Nápady a objevy

4. ledna 2017

Reproduktor hrající díky vysokonapěťovému výboji se hodí jen pro nadšence

Výboje Martiše fascinují. Kromě plazmového reproduktoru ukazuje zájemcům každý rok i Teslův transformátor | Autor: archiv Jana Martiše

Pouštět hudbu přes elektrické výboje zvládne plazmový reproduktor, který postavil Jan Martiš z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT. Ačkoliv je hudba hrající z proudu energie působivá, sám Martiš přiznává, že reproduktor fungující na principu ionizovaného plynu není pro pásovou výrobu příliš použitelný. Teplota výboje dosahuje při hraní až pět tisíc stupňů, účinnost je mnohem menší než u běžných reproduktorů a cena se pohybuje od padesáti do sto tisíc korun.

Doktorand Jan Martiš byl podle svých slov výboji fascinován už od dětství. „V deseti letech jsem zapojil nějaké trafo k tranzistoru opačně a uchvátilo mě, že z trafa létaly jiskry. Tak se mi to zalíbilo, že jsem začal stavět výkonnější zdroje, které dělaly jiskry nebo výboje,“ popsal své začátky Martiš.

Před deseti lety zjistil, že když moduluje proud výboje zvukem, funguje jako plazmový reproduktor. Na internetu si našel schémata, jak takový reproduktor postavit, a postupně ho vylepšoval. Experimentoval i s přidáváním nejrůznějších prvků. „Zkoušel jsem různá zapojení a filtry, aby měl reproduktor co nejmenší zkreslení a hrál čistě,“ dodal Martiš.

Jeho finální výtvor je k vidění na Ústavu výkonové elektrotechniky a elektroniky FEKT VUT. Protože ho kdysi sestavoval v rychlosti na sraz příznivců vysokého napětí, snaží se nyní postupně vylepšit i jeho vzhled. „Dokonce na tom pracoval i jeden z mých studentů v rámci své bakalářské práce,“ podotkl Martiš.

Výboj na reproduktoru dosahuje stejných teplot jako Slunce | Autor: archiv Jana Martiše

V zařízení prochází stejnoměrné napětí tranzistorovým měničem. Na výstupu pak vytváří vysokou frekvenci. Vysokonapěťový a nízkoproudový výboj, který září bílou barvou, dosahuje až pěti tisíc stupňů. „Funguje to tak, že měnič pracuje ve spínacím režimu. Tranzistor je buď sepnutý, nebo vypnutý. Poměrem toho, jak dlouhou dobu je sepnutý a vypnutý, můžu měnit proud výboje. Mám zde napojenou MP3 a zvukový proud mi mění délku pulzu, řídí proud výboje. Vzduch kolem výboje se rozpíná a smršťuje, tím vytváří akustický tlak,“ popsal mechanismus fungování Martiš.

Jak ale dodává, reproduktor je spíše zábava pro nadšence a opravdové milovníky zvuku. „Říká se, že na rozdíl od běžných reproduktorů nemá zpoždění, protože membrána reproduktoru má obvykle setrvačnost. Zde tudíž vzniká jen minimální zkreslení. Zároveň jsou ale plazmové reproduktory malé, nehrají moc dobře basové tóny, mají velký příkon a poměrně malou účinnost,“ upozornil Martiš s tím, že pořizovací cena takového reproduktoru může dosáhnout až stovek tisíc korun.

On sám se podobným specialitám věnuje už pouze ve volném čase. V rámci své dizertační práce se totiž Jan Martiš zabývá měniči a spínanými zdroji.

(zep)

TémataFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Plazma Reproduktor