Bývalí studenti VUT dobývají svět se zařízením na lokalizaci uvnitř budov

Na začátku byl unikátní nápad absolventů Vysokého učení technického a půjčka od Jihomoravského inovačního centra. Dnes má společnost Sewio šest stálých zaměstnanců, několik ocenění a velké plány do budoucna. Se svou interiérovou GPS slaví úspěchy u nás i ve světě. Od prototypu k prodejné verzi zařízení byla ale podle spoluzakladatele a technického ředitele společnosti Lubomíra Mráze cesta dlouhá.

Jaké zařízení Sewio vyrábí?
Laicky řečeno je to interierová GPS. Monitoruje pohyb uvnitř budov, kde klasická GPS nefunguje. Konkrétně jde o měření vzdálenosti pomocí ultra-širokopásmové rádiové technologie. Existují sice i jiné technologie, které umí lokalizovat uvnitř budov např. iBeacon a WiFi, ty ale nejsou přesné a vyžadují kalibraci. Laserová zařízení jsou příliš velká a nefungují v prašném prostředí. Naše zařízení je stabilní, má až čtyřiceticentimetrovou přesnost a není závislé na světelných podmínkách, teplotě či počasí. V tom je unikátní.

Jak technologie funguje?
Základem je, že měříme vzdálenost mezi dvěma zařízeními. Máme takzvanou kotvu, což je statická jednotka, která se umisťuje například do podhledu. Druhé zařízení pak nosí člověk nebo je umístěno na monitorovaném objektu. Na základě toho ho pak umíme přesně najít. V ideálních podmínkách funguje až na vzdálenost sto padesát metrů, v reálném prostředí ale jednotlivé statické jednotky musí být od sebe vzdálené maximálně čtyřicet metrů.

Kde už se používá?
Více než pětadevadesát procent našich zákazníků je mimo ČR. V Itálii máme výrobce vrtacích strojů, který používá náš systém na stavební a průzkumné vrty. V momentu, kdy začnou vrtat, tak lítají kolem kameny. Pokud by byla obsluha stroje příliš blízko, může ji to zabít. Proto si na stroje dali naše zařízení a dělníci mají na helmách o něco menší krabičky. Neustále se měří vzdálenost jednoho zařízení od druhého a v momentu, kdy by byl dělník ke stroji blíž než dva metry, se stroj automaticky vypne. Na Islandu běží pilot na monitoring nákupních košíků, v USA navádění personálů a bezpečnostních složek ve velkém areálu. Své využití našlo zařízení také v zábavním průmyslu. Řešili jsme například celkem exotické nasazení pro uměleckou exhibici ve Francii, kde se mění ozvučení prostoru dle polohy lidí.

Na čem pracujete teď?
Například s firmou Robodrone momentálně pracujeme na navigaci dronů uvnitř hal. Náš systém má sloužit i pro analýzu sportů. Řešíme monitoring basketbalových hráčů pro zcela nové sportovní Aplikační centrum Baluo v Olomouci. Bude možné zjistit, kolik kdo naběhal, v jakých částech hřiště se nejčastěji pohybuje. Nyní se to většinou zjišťuje kamerami, což je mnohonásobně dražší a ne všude nasaditelné. S nejmenovanou americkou firmou řešíme také aplikaci pro navádění pracovníků pomocí chytrých brýlí ve velkých logistických skladech.

Pro přehrávání videa je nutné povolit cookies typu Marketing. Změnu nastavení provedete zde. Video můžete otevřít v novém panelu.

Jak vznikl původní nápad na zařízení?
Kolega Milan Šimek se dlouho zabýval lokací a měl přehled o řadě technologií, ale žádná nebyla dostatečně kvalitní pro interiérové použití. Spolu jsme se pak dostali k projektu pro Evropskou vesmírnou agenturu, kde jsme vymýšleli způsob, jak v satelitech eliminovat kabely. V některých satelitech je totiž velké množství senzorů propojených dráty, které jsou použity pouze pro testy na Zemi, ale i tak v satelitu zůstanou zakonzervovány navždy. Díky každému kabelu navíc stoupá váha satelitu, což mnohonásobně prodražuje jeho konečnou cenu. Hledali jsme proto technologii, která by kabeláž nahradila a nerušila jiné přístroje. V závěrečné fázi projektu mě napadla v podstatě banální myšlenka, když jsem si uvědomil, že tato rádiová technologie by nebyla vhodná pouze pro přenos dat ale i pro lokační systém.

A liší se současné řešení od toho původního hodně?
Liší se zcela. Zůstala tam v podstatě pouze ta idea na konci.

Proč jste se rozhodli založit vlastní firmu?
Já pracoval při studiu ve velké mezinárodní firmě a po pěti letech už jsem byl z toho korporátního prostředí unavený. Proto jsme si řekli, že bychom mohli zkusit něco sami. Měli jsme myšlenku, znalosti a byli jsme ve správný čas na správném místě, takže to vyšlo.

Bylo těžké rozjet vlastní podnikání?

Věděli jsme přesně, co chceme dělat a jak toho dosáhnout. Takže nastartovat firmu nebyl takový problém, ale byl problém se ze začátku uživit. Vytvořit z prototypu produkt bylo nejtěžší. Vývoj trval ještě rok, než jsme mohli začít prodávat první prototypy, a během toho jsme se museli uživit jinak. Navíc nám situaci neustále komplikovala byrokratická zátěž, která je pro začínající podnikatele téměř stejná jak pro větší firmy. Situace se výrazně zlepšila příchodem investora. Jak ve formě finanční stability, tak i v podobě obrovského know-how firmy Y Soft, ke kterému máme přístup.

Od zmíněného investora Y Soft Ventures získáte celkem asi milion dolarů. Na co je použijete?
Jsem rád, že velká část peněz půjde do R&D (výzkum a vývoj – pozn. red.) produktů a lidí. Zbytek chceme investovat do podpory prodeje. Doteď jsme měli to štěstí, že prostřednictvím webu jsme měli dostatek objednávek i bez obchodního zastoupení. Protože ale chceme rychle růst a posouvat se dál, budeme potřebovat zástupce. Snažíme se také vytvořit síť firem, lokálních integrátorů s technickými znalostmi, které budou řešit implementaci u zákazníků. Dosud jsme řešili podporu kompletně pro celý projekt od architektury až po návrh zapojení, což je v devíti lidech a s časovými posuny velice problematické.

(zep)

Témata