Měla by plnit stejné funkce jako ta živá – jen ji nepozvete na rande. Přijdete k recepci a tam bude zařízení, které zaregistruje váš obraz. Všimne si, že k němu mluvíte, a dokáže odpovědět na otázku, kterou položíte. Přepis vaší otázky jde do cloudu, kde se zpracuje a vyhodnotí váš záměr – na co jste se ptala, a pokud opověď zná, tak odpoví. Za vším je umělá inteligence. Zatím koncept virtuální recepční, Rony, testujeme. Návštěvník vidí na obrazovce její tvář, ale ve finální verzi ji chceme promítat zespodu na sklo, aby vypadala jako člověk. Vznikne tak hologram, který vypadá hodně věrně. Za pár měsíců se přesídlíme do nové budovy v Technologickém parku a tam už se s Ronou setkáte.

Lepší asi není. Ale málokterá recepční je opravdu vytížená celou pracovní dobu, takže se nevyplatí mít na té pozici člověka na plný úvazek. Zvlášť dnes, kdy je na trhu málo lidí. Návštěvníci většinou po recepční chtějí stále to stejné – aby někoho zavolala nebo převzala poštu, což dokážeme naučit i virtuální recepční. To jsou důvody, proč robotizovat. Proto vyvíjíme i chatboty pro kontaktní centra. Spousta lidí se na chatovacích platformách v e-shopech ptá na stále stejné otázky. Zaměstnance nebaví na ně dokola odpovídat a zaměstnavateli se taková neefektivní práce prodraží. Proto máme ambici vyřešit třetinu otázek strojově – na některé otázky odpoví chatbot. Na operátora vás přepojí, až když nedovede odpovědět.

Ano, podařilo se nám vyrobit prototyp samořídícího auta, které využívá neuronové sítě. Naše RoboAuto parkujeme v garážích FITu. Obdobnou technologii teď využíváme u robotického vlaku, který vyvíjíme pro České dráhy. Potýkáme se s podobnými výzvami jako u auta. Je potřeba, aby umělá inteligence identifikovala překážky na trati a rozpoznala třeba kámen od dítěte. Ale na rozdíl od auta se vlak překážce nedokáže vyhnout a jeho brzdná dráha bývá až 800 metrů dlouhá. Proto řešíme, jak zařídit, aby vlak viděl hodně daleko dopředu. Třeba až za zatáčku. Chceme po trase trati rozložit kamery, které budou schopny zaznamenat problém a komunikovat s blížícím se vlakem.

U umělé inteligence je obecně problémem kontext. To, jak rozumí světu. Můžeme naprogramovat systém RoboAuta tak, aby zastavilo, když před sebou vidí překážku. Jak ho ale naučit, co má dělat, když projíždí okolo demonstrace? To sice může jet, ale hodně pomalu s ohledem na velké množství lidí. A jak umělé inteligenci vysvětlit, že demonstrace vypadá jinak než dopravní nehoda, kdy jet nesmí? Vždyť ona stále vidí jen určitý počet lidí pohybujících se po silnici. Potýkáme se s jedním procentem situací, které nelze úplně pokrýt. V praxi se to řeší většinou tak, že systém vozidla zavolá operátorovi, který na chvíli sám převezme řízení. Víte, my se umělé inteligenci věnujeme od devadesátých let, kdy jsme zakládali firmu s kolegou Tomášem Ondráčkem, který je absolvent FIT VUT. Tehdy byla umělá inteligence v plenkách, ale tušili jsme, že jednou se bude používat i v běžném životě. A odhadli jsme to dobře. Ale není to to jediné, co v ARTINu děláme…

Klasickému softwarovému vývoji a podpoře zákazníků. Outsourcingu a konzultačním službám. Ono to možná nezní až tak cool, ale je to potřeba. K našim zákazníkům patří velké pojišťovny, banky a mobilní operátoři, a to nejen v Česku, ale i v Rumunsku, Německu, Polsku. Jsme velká skupina vývojářů, která dělá v IT to, co klienti potřebují. Mimochodem, tak polovinu zaměstnanců máme určitě z FIT VUT.

Je to taková naše alma mater, i když v době mého studia se ještě jmenovala jinak. Samozřejmě všechny kanceláře firmy máme chytře rozprostřené tak, abychom FIT vlastně obklíčili, a studenti neutekli daleko. (směje se) Ne, vážně. Snažíme se o podporu IT vzdělávání nejen na vysokých, ale i středních a základních školách. Přímo u nás ve firmě pořádáme kurz pro děti, ve kterém se mohou naučit základy programování. Organizujeme i otevřené programovací hackhatony, kterých se účastní i učitelé z vysokých škol a jejich studenti. Naposledy jsme soutěžili, kdo napíše nejlepší kód pro závody malých autíček pomocí umělé inteligence. Snažíme se, aby to studenty i zaměstnance bavilo a něco se přitom naučili.
Pro přehrávání videa je nutné povolit cookies typu Marketing. Změnu nastavení provedete zde. Video můžete otevřít v novém panelu.

Vyzkoušeli jsme a funguje to. Tehdy jsme byli první firma a celkově to ladilo s naší firemní kulturou. My svým zaměstnancům věříme. Každý je tu zodpovědný sám za sebe a za svoji práci, kterou musí odvést v termínu ke spokojenosti zákazníka. To je na prvním místě, pak ať si klidně vezme tolik dovolené, kolik potřebuje. Nechtěli jsme, aby lidé museli počítat, jestli jim ještě vychází pár dní na Vánoce, nebo už si je vyčerpali v průběhu roku. Dáváme jim svoji důvěru a čekáme, že nám ji vrátí. A kdo takový není, u toho se aspoň naplno projeví, že k nám nepatří. Je to takový lakmusový papírek.

Máme tu hodně horolezců a také cyklistů, proto jsme se je snažili podpořit, aby mohli jezdit do práce na kole. Až jsme se nakonec stali Cyklozaměstnavatelem roku 2016 a teď na to máme i zlatou certifikaci. V nových prostorách ARTINu v Technologickém parku bude i horolezecká stěna, je to dobré odreagování. Ale bojím se, že nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefitem je naše firemní samodoplňující se lednička.

(mar)