Projekt Partyzánky s motyčkou propojuje umělecký i sociálně-antropologický výzkum. „Měli jsme dvě externistky, které jsou sociální antropoložky či socioložky. Hana Drštičková a Anastasia Blokhina se zaměřily na dva hlavní výstupy. „Prvním byla analýza facebookové skupiny Pouliční zahradníci nejen z Brna-střed,” popisuje vedoucí projektu Barbora Lungová z Katedry teorií a dějin umění FaVU VUT. Konkrétně výzkumnice zajímalo, jaká se ve skupině objevují témata, jakým jazykem se o daných tématech mluví, jaký je například věkový či genderový profil respondentů, jaké jsou motivace členů. „A následně s některými lidmi dělaly cílené rozhovory. Z toho vznikla analýza fenoménu spontánního, takzvaného guerilla zahradničení,” dodává Lungová.

Umělecká část projektu zase intervencemi v prostoru, například zahradnickou formou, reagovala na guerilla zahradničení. „Další členky týmu reagovaly na různé typy prostoru ve městě a v návaznosti na ně vytvořily umělecká díla. Ať už to byly nahrávky z terénu, komentáře ohledně nalezených míst, kde někdo guerillově zahradničí, nebo vytvoření malých výsadeb, které přenesly z takzvaných vágních, neboli zanedbaných míst přímo do centra města, do nádvoří tří galerií,” popisuje Barbora Lungová.

Výsledkem této spolupráce jsou pak vycházková trasa obsahující dvanáct zastavení a audio průvodce. „Člověk si může stáhnout do mobilu aplikaci Echoes a podívat se na webovou stránku socialmaps.app. Zatím je tam pouze tato naučná trasa, ale do budoucna by webová stránka měla sloužit i dalším tematickým naučným trasám uměleckého charakteru,” podotýká Lungová.

Ačkoliv je podle autorského týmu možné trasu projít zhruba za půl dne, tempo si může každý zvolit podle sebe. „Člověk se může na trasu vracet a projít si ji postupně třeba během půl roku, říká Lungová.

Místa vybírali podle Barbory Lungové především podle toho, aby byla různorodá a ukazovala různé perspektivy. „Něco si vybraly kolegyně umělkyně samy. Na něčem jsme se dohodli v týmu, protože se některých lokalit přímo týkal daný sociologický výzkum,” vysvětluje Lungová.

Mezi zastaveními tak najdou zájemci jak rekreační veřejné plochy, jako jsou například městské parky, tak zanedbaná místa. Audio průvodce pak nabídne vše od krátkých komentářů k výsadbám přes úryvky ze sociologických rozhovorů po zvukovou krajinu. „Například v ulici Pekařské člověk slyší pouze zvuky z neobvyklé zahrady, která se nachází za domem č. 76. Zahrada je díky zvukům vytažena ven na ulici. Slyšíte ji, ale vůbec nevíte, jak vypadá,” přibližuje Barbora Lungová. Na webových stránkách pak návštěvníci najdou i bohatý fotografický doprovod.

Ačkoliv projekt jako takový je podle Barbory Lungové už uzavřený, s tématem stále pracuje. Připravují totiž publikaci. „Tam bychom to ještě rádi rozšířili, takže chceme například zahrnout kapitolu s doktorskými studenty Martinem Žákem a Adélou Šoborovou, kteří se zabývají potenciálem výsadby ovocných stromů ve městě. Také v publikaci přibudou další dílčí umělecká díla, která reagují na město z botanické perspektivy. A budeme tam mít i příspěvek od docentky Zdeňky Lososové z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která napsala kapitolu o výzkumu květeny v Brně,” popisuje Barbora Lungová. A ačkoliv se podle svých slov nyní soustředí primárně na dokončení publikace, propojování botaniky a umění ji neopouští ani v její další práci. „Celý tento projekt volně vycházel z předchozho, kdy jsme se zase s jiným týmem zabývaly Janem Dvořákem, významným šlapanickým šlechtitelem speiciálních odrůd chryzantém. Já se navíc ve své umělecké praxi také zabývám okrasnými květinami uchopenými zkonceptuálnějšího hlediska. Takže osobně mě to téma zajímá v mnoha různých rovinách,” dodává na závěr.

(zeh)