Studuje na podnikatelské fakultě, celé její dětství se točí kolem vody a před necelým rokem se pustila do veslování. Petra Velová se pro něj nadchla už jako malá, ale až nyní dotáhla svůj sen do konce a na vysoké škole se zapsala na veslařský trenažér. Netrvalo dlouho a od tréninku na suchu se dostala brzy i na vodu a v červnu dokonce jela svůj první ostrý závod na pražských primátorkách. Tehdy skončila ženská osmiveslice z VUT těsně pod stupni vítězů. V sobotu 30. září se pak Petra Velová objevila i na soupisce čiště ženské osmiveslice a úspěšně absolvovala závod univerzitních osem v brněnském Jundrově.
K veslování jste se dostala teprve před rokem. Co Vás k němu přivedlo?
Zhruba před rokem a půl jsem se rozhodla, že budu chodit na veslařské trenažéry na CESA. To mě chytlo, takže jsem v tom pokračovala další semestry. Na jaře přišly holky s tím, že by rády poskládaly tým na primátorky, ale že jim chybí jedna veslařka, a dostaly doporučení na mě. Dlouho jsem se nerozmýšlela a šla jsem do toho. Na trénink jsem měla zhruba měsíc. Do té doby jsem znala jen trenažér a díky tréninku jsem se dostala i na vodu.
O veslování jsem snila už hodně dlouho, takže se mi tím splnil velký sen. Odmalička totiž miluju vodu a jako dítě jsem se věnovala sportovnímu rybářství. V televizi jsem vždycky na olympiádě obdivovala skifaře a chtěla jsem si to zkusit, ale v Mladé Boleslavi, odkud pocházím, nebyla možnost. Povedlo se mi to až na vysoké škole.
Zmínila jste rybářský kroužek. Jak Vás napadl zrovna tento "mužský sport"?
Jednou jsem se doma na půdě probírala starými věcmi a našla otcův rybářský lístek, tak jsem si řekla, že to chci taky vyzkoušet. Musela jsem trochu přesvědčovat rodiče, ale nakonec mi našli u nás kroužek. Tam mě rádi přijali, i když měli plnou kapacitu, protože jim chyběly holky. Nakonec jsem se propracovala ke sportovnímu rybářství a přes pozici asistentky trenéra až po vedení vlastního kroužku, což mě moc bavilo.
Petra Velová je neustále v pohybu. Sport miluje | Autor: archiv Petry VelovéVypadá to, že se pro něco rozhodnete, pustíte se do toho a daří se Vám. Čím to je?
Myslím si, že je to tím, že se nepouštím do věcí, o kterých vím, že mi nepůjdou. Někdy to mám tak, že se prostě rozhodnu a udělám to. Jindy zase o něčem dlouho přemýšlím, třeba i několik let, a pak to najednou přijde.
Na závodech jste v lodi seděla se zkušenými závodníky. Jak Vás přijali?
Úplně skvěle, všichni byli hrozně tolerantní k mým chybám. Snažili se mě nestresovat a dokonce mě holky před závodem uklidňovaly, že pokud nebudu stíhat, tak ať nezabírám, ale jen držím tempo.
Trénink přes sezónu si asi dokáže představit každý, ale jak se trénuje v zimě?
V zimě se trénuje na trenažérech, v létě pak na vodě. Soustředím se hlavně na koordinaci, protože jedna ruka mi jde krásně, ale druhá dělá chyby. Jsem sportovně založená, takže fyzičku si udržuji po celý rok, třeba ježděním na kole, ve fitku, lezením po horách.
Na trenažérech se jedou tréninky jak samostatně, tak i ve skupině, abychom se dokázaly sladit. Také využíváme speciální bazén, kde veslujeme na místě. Svůj první závod jela v červnu na pražských primátorkách. Nyní chce vstoupit do sportovního klubu | Autor: archiv Petry Velové
Jak jste prožívala svůj první závod?
Říkala jsem si, že musím být do závodu zdravá, protože předtím jsem se kvůli nemoci a úrazu nemohla zúčastnit dvou závodů na trenažérech. Takže jsem se bála, aby to s primátorkami nedopadlo stejně. Střídaly se u mě chvíle, kdy jsem byla hodně ve stresu, jindy jsem zase byla v klidu. Na závodě pro mě bylo hlavním cílem nezkazit to holkám a dojet ho.
Co říká okolí na to, že jste se začala věnovat tomuto sportu?
Kdo mě nezná, toho to určitě zaujme. Ale kdo mě zná, tak už se tomu nepodivuje. Myslím, že některé kamarády a rodinu by nepřekvapilo ani to, kdybych přišla s tím, že budu jezdit Formuli 1.
Plánujete u veslování zůstat i v budoucnu, nebo to berete spíše jako záležitost, které se věnujete při škole?
Určitě se tomu chci věnovat dál a od nového roku bych chtěla vstoupit do veslařského klubu. Zatím vesluji jen za VUT. Minimálně rekreačně bych u veslování chtěla zůstat. Když už jsem se k tomu dostala, tak se toho jen tak nepustím.
