Projekt PLATINUM (Partnership for Learning and Teaching in University Mathematics) financovaný z programu Erasmus+ si klade za cíl přiblížit matematiku studentům vysokých škol. Po základních a středních školách tak odborníci upřeli pozornost i na vysokoškoláky, kteří mnohdy v matematice tápou stejně jako jejich mladší kolegové a učí se vzorečky a příklady zpaměti. „Řada studentů je zvyklá jen opisovat to, co vidí na tabuli. Když ale umí něco zpaměti, často to neumí aplikovat v praxi. Stačí ve vzorečku vyměnit písmena a většina lidí už neví, jak postupovat dál. Chtěli bychom, aby si studenti začali klást otázky. Jsou možná zvyklí se ptát v sociálních vědách, ale ne v matematice,“ popsal Josef Rebenda jedno z hlavních východisek badatelsky orientovaného přístupu, který chce PLATINUM vnést i do vysokoškolské výuky.

Tříletý projekt je rozdělen do několika fází a výstupem má být řada materiálů jak pro rozvoj studentů, tak vyučujících. „V prvním roce proběhla tři velká setkání všech účastníků, kde jsme diskutovali a definovali základní pojmy. Řešili jsme, co si kdo představujeme pod badatelsky orientovanou výukou matematiky. Nebylo to jednoduché, ale z mého pohledu už jsme urazili velký kus cesty. Výstupem těchto diskuzí a seminářů by pak měla být kniha o výuce badatelsky orientované matematiky, která bude obsahovat jak teorii, tak poznatky z workshopů,“ objasnil Rebenda.

Každá ze zapojených univerzit by také měla v budoucnu vybudovat vlastní komunitu a připravit případovou studii přibližující konkrétní aplikaci principů badatelství ve výuce matematiky. „Komunity by ale měly fungovat i po ukončení projektu a sdružovat zájemce o tento způsob výuky,“ dodal Rebenda. Součástí projektu je i školení a rozvoj vysokoškolských učitelů, kteří by badatelství rádi zapojili do své výuky, a badatelsky orientovaná cvičení spolu s metodologickým doporučením. „Některé týmy budou připravovat navíc i úkoly zaměřené na matematické modelování, které jsou ještě více provázány s praxí a reálným životem. Studenti se pomocí nich budou učit modelovat problém, otestovat svůj model a navrhnout řešení,“ podotkl Rebenda.

Podle něj není badatelsky orientované vzdělávání (anglicky inquiry based education) novinka. „Problém ale je, že ho zatím na úrovni vysokých škol nikdo neuchopil systematicky. Momentálně si tak pod tímto pojmem často vyučující v Americe představuje něco zcela jiného než vyučující v Česku. My chceme dosáhnout shody a přijít s definicí základních pojmů i jejich následným převodem do praktické výuky,“ shrnul Josef Rebenda.

Revoluce ale výuku matematiky v Česku zatím nečeká. „Člověk začíná s tím, co má k dispozici. My máme jasně dané studijní plány, které musíme dodržovat. Zatímco v Holandsku už zkouší sestavovat celé kurzy podle badatelského přístupu, my musíme vymýšlet věci, které jsou realizovatelné. To znamená, že v našich podmínkách je myslitelné nabídnout studentům konkrétní úlohu a například jeden seminář se jí zabývat, dát jim prostor se ptát a na řešení přijít. Ambici zcela předělat stávající způsob výuky ale určitě nemáme. Takový ten dril, který všichni známe, je také třeba. Je tedy potřeba oba dva přístupy, konceptuální a procedurální, dobře vyvážit,“ upozornil Josef Rebenda s tím, že badatelsky orientovaný způsob výuky klade nároky především na vyučující. „Vyžaduje to osobní přínos každého učitele. Měl by se zamyslet, jak učí, koho, co a proč. To, co nabízíme, není jednoduchý produkt, který člověk vezme a použije. Musí sám zkoušet, upravovat a vyvíjet,“ uzavřel Rebenda.

(zep)