Spočítat matematický příklad, provést dechové cvičení či připravit si záchranný plán pro depresivní ataku. Mobilní aplikace Nepanikař chce lidem s psychickými obtížemi poskytnout efektivní první pomoc. Na jejím vzniku pracovala studentka Veronika Kamenská z FEKT a Aleš Řezáč s Tomášem Chlubnou z FIT VUT. Aplikaci vyvíjeli s podporou psychologů a psychiatrů. Pomoci může i zdravým lidem v náročných životních situacích.

Vytvořit aplikaci, která by podpořila osoby s psychickým onemocněním, napadlo studentku biomedicíny Veroniku Kamenskou z FEKT VUT před dvěma lety. Tehdy u ní propukla posttraumatická stresová porucha, která se rozvinula v úzkosti, deprese a vygradovala pokusem o sebevraždu. „Hledala jsem něco, co by mi v těch stavech pomohlo. Ale všechny dostupné mobilní aplikace byly v angličtině a chyběly v nich kontakty, které by zprostředkovávaly podporu v České republice. Navíc byly jednostranně zaměřeny na depresi, paniku, nebo úzkost. Tyto poruchy ale bývají propojené,“ vysvětlila studentka, která se rozhodla přispět k destigmatizaci duševních poruch.

Před rokem proto založila projekt Mlčení není řešení, kde mohou lidé sdílet své vlastí zkušenosti se zvládáním duševního onemocnění. Na sociálních sítích se dozvědí, jak probíhá návštěva psychologa či hospitalizace na psychiatrii. „Jsou to informace, které nejsou lehce dohledatelné. A lidé mají velký strach, protože neví, co se s nimi bude po hospitalizaci dít,“ popsala Kamenská. Součástí projektu je také mobilní aplikace Nepanikař, kterou biomedičce pomohli naprogramovat studenti FIT Aleš Řezáč a Tomáš Chlubna.

Aplikace Nepanikař nabízí pět základních modulů, které instruují, co dělat, když člověka zastihne silná úzkost, deprese nebo myšlenky vedoucí k sebepoškozování či sebevraždě. „Při úzkosti jsou efektivní dechová cvičení. Při panickém záchvatu se osvědčilo počítání příkladů, protože odvede pozornost od toho, že má člověk pocity dušení, nebo že se mu chce omdlít,“ dodala studentka. V případě depresí se aplikace snaží přimět uživatele k plánování a vykonávání aktivit. „Velmi funkční je také tvorba záchranného plánu, který si člověk předpřipraví ve stabilizovaném stavu. V momentě, kdy propuknou sebevražedné myšlenky, mu plán připomene, že má kontaktovat někoho blízkého nebo krizové centrum,“ upozornila.

Na vývoji Kamenská spolupracovala s psychology a psychiatry. Aplikaci testovalo v pilotním průzkumu dvacet lidí, z nichž většina má diagnostikovaný nějaký typ duševního onemocnění. Zpětná vazba byla pozitivní. Kromě metody drobných akcí a tvorby záchranného plánu, mohli využít také kontaktů na ověřené linky důvěry a krizová centra. „Snažili jsme se aplikaci navrhnout pro mladé lidi, kteří mají problém říct o svých problémech rodičům. Mnohem snesitelnější je pro ně představa, že se svěří neznámému člověku,“ vysvětlila Kamenská.

Mobilní aplikaci si stáhlo už přes osm tisíc lidí a funguje jak v operačním systému Android, tak nyní nově i pro telefony s iOS. Jejímu uvedení pomohla nezisková organizace Nevypusť duši, která s ní seznamuje učitele a studenty středních škol na workshopech zaměřených na osvětu duševních poruch. „Aplikaci však využívají i lidé, kteří žádným psychickým onemocněním netrpí. Praktické tipy jim mohou pomoci se zvládáním stresujících či úzkostných situací,“ doplnila studentka, která chce aplikaci do budoucna rozšířit tak, aby pomáhala i lidem s poruchami příjmu potravy či obsedantně kompulzivní poruchou.

(mar)