Od daní k režírování rozhlasových her. Tak vypadala cesta rozhlasového režiséra a moderátora Radima Nejedlého, který je absolventem Fakulty podnikatelské VUT. Vyrůstal v uměleckém prostředí, které určilo jeho profesní dráhu. Přestože nejprve studoval ekonomický obor, po studiu žurnalistiky zakotvil v Českém rozhlase.
Na Fakultě podnikatelské VUT vystudoval Radim Nejedlý daňové poradenství. Životní poslání ale nakonec našel ve zpracovávání knih a jiných literárních textů do mluveného slova. „Vždycky mě bavilo umění a kultura, ale rodiče mě přesvědčovali, že bych měl studovat něco, co mě uživí. Ideálně nějaký ekonomicky zaměřený obor. Takže jsem zkusil obor daňové poradenství, a nakonec školu i dostudoval. Původně jsme si všichni mysleli, že budu dělat daně a umění se budu věnovat ve volném čase,“ popsal svá studentská léta Radim Nejedlý.
Po dostudování se ale začal živit jako grafik. Následně pracoval jako archivář České televize, kde se naučil stříhat a pracovat s obrazem. „Navíc mě bavilo psát a chtěl jsem se to naučit pořádně, takže jsem se rozhodl jít studovat žurnalistiku na Karlovu univerzitu v Praze. Mediálním studiím jsem se věnoval i na univerzitě ve Velké Británii,“ dodal Nejedlý. Po návratu dostal nabídku pracovat jako elév v Českém rozhlase v Brně, který už neopustil.
Radim Nejedlý působí v Českém rozhlase jako režisér. „To znamená, že režíruju hry, četby a podobně,“ popsal Nejedlý. Literární díla ke zpracování mu vybírají rozhlasoví dramaturgové. On následně vybere herce, text s nimi natočí a vybírá i hudební doprovod. „Aby byl výsledek kvalitní, musíte textu rozumět. A také vědět, co chcete. Jen tak jste schopni popsat i hercům, co od nich očekáváte, a jak mají text uchopit,“ vysvětlil Nejedlý. Podle něj už ale dramaturgové jednotlivé režiséry znají a rozdělují mezi ně texty tak, aby jim seděly.
V poslední době ho zaujala například práce na knize Budiž voda od izraelského autora Setha M. Siegela. „Je to text o nadcházející vodní krizi. Byl to hodně faktický text, ale bavilo mě s ním pracovat i proto, že samotné téma je velmi zajímavé,“ uvedl Nejedlý.
Režisér musí rozumět divadlu i práci s lidmi
Práce rozhlasového režiséra podle Nejedlého vyžaduje i základní znalosti divadelní práce. „Zároveň musí být člověk psycholog. Herec je také jen člověk, a když čte delší text, tak je potřeba s ním pracovat citlivě, aby se neunavil, či nebyl deprimovaný. To dělá z režírování poměrně složitou práci,“ upozornil Nejedlý. Na půlhodinovou rozhlasovou četbu je podle něj potřeba v průměru okolo čtyř hodin práce. Záleží ale především na složitosti textu. Režisér navíc musí dobře volit herce, neboť ne každý dobrý herec se podle Nejedlého pro práci v rozhlase hodí. „Je to mnohem intimnější prostředí, kde lidem promlouváte přímo do ucha. Princip herectví je proto ve studiu trochu jiný. Na jevišti jde většinou o gesta a obsažení velkého prostoru. Tady můžete pracovat s větším důrazem na detail. A jsou herci, které nejde umenšit,“ vysvětlil Nejedlý.
Kromě režírování se Nejedlý věnuje i tvorbě vlastních rozhlasových dokumentů a učí rozhlasovou režii na JAMU. Jednou měsíčně navíc moderuje pořad Čajovna na stanici Vltava. „V Čajovně se věnuju převážně kulturním tématům. U dokumentů jsou to především lidské příběhy s tím, že mě obzvlášť zajímají okrajová témata. Natočil jsem například dokument o sebepoškozování, asexualitě či hokejových fanoušcích,“ uvedl Nejedlý.
Přiznává, že daňové přiznání mu nyní dělá manželka. „Samozřejmě si některé věci pamatuju, ale dost jsem toho už zapomněl, a navíc se hodně rychle mění celá legislativa. Proto se raději obracím na lidi, kteří to sledují a rozumí tomu,“ podotkl Nejedlý s tím, že ale studia nelituje. „I když nakonec dělám něco jiného, byla to hezká léta a s některými spolužáky se doteď vídám,“ dodal. Obecně si myslí, že člověk může vystudovat cokoliv, záleží totiž především na tom, co umí světu nabídnout. „Podstatné je to, co máte. Formální znalosti vám mohou pomoct, ale stejně tu věc musíte nějak vnitřně ovládat, nebo mít pro ni určitý cit,“ uzavřel Nejedlý.
(zep)