Zápisník

Všechny dokumenty se štítkem zahraničí
12. prosince 2019Michal JurkoÁno, po mojom rozhodnutí, ísť na Erasmus do POĽSKA, bola táto reakcia úplne bežná. Nasledovalo: „To si si nemohol vybrať niečo LEPŠIE? Ako napríklad Španielsko, Taliansko, niekde , kde je to ZAUJÍMAVEJŠIE?“ Tieto a mnoho iných nezmyselných otázok sa na mňa valilo zo všetkých strán. Poznáte ten pocit kedy ste o niečom presvedčený, ba dokonca ste si tým istý a nikto vám to nedokáže vyvrátiť? Že tomu jednoducho veríte a nič iné neprichádza do úvahy? Presne tento „mindset“ som vlastnil a jednoducho som veril, že to bude môj najlepší polrok v živote. Výsledok? Neviem si predstaviť LEPŠIU a ZAUJÍMAVEJŠIU destináciu pre môj študijný pobyt ako práve POĽSKO, konkrétne mesto Toruń! Logická otázka z vašej strany by bola: „Prečo?“ V prvom rade musím povedať, že som mal veľké šťastie na ľudí! Či už to boli (spolu)Erasmáci, ESNeri (ktorí organizovali všetko, čo si dokážete predstaviť), profesori na fakulte a vôbec Poliaci. Kamkoľvek sa dostanete, všetci sú veľmi srdeční a nápomocní. O to viac, keď
5. prosince 2019Kateřina KuldaZačalo to nevinně: chtěla jsem získat zkušenosti v oboru, vidět kus světa a zjistit, jak funguje jedna z nejefektivnějších a nejbohatších zemí – Švýcarsko. Jediný háček byl v tom, že jsem neuměla německy. Napsala jsem asi do padesáti architektonických kanceláří v Curychu. Poté mi z více než poloviny přišla odpověď: „Bez němčiny to pro nás nemá smysl.“ Téměř dvacet kanceláří se k dopisu vůbec nevyjádřilo, ale posléze zareagovala jedna společnost, v níž byli připraveni přijmout mne všemi deseti.Podepsali jsme smlouvu a na přelomu června a července 2018 jsem se odstěhovala s nadšením a očekáváním do Švýcarska. Začala jsem pracovat v architektonické kanceláři Fawad Kazi Architekt (www.kazi.ch) v Curychu, kde jsem poznala osoby z celého světa, ochutnala nejrůznější jídla, viděla nejkrásnější hory, vychutnala si nejlepší čokoládu, bála se zvonících krav s rohy, nepochopila tucet německých vtipů, a přesto se jim smála, ale hlavně: hlavně jsem poznala velký kus sebe sama.{{foto|bortlova.jpg|77
28. listopadu 2019Markéta KalivodováOd doby, co jsem se o Erasmu dozvěděla, jsem si byla jistá, že chci jet. Nepřemýšlela jsem moc kam, výběr padl na UiT v Narviku, což byla jedna ze škol doporučených pro můj obor. Žádost o účast na Erasmu jsem měla dávno schválenou, když jsem teprve zjistila, že Narvik je město za polárním kruhem a žije v něm asi 18 000 obyvatel. Taky jsem si uvědomila, že je to vlastně v Norsku, což je jedna z nejdražších zemí světa. Docela mě to znepokojilo, ale během další půl hodiny „googlení“ jsem se ujistila, že je to snad to nejskvělejší místo na zeměkouli, kam bych mohla na půl roku vyjet. Vyrazila jsem tedy vstříc polární noci (první měsíc a půl jsem neviděla slunce), sněhu a ledu. Asi nejvíc mě překvapilo, že během polární noci nemusí být nutně tma. Na začátku ledna sice bylo světlo (rozuměj šero) jen zhruba 4 hodiny denně, kolem poledne, ale tento počet hodin se postupně zvyšoval. Další překvapení mě čekalo ve škole. Zjistila jsem, že nás, studentů, co přijeli na Erasmus do Narviku, je cca