Kulhající atlet neznačí nic dobrého. Výpadek v tréninku stojí mnoho peněz, a ne vždy se zraněný sportovec dokáže vrátit mezi elitu. Odhalit chyby v tréninku a zabránit tak třeba zranění už v zárodku dnes přitom dokáží moderní přístroje. Několik z nich mají k dispozici i studenti Centra sportovních aktivit VUT. V laboratořích nového studijního programu pracují se špičkovými technologiemi a další přístroje jsou na cestě.
Jedním z těch, koho před dvěma lety spuštěný program sportovních technologií zaujal, byl Lukáš Hrbotický. Zrovna dokončoval magisterské studium informační bezpečnosti na elektrotechnické fakultě a při zapisování sportu na CESA se mu novinka zalíbila. „Sportuji už dlouho, měl jsme i docela volný rozvrh a říkal jsem si, že bych se mohl třeba něco přiučit. K bakaláři na CESA dělám i doktorát na biomedicínském inženýrství a oba obory se velmi dobře doplňují,“ poukazuje na propojení studií Lukáš Hrbotický.
Svému koníčku, cyklistice, se věnuje nejen několikrát týdně v terénu, nebo na trenažéru na kolejovém pokoji při sledování online přednášek, ale také ve školních projektech: „V laboratoři spiroergometrie můžu dělat zátěžové testy, já se ale zaměřuji hlavně na analýzu pohybových stereotypů při jízdě na kole. Na cyklistu nalepím značky, kolo si nasadí do trenažéru a následně měřím třeba šlapání a analyzuji, jestli nedělá nějaký špatný pohyb. Může mu například vybočovat noha z osy nebo může špatným sezením přetěžovat záda,“ vyjmenovává Hrbotický, který každoročně na kole najede mnoho tisíc kilometrů. Lukáš Hrbotický se může své milované cyklistice věnovat i v projektech, na kterých pracuje v rámci studia. | Autor: Jan Prokopius
Kromě zmíněné laboratoře umožňující měřit výkon sportovce nejen na běžeckém pásu a kole, ale také na speciálním trenažéru uzpůsobeném pro hendikepované sportovce, můžou studenti využívat i přístroje na měření složení těla nebo rozsahu jednotlivých kloubů a svalů.
Země, které se ve sportu posouvají, s analýzou sportovních výkonů pracují naprosto automaticky.
V jedné z laboratoří je postavené lehátko s tensiomyografem, což je přístroj měřící reakci svalů na elektrostimulaci. Po vyslání drobných elektrošoků dokáže systém říct, jestli je sval zdravý, zraněný, nebo jen unavený. „To ale není všechno. Budeme tu mít systém s běžeckým pásem a zabudovanou tlakovou deskou pro analýzu došlapu. Doplněný bude stojanem s projektorem, který bude na záda a pánev běžícího člověka promítat rastr,“ ukazuje do prostoru u oken Jan Šťastný, který má na starosti výuku v laboratoři sportovní motoriky. „Můžeme měřit ve statické poloze, ale i při chůzi nebo běhu, a to až do rychlosti 25 kilometrů za hodinu. Díky promítnutému rastru dokážou kamery sledovat povrch zad a vytvářet jejich mapu. Ukáže nám to třeba pozici páteře a její zakřivení, osu ramen a pánve.“
Na CESA pracují s podobnou technologií jako filmaři. Místo herců se ale před kamerami pohybují sportovci s nalepenými čidly. | Autor: Jan Prokopius
Kromě pásu očekávají odborníci i balanční systém, který rovnováhu člověka nejen otestuje, ale bude ji také moci trénovat. Specialitou, která najde uplatnění i v terénu, bude optický chodník, těší se na novinku Jan Šťastný: „Díky LED diodám umístěným po jednom centimetru můžeme sledovat délku kroku, skoku a případně i čas a výšku výskoku. Chceme zkoumat pohyb těžiště sportovce, a to nejen v laboratoři, ale také venku, kam se dá chodník přenést. Jde ho mít natažený na pětimetrový pás, kdy se hodí pro měření atletických startů, skoků a rozběhů, nebo se dá přestavět do čtverce. To nám umožní sledovat pohyb i do stran, jako je to například u volejbalistů rozbíhajících se na smeč.“
Studenti se na CESA seznamují s nejmodernějšími technologiemi v oblasti sportovní analýzy. V Česku jde přitom o záležitost spíše nadšených jednotlivců než o standardní vybavení sportovních klubů. „V zahraničí je naprosto běžné, že sportovní kluby mají vlastní analytiky, kteří řeší, v jakém je sportovec stavu a jaký podává výkon. V České republice to příliš nefunguje, případně jen na úrovní jednotlivých osvícených výjimek. Země, které se ve sportu posouvají, s analýzou sportovních výkonů pracují naprosto automaticky,“ shrnuje Jan Šťastný. Lukáš Hrbotický ale obratem dodává že se jejich zkoumání neomezuje pouze na elitní sportovce. „Dnes není problém pro běžného člověk koupit si stejné kolo jako vozí závodníci na Tour de France. Tam už je taková analýza, co se týče financí poměrně zanedbatelnou částkou, která se ale vyplatí. Člověk si špatným sezením může ničit zdraví, a navíc nedokáže využít potenciál profesionálního kola.“
Pro přehrávání videa je nutné povolit cookies typu Marketing. Změnu nastavení provedete zde. Video můžete otevřít v novém panelu.
Odhalit drobné odchylky a změny ještě předtím, než se stanou vážným problémem – to je jeden cílů sportovní analýzy. Nástroje pomáhají odborníkům s prevencí úrazů u profesionálních sportovců i hobby cyklistů, nebo třeba běžců. Zažitý a opakovaný špatný pohyb může vést k nepříjemným zraněním.
I když už dnes některé firmy bikefitting nabízí, Jan Šťastný si myslí, že v budoucnu bude naprosto běžné nabízet zákazníkům při koupi kola možnost odborného nastavení na míru za pomoci moderních přístrojů, což zabrání třeba bolestem kolen nebo krční páteře. „To, co děláme, je především o zdravém tělesném pohybu, nejen o sportovním výkonu. Lidé vnímají, že zdraví není zadarmo a někteří hobby sportovci neváhají dát několik tisíc za kompletní diagnostiku. Ví, že se jim bude lépe sportovat a nebudou se ničit. A dnes už je takových lidí dost,“ uzavírá Šťastný.
