Florbal je ideální sport pro ženy, tvrdí Nikola Příleská

K florbalu se dostala úplnou náhodou před pár lety a dnes ho Nikola Příleská, studentka Fakulty podnikatelské, hraje závodně. S českou akademickou reprezentací získala bronzovou medaili na Akademickém mistrovství světa v Portu a je také součástí florbalové reprezentace žen. V prvním listopadovém týdnu se s českým národním týmem podívala na mezinárodní turnaj Euro Floorball Tour do Švýcarska, kde nastoupila do brány proti světovým šampionkám ze Švédska.

Před osmi lety zašla Nikola se svým sousedem na trénink florbalu v domovském Holešově. A protože jim zrovna chyběl brankář, tak ho zaskočila. „Tehdy jsem si tento sport vyzkoušela poprvé. Všichni byli překvapení, jak mi to jde. Začala jsem tedy chodit na tréninky pravidelně a první tři sezóny jsem odchytala za kluky v Holešově,“ popsala svoje začátky. Na pozici brankářky zůstala, protože jí vyhovuje. „Jsem v bráně, protože mě běhání moc nebaví a hlavně se mi ve všech sportech vždy líbili brankáři,“ vysvětlila Příleská.

Florbal je sice původně mužský sport, ale v Česku už má své příznivkyně i mezi ženami. Například v Brně je sice jen jeden ženský extraligový klub – Florbal Židenice, ovšem v Praze hraje nejvyšší soutěž hned šest týmů. Sice pořád stále více diváků chodí na mužské zápasy, ale u ženské ligy návštěvnost pomalu také stoupá. „Myslím, že občas se na nás muži dívají z vrchu, ale v nejvyšší soutěži to je jiné. Když se na nás přijdou podívat, tak říkají, že se na to dá dívat a má to dobrou úroveň. Celkem nás už respektují,“ podotkla studentka ekonomiky a managementu. Podle ní je florbal pro ženy ideálním týmovým sportem, protože není tak kontaktní a tvrdý a nehrozí zde tolik vážných zranění jako například v hokeji.

Hráčky více respektují mužské rozhodčí

Je hra žen odlišná od té mužské? Ženy prý tolik nejdou do kontaktu a potyčky řeší spíše slovně. A co je zajímavé, mají větší respekt vůči mužským rozhodčím, než k těm ženským. Díky tomu, že Nikola pravidelně trénuje i s mužským týmem, má možnost srovnání, jaké to je mezi hráči a hráčkami v týmu. „Mužský kolektiv tolik neřeší různé věci, vše si řeknou narovinu. V šatně si to hned vyříkají a nerozebírají nepodstatné záležitosti. Ženy se občas dlouho zabývají věcmi, které jsou zbytečné.“

Čtyřikrát týdně trénuje, z toho třikrát v hale florbal a jednou týdně chodí do posilovny zlepšovat kondici. O víkendech ji čekají zápasy. Během sezóny jich odehraje kolem třiceti – 22 v základní části, prvních osm týmů pak hraje play-off a zbývající čtyři pak záchranu. U florbalu by chtěla zůstat, dokud to bude možné. V Česku se ale tímto sportem zatím nedá živit na profesionální úrovni, takže ho Nikola bere spíše jako koníčka, kterému věnuje veškerý svůj volný čas, ale netají se tím, že by se někdy v budoucnu nebránila třeba i zahraničnímu angažmá.

(kah)

Témata

Související články:
Se sportovní střelbou začala téměř v dospělosti, dnes je studentka z FP VUT i mistryní Evropy
Michalovi Šimarovi se podařilo propojit sport s byznysem. Živí se silovou akrobacií
Na ironmana se ještě necítím, říká triatlonista Jiří Kalus
V životě potřebuju pořád hnací motor, říká bývalý ragbista, který dnes závodí na bobech
Stupka: Tanečníci dnes trénují jako vrcholoví atleti. V Česku jsme ale zaspali dobu