Lidé
Absolvent FAST VUT František Bílek: Zlatou medaili ze světové výstavy EXPO 2025 v Ósace vnímám jako výjimečný úspěch
Proč jste se rozhodl pro studium právě na VUT? A proč právě pro architekturu?
O tom, že chci studovat v Brně a že to bude architektura, jsem měl jasno už dlouho. Zbývalo tedy rozhodnout se mezi Fakultou architektury na Poříčí a tou dobou nově vznikajícím oborem architektury na Fakultě stavební na Veveří. Nakonec u mě zvítězila právě fakulta stavební, a to hlavně ze dvou důvodů. Prvním byla přímá konfrontace architektury s technickými obory, která je podle mé zkušenosti velmi ceněná zejména v ateliérech, kde absolventi tohoto oboru působí. Druhým důvodem byla povinná dvousemestrální praxe, kterou tehdy Fakulta architektury nenabízela.
Jak Vás studium připravilo na profesní dráhu?
Právě povinnou praxi, která byla součástí studia, považuji za nejlepší možnou přípravu na profesní život. Sám jsem v ateliéru, kde jsem ji absolvoval, zůstal i po ukončení školy a strávil tam sedm obohacujících let. Studium samo o sobě poskytne solidní teoretický základ a seznámí studenty s procesem přípravy a zpracování projektů. V každém semestru jsme v ateliéru pracovali na projektech navázaných na konkrétní lokality a řešili skutečné problémy těchto míst, což bylo skvělé. Skutečný střet s realitou stavebního řízení však přichází až v praxi. Možná by stálo za úvahu věnovat této oblasti během studia větší pozornost.
Na co nejvíce vzpomínáte z doby studia?
Své vzpomínky bych rozdělil na dvě roviny – studijní a ty mimo studium, i když se v některých momentech přirozeně prolínají. Nejvíce si vybavuji práci na projektech ve školním ateliéru a společné konzultace, při kterých jsme trávili opravdu hodně času. Prostor ateliéru jsme si navíc mohli přizpůsobit podle vlastních představ – a jako budoucí architekti jsme si na tom samozřejmě dali záležet.
Co Vás přivedlo k oboru navrhování výstavních expozic? Jaká byla Vaše profesní cesta?
Obor designu a výstavnictví není příliš známý a často bývá považován za jakéhosi „otloukánka“ architektonické disciplíny. Což je škoda, protože nabízí obrovský prostor pro kreativní tvorbu. A právě to mě velmi lákalo a bylo pro mě výzvou. Dalším důvodem bylo i jisté vyčerpání, nebo snad spíše střet s realitou českého stavebního řízení v praxi. Ale to je téma na jiný rozhovor.
Jak v tomto oboru využíváte znalosti získané při studiu na VUT?
Předmět výstavnictví byl v době mého studia sice součástí výuky a dokonce jsem v něm absolvoval jeden ateliér, ale zpětně musím říci, že skutečná praxe vypadá přece jen trochu jinak a je potřeba ji skutečně v reálu zažít. V tomto oboru, konkrétně u navrhování výstavních expozic, musíme velmi rychle reagovat na aktuální trendy a požadavky klientů. Na druhou stranu, samotný proces tvorby, přípravy výstupů i koordinace projektů je architektuře velmi blízký, což bych bez studia na VUT získával jen obtížně.
Jak se tento obor vyvíjí? Jakou roli hraje stále se rozvíjející AI a jakou roli má architekt?
Tento obor je velmi citlivý na společenské události a aktuální situaci ve světě. Mám pocit, že za deset let, co v něm působím, prošel zásadní proměnou. Typickým příkladem je období covidu, ve kterém se výstavnictví prakticky zastavilo. Některé veletrhy se v čase navíc transformovaly z velkých významných mezinárodních akcí na soukromé marketingové prezentace jednotlivých značek, což vnímáme zejména v automobilovém průmyslu. V té, řekněme standardní architektuře a stavebnictví, nastávají takto zásadní změny obvykle s mnohem větší setrvačností.
Umělá inteligence náš obor ovlivňuje, a my se snažíme reagovat na její rozvoj od samého počátku i ji aktivně využívat při práci. Obecně vnímám její přínos spíše pozitivně. Na druhou stranu však dává široký prostor kreativním návrhům i lidem bez technického zázemí, takže se občas setkáváme s požadavky na realizaci konceptů, které odporují fyzikálním zákonům či materiálovým možnostem. A o jejich finanční náročnosti ani nemluvím.
Máte za sebou spoustu úspěšných prací – od designových kusů nábytku až po celé expozice. Můžete nám některé přiblížit?
