Poměrně netradičními dovednostmi se může pyšnit Michal Šimbera z Fakulty strojního inženýrství VUT. Ještě na střední škole se totiž stal členem historické skupiny Drnholec, která se zabývá obdobím středověku. Kromě toho, že si členové postavili dobové hradiště, pravidelně se také účastní historických bitev. Šimbera sám si zvládl ušít kostým i vyrobit boty a věří, že tímto koníčkem získal zručnost, která se mu bude hodit i v běžném životě.
Málokdo by hádal, že student strojírenství Michal Šimbera ve volném čase obléká středověkou tuniku, na které má vlastnoručně vyšité znaky, a vyráží bojovat do českých lesů. Je totiž členem historické skupiny, která se snaží obnovit některé dávno zapomenuté zvyky. „Už řadu let jsem skaut a jeden z mých kamarádů mě pozval do skupiny Drnholec, která je také částečně skautská. Zároveň se ovšem věnují i vikingům a období raného středověku,“ popsal začátky Šimbera.
Aby mohl být členem, musel si ale opatřit patřičný kostým. „Je to poměrně drahá záležitost. Zejména proto, že některé materiály jsou dnes velmi těžko k sehnání. Například čistý len,“ upozornil Šimbera. Na stránkách věnovaných historickým kostýmům si Michal Šimbera nastudoval obvyklé střihy dané doby i potřebnou výbavu a pustil se do práce. Ačkoliv existují lidé, kteří se šití historických oděvů věnují, většina členů si kostýmy šije sama. „Ušít si všechny části oblečení mi trvalo asi rok. Některé výšivky i sto hodin,“ upřesnil Šimbera, který kostým šil v ruce, nikoliv na stroji, a vyšívat se naučil sám.
Zdobnost a propracovanost kostýmu nepřináší jen lepší pocit, ale i lepší postavení. „Ti, kteří do toho mohou investovat, mají složitější oděvy. Ty většinou logicky náležely vyšším vrstvám. Tudíž i ve skupině mají tito lidé vyšší postavení,“ vysvětlil Šimbera s tím, že kostýmy lidí věnujících se koníčku dlouhodobě mohou jít až do desetitisíců korun.
Členové historických skupin se pak pravidelně potkávají na různých akcích a bitvách. Mezi nejvýznamnější patří Bitva pěti armád, která je inspirována Tolkienovým románem Hobit. Milovníci fantasy se na bitvě trvající celý víkend střetají v lese. „Celou akcí se proplétá příběh, který rámuje jednotlivé bitvy. Každá armáda má svého krále a generály, kteří určují taktiku. Celé je to o tom zvítězit v závěrečné bitvě,“ popsal Michal Šimbera.
Zároveň ovšem upozorňuje, že si je lidé často pletou se skupinami historického šermu. „Rozdíl je ale v tom, že zatímco historičtí šermíři bojují pro diváky a celé je to show pro jiné, tady nás nikdo nesleduje. Je to jen pro samotné účastníky,“ vysvětlil Šimbera.
Podle mladého studenta nadšenců do historie přibývá. On sám ale přiznává, že s nástupem na vysokou školu už mu nezbývá tolik prostoru se časově i finančně nákladnému koníčku věnovat. „Získané zkušenosti a dovednosti ale využívám alespoň ve skautském oddílu, který vedu. A určitě se mi budou hodit i v běžném životě,“ dodal Šimbera s tím, že mimo bitvy ale historické tuniky či tradiční boty z kůže nevytahuje.
(zep)