Při navrhování strojů se vždy snažím vystupovat jako zákazník, říká Eduard Hinner

Absolvent VUT Eduard Hinner založil se svým společníkem brněnskou firmu GF Machinery až po čtyřicítce a nebývale se mu daří. Dřív pracoval v korporacích a částečně na volné noze. Své zkušenosti pak proměnil v úspěšnou firmu, která konstruuje speciální stroje na zpracování skleněného vlákna. To najdeme třeba ve skořepinách letadel, v základech a izolacích domů a vyrábí se z něj i speciální mřížka na sádrokarton pro lepší přilnavost omítky. V současné době ale firmu živí zejména výroba strojů pro automobilový průmysl.

„Děláme linky, kde nanášíme termolepidlo na speciální fólii, která se používá na obložení interiéru aut. Na fólii se ze zadní strany nanese lepidlo a role se pak rychle přenese do stroje, kde se za tepla nalisuje na umělohmotné výlisky, které jsou součástí automobilů,“ vysvětluje Hinner. Kromě toho firma vyvíjí a konstruuje i stroje na výrobu headlinerů v autech, které jsou tvořeny kompozitním materiálem připevněným k vnitřní straně střechy auta. Na speciální formáty materiálů se naseká skleněné vlákno o přesně stanovené hustotě a na ně se položí ozdobná tkanina.

Stroje dodávají do celého světa: od Velké Británie přes Mexiko až po Indii a Čínu. A právě v Číně se setkávají se specifickou povahou zdejších lidí. „Pro jednu čínskou firmu jsme připravili tunelovou sušárnu pro zpracování skleněného vlákna. Stroj jsme dodali, nainstalovali, předali dokumentaci a perfektně to všechno běželo. Za rok chtěli nějakou pomoc, tak jsme přijeli a v hale, kde byla původně jedna naše sušárna, jich bylo najednou pětačtyřicet. Pochopitelně, že jsme za to nedostali zaplaceno ani korunu. Ale při srdci to hřeje,“ vzpomíná na tragikomickou situaci majitel společnosti.

Skleněné vlákno je náhradou azbestu, který už se nesmí používat. Tento materiál se v nasekané podobě používá jako výztuha plastů, které získají pevnost kovů. Vlákno se používá i jako přísada do betonu, kterému poskytuje plastičnost. Než beton ztvrdne, lze z něj vytvarovat sochy, nebo různé ornamenty. Na sekání skleněného vlákna se používají speciální sekačky, které se konstruují přímo v brněnské dílně. „Skleněné vlákno je úzce svázáno se stavebnictvím. Používá se při stavbě kongresových center, letištních hal či hotelů. Takže ve chvíli, kdy je ekonomická krize, tak se nestaví. Ale bude se třeba víc zbrojit a tam je skleněné vlákno taky třeba. Snažíme se sortiment diverzifikovat tak, abychom měli pořád co dělat,“ přemítá Hinner o vývoji firmy.

(pek)

Témata

Související články:
Japonsko je šílená země. Chtěl bych víc rozumět nátuře místních lidí, říká absolvent FCH VUT
Adam a Kateřina Chromí: Já byla zadýchaná, brácha se skoro nudil
Martin Nežádal: Práce u policie není stereotypní. Pracujeme ale s lidským neštěstím, což každý neunese
Michaela Lipenská z Kokina: Naše cukrářství vzniklo díky poptávce zákazníků
Nemohli si pořídit vlastního psa, tak si vzali do péče vodicího