
Jak si smysluplně předávat informace o opuštěných místech, aniž by zveřejnění vedlo k jejich poničení? Skupina brněnských vysokoškolských studentů vytvořila UrbexVault – mobilní aplikaci určenou přímo komunitě věnující se urban exploration. Projekt nabízí nástroj pro vytvoření vlastní mapy lokací a prostor pro sdílení aktuálních komunitních dat. A také respekt vůči nepsaným pravidlům urbexu, což je pro její tvůrce možná to nejdůležitější. Po úspěchu projektu v soutěžích Vysokého učení technického Idea Challenge@FIT a BoosterChallenge VUT už tým testuje beta verzi aplikace. A zájemců má spoustu.
„Naši hlavní motivací bylo poskytnout urbex komunitě nástroj pro správu vlastní mapy. V současnosti lidé používají různá nevyhovující řešení, jako jsou třeba mapy Google. Chtěli jsme přijít s řešením, které by bylo co nejefektivnější a nejbezpečnější,“ konstatuje hned na úvod našeho rozhovoru s tvůrci aplikace student FIT VUT Jan Železný.
Co je vlastně urbex a v čem je komunita lidí kolem něj specifická? Urban exploration, jak zní plný název, je průzkum a dokumentování míst vytvořených člověkem. „Jde o hrozně široké spektrum míst: podzemí, opuštěné lodě, továrny, kostely… Mě osobně na tom láká samotné objevování. Na těch místech můžete odhalovat spoustu věcí – třeba jejich historii, příběh, předměty, které tam zůstaly,“ konstatuje Železný. Jeho kolega Adam Kopřiva zdůrazňuje, že jde o projev lidské svobody: „Není to organizovaná prohlídka, záleží jen na mně, co o místě zjistím a co se tam budu snažit najít.“ Svůj pohled na smysl urbexu přidá i třetí zpovídaný, opět student FIT VUT Oleksandr Teslja: „Přitahuje mě příběh místa, hledání důvodů, proč nakonec skončilo opuštěné.“ Urbex je dnes stále populárnější subkultura, která se ve své čisté podobě snaží vzdorovat komercionalizaci. Ostatně, řídí se heslem: „Take nothing but pictures, leave nothing but footprints, kill nothing but time.“
Fanoušci urbexu řeší specifický problém: Potřebují vědět, zda dané místo ještě stále existuje, v jakém je stavu, co lze při jeho návštěvě očekávat nebo jaké vybavení si vzít s sebou. Přesné lokace však zveřejňovat nechtějí – přílišná publicita může přilákat vandaly a urychlit zánik. A prodej informací jde zase proti filozofii urbexu. Právě tento paradox stál u vzniku projektu UrbexVault.
Pětičlenný tým – kromě zmíněných k němu patří i Ondrej Grendár z Fakulty podnikatelské VUT a Karol Raffay z MENDELU – začal na konceptu pracovat na podzim roku 2024. Aplikaci od začátku navrhuje jako nástroj vytvořený urbexery pro urbexery. „Já s Adamem a Karlosem (Karol Raffay) jsme se poznali na FITu. Chtěli jsme všichni něco programovat a všechny nás bavil urbex. Takže plán byl jasný,“ komentuje počátky s úsměvem Železný. „Od začátku jsme uvažovali o tom, jakými nástroji bychom mohli komunitě pomoct. Žádná aplikace, kde byste si mohli vkládat informace k lokacím a sdílet je s uzavřenou komunitou, neexistuje,“ zdůrazňuje Kopřiva. A stávající řešení informace buď prodávají na komerční bázi, anebo nejsou přizpůsobené potřebám urban exploration. Buď neomezují sdílení informací, nebo nepracují s kategorizací. Dobrá kategorizace objektů na mapě a následná možnost filtrace jsou přitom zásadní. „My naopak nabízíme klíčovou funkci Vault, kdy můžete sdílet aktuální informace o lokacích jen s těmi, kdo už ji znají,“ připomíná jedinečný prvek aplikace Oleksandr Teslja. UrbexVault využívají lidé, kteří sami už některou lokaci prošli – respektovat pravidla urbexu a znát např. polohu objektu je vlastně vstupenkou pro její používání.
Jak tuto znalost ale ověřit? Zde přicházejí tvůrci se systémovým prvkem, na nějž jsou zvlášť hrdí. Kontrolují, zda při zadání informací o objektu odpovídají tři parametry: GPS souřadnice, kategorie objektu a rádius. „Pokud vyhovují, pak se dotaz propojí s databází,“ doplňuje Železný. Párování lokací bylo pro tvůrce aplikace největším technickým oříškem.
Základem aplikace je nástroj pro editaci vlastní mapy, v níž si uživatelé mohou organizovat objevené lokality. U míst lze editovat například jejich typ, stav a obtížnost, doporučené vybavení, fotografie nebo vlastní poznámky. Vše tak, aby nevznikla veřejně přístupná databáze informací.
V souvislosti s urbexem se samozřejmě nelze vyhnout otázkám dodržování zákonů. Samotní tvůrci odmítají, že by aplikace mohla sloužit jako návod k neoprávněnému vstupu. Má naopak uživatele upozorňovat na rizika, podporovat vzájemné informování o nebezpečích a zdůrazňovat respekt k místním zákonům. „Jde o uživateli generovaný obsah, pro nějž vytváříme background. Neovlivníme, jakou informaci uživatel vloží. Ale v okamžiku, kdy by se snad objevil majitel s upozorněním na některé informace, jsme připraveni je obratem odstranit,“ popisuje hypotetickou situaci Adam Kopřiva. Autoři upozorňují na velkou komplikovanost právního kontextu urban exploration, které se věnují i na svém blogu. Sami se snaží komunitu edukovat.
Nekomerční charakter projektu je pro jeho tvůrce neoddiskutovatelným základem. Jak však chtějí vývoj a provoz aplikace „uživit“? Primárně z volitelných kosmetických (grafických) doplňků v aplikaci, z prodeje merche (který mimochodem pracuje i s výše zmíněným mottem urbexu) a z komunitních příspěvků. „Aplikace musí zůstat pro všechny zdarma a bez reklam, nicméně v aplikaci budou kosmetické doplňky pro profil, jejichž pořízením nás uživatel podpoří. A zmíním i sociální sítě, kam umísťujeme edukativní obsah. Na Instagramu máme aktuálně přes třicet tisíc sledujících,“ shrnuje ekonomický model Adam Kopřiva. Před vydáním ostré verze by každopádně autoři chtěli vyzkoušet Kickstarter kampaň na pokrytí prvního roku provozu aplikace.
Doplníme, že ostrá verze aplikace by měla spatřit světlo světa příští rok, a současně, že tým je otevřen novým členům, kteří by měli zájem o spolupráci v oblasti správy sociálních sítí a tvorby obsahu.
Foto: Archiv VUT
Zdroj: FIT VUT