Investoři mají rádi předchozí neúspěchy, tvrdí mladý podnikatel

První vlastní společnost si založil absolvent Fakulty podnikatelské VUT Vladimír Sedlařík už během studia. Podíl v marketingové společnosti ale nakonec prodal, aby se mohl věnovat projektu OrganizeTube, který uživatelům nabízí videa ze všech velkých serverů na jednom místě a přehledně. Rozhodnutí se mu vyplatilo a projekt jako jeden z prvních v České republice podpořil i investiční fond Y Soft Venture Capital. Podle Sedlaříka je u start-upů nejdůležitější nenechat se odradit prvním neúspěchem. Investoři prý rádi vidí, když někdo opakovaně selhal, ale přesto jde do podnikání znovu.

Jak jste přišli na nápad podnikat?
Začali jsme s projektem OrganizeTube ještě na vysoké škole. Já jsem studoval podnikatelskou fakultu a kolega studoval na Mendelově univerzitě. On se věnoval programování a já měl zase blízko k byznysu. V té době byl Youtube dost těžkopádný a byly tam nedostatky, které lidem vadily a nemohli je nijak ovlivnit. Náš to štvalo natolik, že jsme se to rozhodli vylepšit.

Jak jste ho tedy vylepšili?
Například na Youtube máte obsah pouze z Youtube. Pak je řada dalších serverů, které jsou pro řadu lidí významnější, protože na nich najdou relevantnější obsah. Nás proto napadlo mít aplikaci, která bude nabízet obsah ze všech těchto serverů dohromady. Zároveň jsme přidali funkce, které umožňují uživateli obsah lépe organizovat.

A jak jste aplikaci dostali na trh?
Od začátku jsme věděli, že by to měl být produkt pro globální trh. Rozhodl jsem se proto oslovit podnikatele Václava Muchnu ze společnosti Y Soft a poprosil jsem ho, zda by se se mnou sešel a poradil nám, na co si máme dát pozor, a jak fungovat na globálním trhu. Nebylo ale jednoduché se s ním sejít, a nakonec měl na nás asi čtvrt hodiny. Nicméně jsem mu představil náš projekt a jemu se to líbilo natolik, že nám nabídl, že se s námi pravidelně bude scházet a konzultovat další kroky. Nakonec to dopadlo tak, že v momentu, kdy vznikl Y Soft Venture Capital, jsme byli první projekt, do kterého vstoupili jako investoři.

Šlo všechno podle plánu nebo jste měli na začátku nějaké problémy?
Když jsme začínali, tak jsme neměli tak velké zkušenosti. Navíc udělat něco, co lidé budou automaticky správně chápat, je věda. To byl tedy jeden z prvních problémů, na které jsme narazili. V momentu, kdy jsme projekt spustili, tak jsme zjistili, že lidé aplikaci používají úplně jinak, než jsme plánovali. Nechápali hlavní myšlenku celého nápadu, a proto často ze stránky velmi brzo odcházeli.

Jak jste to vyřešili?
Uvědomili jsme si, že musíme otestovat chování uživatelů na webu a na základě toho navrhnout celou aplikaci uživatelsky co nejpřívětivěji. Nasadili jsme veškeré možné nástroje, které jsme sehnali, a zjistili, že nám to nic neřekne. Měli jsme plno statistik, ale nevěděli jsme nic o emocích lidí, kteří s aplikací pracovali. Tehdy jsme se rozhodli dělat živé testování, zvali si lidi a dívali se na jejich bezprostřední reakce. To byl zlom, který nás posunul o velký kus dopředu. Zároveň to ale pořád nebylo ono, protože když jde někdo něco vědomě testovat, tak taky nereaguje tak přirozeně jako doma u počítače. Napadlo nás proto anonymně nahrávat lidi, kteří reálně na stránku přišli. Během víkendu jsem měl najednou stovky záznamů toho, jak lidé naši aplikaci reálně používají. Díky tomu jsme například zjistili, že v Kazachstánu není přístupný Youtube.

