje“ se podařilo obsadit posluchačům doktorského studia ze stavební fakulty. Jako nejlepší projekt vybrala odborná porota práci Michaely Dvořákové, která se zabývala vývojem nových kompozitních materiálů, kde využila odpadní polyesterová vlákna z výroby hydroizolačních fólií. „Jejich výroba spočívá v zaválcování výztužné polyesterové mřížky mezi dvě vrstvy měkčeného PVC. Při této výrobní technologii vzniká pás, který ale nemá zcela rovné okraje, a proto se následně zarovnávají ořezáním. Takto vzniká nemalé množství kompozitních odřezků,“ vysvětlila Dvořáková, jak vzniká tento odpadní materiál. Ten využila mladá vědkyně v prvním případě na nový typ termoizolační desky na cementové bázi, v druhém pak pro výrobu vaty, která má tepelně i akusticky izolační schopnosti.

Pro přehrávání videa je nutné povolit cookies typu Marketing. Změnu nastavení provedete zde. Video můžete otevřít v novém panelu.

Dalším oceněným projektem byl podlahový systém pro extrémní zatížení se zvýšeným obsahem druhotných surovin od Jindřicha Melichara. Ten díky tomu, že využil odpadní materiál, jako je popílek či škvára, dokázal nejen snížit náklady na výrobu betonových podlah, ale zároveň také eliminovat dopad na životní prostředí, který by vznikl jejich skládkováním.

Třetí místo obsadila Magdaléna Kociánová, která se snažila využít zeminu, která vzniká při výkopových pracích. Ta obsahuje nežádoucí složky, které znesnadňují jejich zpětné použití v konstrukci. „V rámci mého výzkumu jsem se mimo jiné zabývala možností vzniku samozhutnitelných zálivek. Tato technologie spočívá v chemické úpravě vykopaných zemin pomocí vhodných přísad. Samozhutnitelná zálivka je v době uložení v tekutém stavu, ale díky hydratačním procesům v čase tuhne, tvrdne a nabývá na pevnostech,“ popsala Kociánová. Díky tomu se dá taková zemina znovu použít v konstrukcích a nemusí končit jako odpad.

Soutěž probíhala v celkem pěti kategoriích, z nichž jednou z nich byly právě vysoké školy. Letos se konala poprvé a přihlásilo se do ní 127 účastníků. Katalog oceněných prací je dostupný na stránkách soutěže.

(kah)

Témata