Buňka na skladování nápojů, buňka na skladování sklenic, výrobník sody, šejkr, drtička ledu či distribuční pás. To jsou dílčí části robotického barmana, který funguje na Ústavu automatizace a měřicí techniky FEKT. I když by se mohlo zdát, že jde jen o zábavný způsob přípravy drinků, pro studenty jde především o praktickou ukázku principů, které odpovídají 4. průmyslové revoluci.
„V této laboratoři se vyučuje předmět Automatizace procesů, kde se studenti dostávají i do oblasti průmyslu 4.0. Ukázalo se ale, že jsou to často abstraktní a teoretické pojmy, které si málokdo dokáže konkrétně představit. Díky projektu robotického barmana si mohou studenti na reálnou ukázku sáhnout a vidí, jak to celé funguje,“ vysvětlil doktorand Ondřej Baštán z Ústavu automatizace a měřicí techniky FEKT. Když s kolegy zvažovali, na jakém výrobku proces výroby studentům přiblížit, vybrali si nakonec míchané nápoje, které si může zákazník snadno upravit dle svých preferencí a když se to náhodou nepovede, lze nepovedený „zmetek“ snadno vylít.
„Sklenička na drink cestuje mezi výrobními buňkami, které poskytují služby jako míchání, drcení ledu nebo chlazení. Mou bakalářskou prací je buňka na skladování skleniček a sběr dat,“ řekla před časem pro fakultní časopis E-Fekt Lucie Byrtusová, která vytvořila jednou z více jak desítky závěrečných prací, jež na projektu vznikly. Studenti se zájmem o spolupráci na vývoji robotického barmana jsou na ústavu vítáni i nadále. Na zařízení vznikla už řada bakalářských či diplomových prací | Autor: archiv ÚAMT VUT
„Vše začne tím, že si zákazník na e-shopu vybere nápoj, může jej libovolně modifikovat a upravovat dle svých preferencí. Je to takový modelový produkt. V okamžiku objednávky se v cloudu objeví shluk dat, který svým způsobem ožije. V něm je popsaný produkt, kdy a kam se má dodat atd. Na základě toho vznikne požadavek na první krok. Odpoví mu pracovní buňka, která je zrovna k dispozici a má kapacitu. V reálném výrobním provozu to vypadá tak, že výrobek, který si někdo poptal v Praze, se sám rozhodne, jestli se vyrobí v Ostravě, nebo třeba v Brně, podle kapacity apod.,“ popsal princip distribuované výroby Baštán.
Gros průmyslu 4.0 spočívá v tom, že jednotlivé uzly či výrobní buňky jsou si rovny a vzájemně spolu komunikují. Není zde rozhodovací proces z jedné centrály, ale samotný výrobek má řídící funkci. Je to právě produkt, který si sám určí, kde se nechá vyrobit. „Měli jsme štěstí, že se k nám zapsala řada šikovných studentů, kteří neváhali obětovat svůj volný čas a odvedli na jednotlivých buňkách velký kus práce. Velmi nám také pomohl Siemens, který nám poskytl klíčové vybavení,“ doplnil Baštán. Robotický barman se skládá z několika autonomně pracujících výrobních buněk, mezi nimiž je výrobek transportován prostřednictvím robota. Každá buňka může pracovat jak autonomně, tak i ve spolupráci s ostatními. Každá má taky své vlastní virtuální dvojče.
„Využili jsme také možnosti 3D tisku, což nám umožnilo vytvořit některé pracovní buňky mnohem levněji, než kdybychom všechny součástky pořizovali od výrobců,“ uzavřel Baštán. Ten spolu s kolegy a studenty FEKT strávil na tvorbě robotického barmana zhruba tři roky práce.
