Studenti si chválí zejména studijní oddělení a odbornost vyučujících, chtěli by ale více praxe, ukázal průzkum mezi končícími bakaláři

Téměř devět studentů z desíti si pochvaluje vysokou odbornost vyučujících. Ti se těší oblibě zejména na Fakultě chemické (FCH) a Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT). Studenti druhé jmenované jsou se studiem nadprůměrně spokojeni prakticky ve všech sledovaných aspektech. To jsou jen některé závěry průzkumu, který byl mezi končícími studenty bakalářského studia na VUT v Brně realizován v loňském roce vůbec poprvé.

V průměru (hodnocení spokojenosti probíhalo na škále 1-5) však nejlepší průměrnou známku získala studijní oddělení. Právě na zmíněné fakultě elektrotechniky si jeho celkovou činnost a vstřícnost cení v průměru na 1,3. Ukazuje se však také, že i přes vnímanou odbornost pedagogů mají studenti pocit, že je výuka stále příliš teoretickou. Možnost dostat se během studia k praktickým věcem (včetně praxe ve firmách) tak získala od studentů z předložených aspektů nejhorší známku – v průměru ji hodnotili 3,4. I zde ji přitom zvyšovali zejména spokojenější posluchači FCH a FEKT.

Praxi tak část studentů získává už během studia formou částečných úvazků, v menší míře plných, případně ve vlastním podnikání. Pouze studiu (s výjimkou občasných nekvalifikovaných brigád) se věnují necelé dvě třetiny (64 procent) prezenčních studentů, nejvíce je jich mezi studenty Fakulty chemické (87 procent). Na Fakultě podnikatelské je pak nejvíce pracujících studentů (53 procent), převažují u nich však částečné úvazky. Budoucí informatici sice při studiu pracují v menší míře (43 procent), častěji však již v bakalářském stupni na plný úvazek v oboru (11 procent). U kombinovaných studentů je situace dle očekávání opačná – čtyři z pěti pracují na plný úvazek, že se věnují pouze studiu, uvedla pouhá 2 procenta.

Další plány? Pokračovat na VUT v Brně, uvádí většina

I přes pracovní závazky některých z nich by 89 procent prezenčních studentů posledních ročníků bakalářského studia rádo pokračovalo v navazujícím magisterském studiu na VUT v Brně, 83 procent dokonce na stejné fakultě. Nejloajálnější jsou studenti Fakulty chemické, kde chce pokračovat dokonce 97 budoucích bakalářů. Zároveň se tím ukazuje určitá specifičnost studentů této fakulty, která je patrná už od fáze, kdy si jako uchazeči podávají přihlášky – jen výjimečně se hlásí na další fakulty uvnitř VUT v Brně. I proto by i případná změna, kterou uvedla naprostá menšina respondentů, byla ve prospěch jiné univerzity a jiného oboru. Dalších 5 procent studentů VUT v Brně však v době konání průzkumu další studium neplánovalo; změnit vysokou školu tak chce pouze 6 procent posluchačů. Ne u každého z nich je však důvodem nespokojenost s dosavadním studiem nebo s výběrem navazujících oborů, obzvlášť studenti Fakulty strojního inženýrství uvádějí, že je láká možnost vyzkoušet jinou, často zahraniční vysokou školu. Také mezi kombinovanými studenty jich většina plánuje další vzdělání na vysoké škole, něco málo přes třetinu jich však chce (alespoň prozatím) studium bakalářským titulem ukončit.

Většina studentů, kteří v současnosti neplánují pokračovat, návrat nevylučuje, nyní to však mnoho z nich neřeší

Pohled na samotnou strukturu studentů, kteří nechtějí pokračovat v navazujícím magisterském studiu (pouze studiu se věnuje 35 procent, většina však již nějakým způsobem pracuje) může napovědět něco o jejich důvodech. Jedná se především o čas, který tráví studiem, a obtížnost jeho skloubení s prací, rodinným životem nebo dalším studiem. Tento motiv uvedli na prvním místě jak studenti prezenčního, tak kombinovaného studia. Mezi prezenčními pak následují finanční důvody, které kombinovaní zřejmě i vzhledem tomu, že častěji již při studiu pracují, nepovažují za zásadní pro ukončení studia.

Těm, kteří nyní neplánují ve studiu pokračovat, jsme položili hypotetickou otázku, zda si myslí, že se k němu někdy v budoucnu vrátí. Striktně to vylučuje pouze každý desátý, 47 procent však nyní nedokáže říci. Třetina pozdější návrat na VUT zvažuje již nyní. I pravidelně realizovaný průzkum mezi uchazeči přitom ukazuje, že neustále roste podíl studentů, kteří se k navazujícímu magisterskému studiu vracejí po více či méně krátké studijní pauze.

Studium nás baví, vzkazují zájemci o navazující magisterské studium

A co studenti, kteří plánují pokračovat v navazujícím magisterském studiu nyní? Těm jsme předložili sadu desíti výroků vztahujících se k různým pohledům na studium, se kterými měli vyjádřit míru (ne)souhlasu. Nejvíce jich souhlasilo s vyjádřením „Studium / daný obor mě zajímá, proto chci jít dál“ (85 procent), následovalo „S ukončeným navazujícím studiem najdu snáze práci a lepší uplatnění“ s 82 procenty. Více než tři čtvrtiny vidí v navazujícím studiu příležitost ke specializaci. Zajímavá je také skutečnost, že 79 procent studentů říká, že je ani nenapadlo, že by studium ukončili bakalářským stupněm, za plnohodnotné vysokoškolské vzdělání totiž považují až to magisterské. Na druhou stranu to, že bakalářské studium není dostačující pro jejich potenciální zaměstnavatele, si myslí jen 55 procent. Nejvíce na Fakultě chemické (68 procent), nejméně na Fakultě informačních technologií (22 procent). A zaměstnavatelé informatiků to v nedávno realizovaném průzkumu potvrdili – právě jim nejčastěji stačí bakalářský stupeň. 

Eva Kneblová

Témata