V prvním ročníku se student FIT VUT David Kozák přihlásil do předmětu Projektová praxe. Díky tomu se dostal k problematice testování vícevláknových programů, kterým se nakonec rozhodl věnovat i ve své bakalářské práci. „Moje bakalářská práce měla poměrně tajemný a složitý název. V praxi jsem se ale zjednodušeně zabýval testováním. Konkrétně šlo o testování vícevláknových programů psaných v jazyce Java. Testování je obecně proces, ve kterém se snažíme odhalit chyby v softwaru a tím zvýšit jeho kvalitu. Chyby ve vícevláknových programech jsou ale zvláštní, protože se objevují za výjimečných okolností a je velmi složité je odhalit běžným testováním. A i když je odhalíme, tak je často velmi těžké je opravit,“ vysvětlil David Kozák.

Odborníci z FIT VUT se tomuto problému už několik let věnují a vyvinuli vlastní nástroj pro testování těchto programů – SearchBestie. „Abychom zvýšili šanci, že se chyba ve vícevláknovém programu objeví, musíme ho vystavit nezvyklým podmínkám. Stresovat ho. Tak jako lidé obvykle více chybují ve stresu, i tento program má tendenci dělat chyby, pokud ho vystavíme něčemu, na co nebyl připravený. SearchBestie ale pouze prohledává stavový prostor. Nestará se o spouštění testů či instrumentaci bytecodů. K tomu jsme používali nástroj ConTest od IBM. Jeho vývoj byl ale zastaven a vypršela licence, takže jsme hledali vhodnou alternativu,“ popsal Kozák. Ve své práci se pak věnoval jednak propojení SearchBestie s programem RoadRunner, kterým se ConTest rozhodli nahradit, a následně navrhl nové heuristiky, které umožňují stresovat testovaný program v přesně zvolených místech v kódu. „Způsobů, jak program vystresovat, je hodně a je problém najít ten, který v odhalování chyb pomůže. Jsou totiž typy stresů, které naopak chybu zamaskují. Snažil jsem se proto najít ideální konfigurace, které pomohou. Obvykle program testuje na náhodně vybraných místech. Přesné heuristiky ale podle experimentů dosahují lepších výsledků než heuristiky využívající náhodnosti,“ upozornil David Kozák.

Se svou prací David Kozák uspěl nejen při obhajobě, ale i v soutěži 8 z VUT. Zde měl pouhých deset minut, aby odborné porotě a ostatním soutěžícím vysvětlil, čím se v práci zabýval. Jeho prezentace natolik zaujala, že získal první místo. „Byl jsem z výsledku velmi překvapený, protože jsem ho nečekal. Sešla se tam skvělá parta lidí a všechny práce byly ohromně zajímavé. Ve srovnání se snahou vyléčit Alzheimera či rakovinu mi mých pár řádků kódu přišlo velmi nedostatečných,“ podotkl Kozák. Zároveň ale upozornil, že porota nehodnotila samotné práce a jejich zaměření, ale formu prezentace a srozumitelnost vysvětleného výzkumného problému. „Vsadil jsem na netradiční formu prezentace. Ostatní měli formální prezentace. Já jsem i z časových důvodů pojal výklad spíš vtipně. Měl jsem minimum textu. V podstatě jeden nadpis, dvě až tři věci a zbytek byly pouze obrázky, ke kterým jsem dával výklad. Podařilo se mi publikum párkrát i rozesmát,“ dodal Kozák.

Všichni soutěžící prošli před finálovým dnem školením prezentačních dovedností. Podle Davida Kozáka by podobným tréninkem měli procházet všichni studenti. „Obzvlášť informatici bývají často introverti a jsou poměrně uzavření. Myslím si ale, že je potřeba s tím pracovat. Nabízet semináře na téma komunikace, vedení lidí, prezentace. Dnes je více než kdy jindy potřeba umět se prezentovat a umět mluvit o tom, co dělám. Věřím, že by to hodně lidí na fakultě ocenilo. Pokud se má člověk v něčem zdokonalit, tak potřebuje hodně příležitostí si to procvičit,“ uzavřel David Kozák.

(zep)