Studenti jsou pro univerzitu klienti, myslí si Helienek

S jednotnou definicí toho, jak vypadá kvalitní výuka a jaké standardy by měly předměty na Vysokém učení technickém splňovat, by měl v následujících měsících pomáhat odborník na kvalitu univerzitního vzdělávání Emil Helienek z Nottinghamské univerzity. Emil Helienek sdílel své zkušenosti s posuzováním kvality akademického vzdělávání začátkem letošního roku s vedením a zaměstnanci VUT na Dni kvality. Následně pak diskuzi o klientském přístupu ke studentům vedl i se členy Studentské komory Akademického senátu VUT. Studenti si stěžovali především na nutnost memorování látky a na pedagogické schopnosti některých vyučujících. Do budoucna by se rádi aktivněji zapojili do debaty o podobě výuky na fakultách.

Během přednášky a následné diskuze, kterou si Emil Helienek z britské Nottingham Trent University pro studenty VUT připravil, opakovaně zaznívalo, že cílem vysokých škol je připravit člověka zaměstnatelného a uplatnitelného na pracovním trh. Tomu je podle Helienka, který je takzvaný Senior Fellow britské Akademie pro univerzitní vzdělávání, potřeba přizpůsobit i výuku. Studenti by tedy měli být testování ze schopnosti kriticky přemýšlet a analyzovat, nikoliv ze schopnosti naučit se co nejvíce informaci zpaměti. „Jsem také zastánce moderních technologií ve výuce. A to z jednoho prostého důvodu. Zrychluje a zefektivňuje to přednášky. Třeba psaní křídou na tabuli je pomalé, nehygienické, a navíc nemám jistotu, že jsou studenti schopni text bez problémů přečíst,“ uvedl Helienek.

Na britské univerzitě, kde Helienek už přes pětadvacet let působí ve funkci akademického garanta mezinárodních studijních programu, se dlouhodobě věnuje také otázce nastavování a posuzování kvality výuky a pozitivnímu přístupu ke studentům. „Kvalita univerzity závisí především na kvalitě učebního procesu. Jeden z mých kolegů v Česku se kdysi chlubil, že osmdesát procent studentů u něj při zkoušce na první pokus neprojde. Neříká mi to, že jsou jeho studenti hloupí, ale že je neuměl naučit,“ upozornil Helienek.

Kvůli objektivitě v Británii učí jeden předmět minimálně dva vyučující

Podle něj jsou v Británii studenti chápáni jako klienti, kteří platí za získání kvalitních příležitostí k učení. Podmínky pak musí být nastaveny tak, aby měl každý student pocit, že se o něj vyučující zajímají a že pro všechny platí stejná pravidla. Na jeho univerzitě v Nottinghamu proto například neexistuje ústní zkoušení na magisterském stupni studia. „Učitel nikdy nesmí známkovat na základě svého pocitu, své averze nebo náklonnosti. Musí být předem daná jasná kritéria toho, co a jak se bude hodnotit. Známka musí být posouzena také dalším členem učebního týmu daného předmětu. Proto také každý předmět musí být vyučován minimálně dvěma učiteli. K písemným záznamům se snáze vrací a kontroluje se, co student napsal. Ústní zkoušky musíme nahrávat a několik let archivovat. Proto jsme od nich v drtivé většině případů upustili,“ upozornil Helienek.

Členové Studentské komory Akademického senátu VUT by podle svých slov uvítali přísnější rozdělení zaměstnanců na výzkumníky a pedagogy po vzoru britských univerzit. Někteří vyučujících podle nich totiž vnímají výuku jako nutnou a obtěžující součást své výzkumné práce na univerzitě a chybí jim potřebné pedagogické vědomosti a dovednosti, aby uměli látku studentům podat zajímavě a srozumitelně. Během diskuze se také shodli, že by měli být aktivními účastníky debaty o nastavování standardů kvality v rámci VUT.

(zep)

Témata