A co všechno jste nahrávali?
Vidíme jen to, jak člověk používá naši aplikaci. Kde se zastavil s myší, na co se snaží kliknout. Ostatní věci jsou rozmazané, aby ho nebylo možné identifikovat. Zároveň to umožňuje selektovat mezi záznamy podle toho, co přesně mě zajímá. Když mě zajímají pouze lidé, kteří klikli na konkrétní tlačítko, tak nemusím sledovat pět tisíc videí. Docela rychle se to rozneslo a o tento nástroj projevila zájem řada firem. Tak vznikl projekt Convertiger, který se už asi půl roku nabízí na trhu.

Dá se podnikat při škole?
Já jsem měl trochu volnější přístup ke škole, takže jsem skoro celou dobu podnikal. Chtěl jsem od začátku do praxe, protože škola mi dávala jen teorii. Nejprve jsme si proto založili ve třech lidech marketingovou firmu a zaměřili jsme se na jiné firmy. Bylo to velmi zajímavé a hodně mi to dalo, ale uvědomil jsem si, že mě víc lákají internetové projekty a práce s koncovým zákazníkem. Proto jsem prodal svůj podíl a začal s kamarádem pracovat na OrganizeTube.

Neměli s tím problém vyučující?
Nikdy jsem to moc nevykládal, že podnikám, takže nevím. Měl jsem ale na diplomovou práci bývalého děkana Fakulty podnikatelské docenta Kocha, kterému se náš stávající projekt velmi líbil. Řekl mi tehdy, že konečně po dlouhé době vidí něco, co má smysl.

Je Váš úspěch spíš o štěstí nebo o dlouhodobé přípravě?
Samozřejmě jsme si na začátku dělali hodně průzkumů a analýz. Úplně původně jsme totiž takovou službu hledali sami pro sebe. Až v momentu, kdy jsme zjistili, že na trhu nic takového není, jsme se do projektu pustili sami. Teď je ale zároveň skvělá doba se do něčeho pustit, protože peníze na trhu jsou a čekají na dobrý nápad. Navíc investory kolikrát zajímá více samotný tým, než jejich prvotní podnikatelský plán.

Co tedy radíte člověku, který je třeba ještě na škole, ale má nějakou skvělou myšlenku?
Stoprocentně ji začít realizovat. Já taky zvažoval, jestli si raději v klidu nestudovat a neužívat studentského života, a do všeho se pustit až po škole. To je nesmysl. V momentu, kdy člověk skončí školu, už nemá čas. Nastoupí do práce, přijde večer, nakoupí, vypere, nají se a padne úplně vyřízený do postele. Na realizaci snů už pak moc času nezbývá. Kolikrát na začátku ani nevadí, že se nápad časem ukáže jako nesmysl. Protože nejtěžší je udělat ten první krok na cestě. A třeba na ní člověk nakonec najde něco mnohem lepšího.

Dobře. Ale jak začít, když je člověk na škole, nemá peníze, kanceláře ani tým?
Dneska už to není problém. Dneska už nepotřebujete kanceláře, ani tým. My jsme například byli natolik zajímavý projekt, že nám chodili na pohovor lidi, kteří ani neočekávali výplatu. Jen se jim líbil ten nápad a chtěli být jeho součástí.

Dostal jste nějakou radu, která se Vám v podnikání osvědčila?
Já jsem byl vždycky hrozně nadšený a hodně důvěřivý. Obecně mě podnikání naučilo být mnohem větší realista, takže dokud peníze nejsou opravdu na účtu, tak moc nejásám. Taky jsem si myslel, že musím přijít s něčím, co je zcela unikátní. Zjistil jsem ale, že je mnohem důležitější nápad, byť ne zcela dopracovaný, dát co nejdřív na trh a testovat, zda mají o něj zákazníci vůbec zájem. Když jde člověk žádat o investici, tak investoři velmi rádi slyší, že už selhal. Čím víckrát, tím líp. Znamená to totiž, že už má množství zkušeností, zná lépe rizika a je odolnější při neúspěchu.

(zep)

Témata