Příští rok brněnská technika oslaví výročí 120 let od svého založení. Při té příležitosti proběhnou nejen oslavy, ale i udělování titulů doctor honoris causa významným osobnostem. Jde o tradiční slavnostní akt, který má na škole letitou tradici. Tento významný titul z Vysokého učení technického v Brně obdrželo už na pětašedesát osobností z různých oblastí.
První titul doctor honoris causa udělila tehdejší C. k. česká technická vysoká škola Františka Josefa v Brně při příležitosti 10. výročí založení školy, tedy v roce 1909. Tehdy se čestným doktorem stal mecenáš univerzity Václav hrabě Kounic. „Manželé Václav a Josefína Kounicovi věnovali v den svého sňatku, 12. května 1908, k oslavě 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. svůj dům na Giskrově (dnešní Kounicově) ulici na zřízení studentských kolejí pro českou vysokou školu v Brně,“ vysvětlila vedoucí Archivu VUT Jana Dobšíčková. V současné době v této budově sídlí Rektorát Masarykovy univerzity a před budovou je umístěna busta Václava hraběte Kounice.
Technika ocenila i dva československé prezidenty
V pořadí čtvrtý doktorát se rozhodl profesorský sbor udělit v roce 1926, a to přímo tehdejšímu prezidentovi republiky, Tomáši Garrigue Masarykovi. Slavnostní předání diplomu se uskutečnilo na Pražském hradě za přítomnosti zástupců vysoké školy. Stejná čest se dostala i dalšímu prezidentovi, Edvardu Benešovi, o jedenáct let později, za zásluhy o osvobození státu a podporu technické práce a technických věd. „Dne 16. března 1937 se Brno těšilo z návštěvy prezidenta Edvarda Beneše. Při této příležitosti neopomenul zavítat také na českou techniku, která nově nesla jeho jméno. Vrcholem návštěvy pak byla slavnostní promoce čestným doktorem technických věd za přítomnosti vedení školy, profesorského sboru, členů vlády, jakož i zástupců z kruhů poslaneckých, vědeckých, duchovních a vojenských,“ popsala Dobšíčková.
Během své návštěvy se prezident Beneš setkal také se studenty | Autor: Archiv VUT
Ještě v předválečných letech stačila škola udělit několik doktorátů, například proslulému vynálezci Nikolu Teslovi či Janu Antonínovi Baťovi. Druhému jmenovanému nakonec profesorský sbor titul v roce 1948 odňal v důsledku odsouzení J. A. Bati lidovým soudem za zločiny proti státu. Baťova rodina však nakonec v roce 2007 dosáhla očištění jeho jména a zrušení původního rozsudku. Na začátku 2. světové války se nejen historie udělování doktorátů, ale i historie univerzity kvůli světovým událostem a uzavřením vysokých škol musela na několik let přerušit.
Nejvíce promocí se uskutečnilo po revoluci
Prvním poválečným čestným doktorem byl Vladimír List, podle nějž je dnes mimo jiné pojmenovaný vědeckotechnický park na Palackého vrchu a vysokoškolské koleje. Tento významný profesor elektrotechniky byl v roce 1947 oceněn na Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše (tehdejší název VUT, pozn. red.) za zásluhy ve svém vědním oboru. Koncem padesátých let se stejné pocty dočkal ještě bývalý rektor a hydrotechnik Antonín Smrček. Provoz školy byl následně v roce 1951 omezen a některé součásti přešly pod nově vzniklou Vojenskou technickou akademii. Činnost školy se pak začala od roku 1956 znovu obnovovat pod názvem Vysoké učení technické v Brně a od roku 1966 se začaly opět udělat doktoráty. Od té doby se do roku 1990 udělilo celkem šest titulů doctor honoris causa významným vědcům a architektům, jak z Československa, tak například i ze Sovětského svazu. „Dvě třetiny všech promocí čestných doktorů za celou historii školy se pak uskutečnily po roce 1990,“ upozornila vedoucí archivu.
Ze světově známých osobností tak lze v dochovaných dokumentech dohledat taková jména, jako je Tomáš Baťa, Eva Jiřičná, Jan Švejnar nebo bývalý prezident České republiky Václav Klaus. Posledními čestnými doktory v historii VUT jsou pak nedávno zesnulý Armin Delong a architekt Viktor Rudiš, jejichž promoce se uskutečnila před čtyřmi lety.