Není jednoduché vybrat konkrétní projekty za tu dobu, co v oboru působím. Pro mě má význam každý z nich – ať už jde o solitérní kus nábytku, nebo o rozsáhlé několikapodlažní expozice pro velké světové značky. V posledních letech jsme věnovali hodně energie projektům určeným pro světovou výstavu EXPO v Ósace. Připravovali jsme návrhy například pro český, švýcarský, slovenský a francouzský pavilon, přičemž u některých z nich nám vítězství ze soutěží uniklo opravdu jen těsně. Nakonec jsme v rámci letošního EXPA slavili hned dvakrát. Poprvé, když se nám podařilo uspět v soutěži o návrh a realizaci expozice pro společný pavilon severských zemí – tzv. Nordic Pavilion, a podruhé, když jsme za tento projekt získali nejvyšší ocenění, a to zlatou medaili za nejlepší exponát nebo expozici v soutěži World Expolympics 2025. Mezinárodní porota složená z více než třiceti významných architektů, designérů a profesionálů z výstavnického průmyslu z celého světa vybírala z realizací více než 160 zúčastněných zemí. Jen pro upřesnění, tento pavilon reprezentoval pět severských zemí, a to Island, Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko.
Jak jste se dostal k projektu NORDIC PAVILONU pro světovou výstavu Expo v Ósace?
Celý proces začal na konci roku 2023, kdy jsme se přihlásili do mezinárodního tendru tzv. design & build pro návrh a dodání kompletní výstavy do interiéru už navrženého pavilonu. Sestavili jsme mezinárodní tým architektů, designerů, specialistů na japonskou i severskou kulturu a dalších odborníků a prošli jsme několika koly výběrového řízení. Do procesu jsme zapojili i architekty z Finska, Dánska a Islandu, kteří nám pomohli lépe pochopit mentalitu a potřeby jednotlivých zemí v rámci jejich národní prezentace.
V čem tkví unikátnost NORDIC PAVILONU? Co byste označil jako nejzajímavější z pohledu architekta?
Největší unikátností bylo, že pavilon měl v jediné expozici představit všech pět severských zemí. To byla asi největší výzva, a zároveň něco skutečně výjimečného v rámci celého EXPA. Lze to přirovnat k situaci, kdy navrhujete dům pro pět sourozenců – každý má svou identitu, a vy musíte najít způsob, jak jejich výjimečnost a zároveň soudržnost odprezentovat. Naštěstí v našem případě probíhala spolupráce všech zapojených stran velmi hladce.
Zlatá medaile za tento projekt je opravdu obří úspěch. Co za ním podle Vás stojí a co pro Vás znamená toto ocenění osobně?
Konkrétní kritéra, podle kterých mezinárodní porota rozhodla, bohužel neznám. Ze svého pohledu považuji za hlavní důvod našeho úspěchu to, že se nám na relativně malém prostoru podařilo vytvořit expozici s jednoduchým a jasně čitelným designem, který dokázal prezentovat všech pět zemí jako jeden soudržný celek. Na různých dílčích interaktivních částech expozice jsme navíc mohli návštěvníky inspirovat ukázkami toho, jak spolupráce pěti zemí funguje. Vnímám to jako skutečně výjimečný úspěch. Uspět jako česká firma na největší mezinárodní výstavě, a navíc v rámci zahraničního pavilonu je ocenění, kterého se v našem oboru dosahuje jen zřídka.
Jaké máte profesní nebo i osobní plány a cíle do budoucna?
Profesně mám před sebou samozřejmě další mety, kterých bych rád dosáhl. Vedle účasti na podobných projektech světového významu, jako byl Nordic Pavilon na EXPU, pracuji denně na různých projektech marketingové prezentace značek v různých koutech světa. Už nyní se však začínáme připravovat na specializované EXPO v Bělehradě, které se bude konat v roce 2027 a na další světovou výstavu, která se uskuteční v roce 2030 v saúdskoarabském Rijádu.
Co byste doporučil studentům VUT a co absolventům?
Obecně je těžké dávat univerzální rady, jelikož hodně záleží na individuálních cílech a zaměření každého z nás. Osobně však považuji za důležité zůstávat otevřený novým podnětům a neuzavírat se ve vlastní kreativní bublině. K tomu výrazně pomáhá interakce se studenty z jiných fakult už během studia či později s kolegy napříč obory. A když už mluvíme v kontextu VUT, stojí za to zmínit absolventský portál vutalumni.cz, který je skvělým nástrojem například právě pro networking.
Zdroj: VUT Alumni Portal
Beatles nekopírujeme. Vystupovat budeme, dokud bude zájem, říká Rovnaník z Glass Onion
Data z družic, senzorů a meteostanic – chytrá aplikace pomáhá farmářům po celém světě lépe hospodařit
Absolvent Fakulty stavební získal prestižní Kaplického stipendium
Absolventi VUT se podílí na revoluci v logistice. Chystají infrastrukturu pro doručování zásilek drony
Autor nápadu není automaticky jeho majitelem, upozorňuje Pavla Matulová