Výukové robotické pracoviště s digitálním dvojčetem

Cenu Wernera von Siemense za Nejlepší disertační práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Roman Parák, Ph.D., z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za disertační práci s názvem Návrh pokročilých metod v oblasti průmyslové robotiky zapadajících do konceptu Průmyslu 4.0.

Disertační práce Romana Paráka je ukázkovým příkladem naplnění požadavků konceptu Průmyslu 4.0, protože propojuje fyzické a digitální systémy pro pokročilou automatizaci. Disertační práce obsahuje návrh všestranného robotického pracoviště s vertikální systémovou integrací, které umožňuje vzájemnou spolupráci a inteligentní propojení různých druhů zařízení. K návrhu a optimalizaci nového pracoviště využívá pokročilé simulace, které pracují s virtuálními modely jednotlivých komponent. Díky tomu je možné celý návrh pracoviště včetně jeho optimalizace předem připravit ve virtuálním prostředí a do fyzické reality překlopit až uspokojivý výsledek. Klíčovou roli hraje implementace umělé inteligence pro adaptivní plánování pohybu, která využívá kombinaci hlubokých neuronových sítí a zpětnovazebního učení. Hlavní výhodou navrženého řešení je využití univerzální metody řešení kinematiky, což zajišťuje nezávislost na konkrétním typu robotické struktury a podporuje širokou použitelnost.

Pracoviště jako výuková platforma

„Všechny výsledky mého výzkumu, ať již v rámci disertační práce, anebo v širším kontextu, jsou veřejně dostupné prostřednictvím projektů s otevřeným zdrojovým kódem. Tento přístup považuji za klíčový pro zabezpečení dalšího rozvoje výzkumu a posilnění spolupráce v rámci vědecké komunity,“ říká Roman Parák. Právě kombinace výzkumu inovativních technologií s praktickými aplikacemi byla tím, co Romana nejvíce uchvátilo a proč se rozhodl právě pro toto téma. Tato práce ale poskytla ještě další bonus. Vytvořené unikátní robotické pracoviště zůstalo na univerzitě, takže nyní přispívá nejen k technologickému pokroku, ale také k přípravě budoucích odborníků a významně podporuje rozvoj vzdělávání na VUT. „Nerad si vybírám cestu nejmenšího odporu, spíše naopak – mám rád výzvy, které jsou podložené složitými problémy, jejichž řešení ovšem má reálný smysl a dopad,“ zdůrazňuje Roman Parák.

Životním vzorem se stal dědeček

Na otázku, kdo je jeho životním vzorem, Roman Parák odpovídá, že jeho dědeček, který ho přivedl k technice už jako malé dítě. „Bez jeho nasměrování bych pravděpodobně nebyl tam, kde jsem dnes. I když nebyl vědecký pracovník, jako pedagog, který neustále kombinoval teoretické poznatky s praktickým využitím, mě naučil, že tvrdá práce a odhodlání k dosahování cílů jsou tím, co mě má provázet celý život,“ dodává.

Ocenění jako motivace

Úspěch v soutěži je pro Romana Paráka velkou motivací do budoucna. Potvrzuje, že to, co dělá, má smysl a kvalitu: „Věřím, že mi tento úspěch pomůže především v mé současné pozici. Kromě působení v akademické sféře na VUT pracuji také ve výzkumném a inovačním centru INTEMAC, kde se věnuji aplikovanému výzkumu a současně přednáším na osvětových akcích zaměřených na podporu a rozvoj malých a středních podniků v ČR. Věřím, že toto ocenění zvýší moji důvěryhodnost, která povzbudí podniky, aby se nebály investovat do moderních technologií.“



Čtěte také: Ceny Wernera von Siemense 2024: VUT slaví úspěch s pěti oceněnými

Autor: Cena Wernera von Siemense

Vstoupit do fotogalerie

Témata