Řadu let působil Martin Pumera na prestižních zahraničních univerzitách a vědeckých pracovištích jako vedoucí skupiny a profesor. Nakonec ho ale zajímavé projekty zavedly zpět do Česka. Na VŠCHT v Praze se věnuje především vývoji nanorobotů a od letošního roku vede vlastní výzkumnou skupinu také na CEITEC VUT. Studenti se s ním mohou potkat i na FEKT VUT v předmětech jako Elektronika a biosenzory či Mikrosenzory a mikromechanické systémy.

Nová výzkumná skupina na CEITEC nese název Future Energy and Innovation Lab. Pumera se spolu s kolegy plánuje zaměřit především na vymýšlení nových konceptů v oblasti energií. „Jde nám o nové způsoby, jak generovat elektrickou energii a jak ji užitečně uložit. Zaměřujeme se na výhled do budoucna, o takzvaný proof-of-concept nových přístupů a řešení, která budou na trhu za deset dvacet let. Nejde nám o to zlepšit výkon baterie o několik procent,” upřesnil Martin Pumera.

Mezi konkrétní otázky, které řeší, patří například to, jak přeměnit energii těla na elektrickou energii. „Můžeme přeměnit teplo lidského těla nebo chemikálie obsažené v potu na elektrickou energii. Tato energie je doslova zdarma a kdykoliv k dispozici. Tím odpadá závislost nejen na nabíjení nositelné elektroniky, ale i na přírodních zdrojích a lithiu, což má obrovské dopady na výrobní procesy a na soběstačnost v oblasti přírodních zdrojů,“ přiblížil Pumera. Zabývat se chtějí také tím, jak energii z obnovitelných zdrojů uložit. „Ve špičce je jí nadbytek a je prakticky zdarma. Řešíme, jak ji uložit, využívat a přeměnit na užitečné chemikálie. Nebo jak pomocí této energie decentralizovaně vyrábět paliva. Málo se totiž ví, že největším znečišťovatelem v oblasti dopravy nejsou automobily či letadla, ale lodní doprava. Přesouvat tuny chemikálií a paliv stojí spoustu energie a paliva. My se soustředíme na to, jak tyto chemikálie, které jsou nezbytné pro fungování lidské společnosti, za pomocí čisté energie vyrábět lokálně,“ vysvětlil Pumera.

Na VŠCHT se Martin Pumera nezabývá budoucností energetiky, ale výzkumem nanorobotů. „Jsou to malé pohyblivé stroje, které vykonávají předprogramované úkoly, jako je například implementace léčiv nebo odstraňování znečišťujících látek v životním prostředí,“ upřesnil. Momentálně je podle něj největší výzvou, které čelí, správný design nanorobotů a jejich biodegradabilita. „Potřebujeme, aby se nanoroboti pohybovali v hejnech o tisících až milionech jedincích a aby mezi sebou komunikovali. Což je u umělých předmětů o velikosti viru opravdu výzva,“ uvedl Martin Pumera.

Podle něj mají témata jeho dvou výzkumných skupin, tedy čistá energie a nanoroboti, k sobě blíž, než by se na první pohled mohlo zdát. „Obě zaměření se sice velmi liší z vědeckého prohledu, ale z praktického pohledu řeší to samé, co nás jako společnost trápí – zdraví a čisté prostředí,“ dodal Pumera, který se jak výzkumem nanorobotů, tak energie zaobíral velmi aktivně už během svého působení jako profesor na univerzitě v Singapuru. „V podstatě jsou výzvy stále stejné. Chceme čisté životní prostředí, zdravý a dlouhý život. My hledáme zcela nová řešení současných problémů. Naším zájmem není malý krok pro lidstvo. Ten necháváme komerčním společnostem, které se nemohou soustředit na dlouhodobé vize. My se snažíme dosáhnout koncepčního průlomu v řešení problémů. V tom jsme silní a můžeme přispět této společnosti,“ podotkl Pumera.

I přes svou vytíženost zvládá Martin Pumera také učit. Přiznává, že učí hlavně proto, že ho to baví. „Je tam dynamika jako například při koncertu. Publikum vám nic neodpustí. Studenti mají otázky a člověk musí být stále ve formě. Musí být schopen okamžitě odpovídat. Nabíjí mě to energií. Rád ukazuju studentům, že nejdříve je nutné pozorování. Vzorečky a teorie jdou až za tím. Příroda je, jaká je. My se ji jen můžeme snažit trochu pochopit a vysvětlit. Je proto nesmysl říkat věci jako například, že elektron se řídí tou a tou rovnicí. Elektronu je ta která rovnice upřímně úplně jedno. To se jen my lidé snažíme fungování přírody přiblížit našemu chápání. Celkově je pro mě učení motivující, protože může pozitivně ovlivňovat životy lidí a konkrétní dopady uvidíte velmi rychle,“ uzavřel Martin Pumera, který se mimo jiné vloni ocitl v žebříčku nejcitovanějších chemiků světa.

(zep)