„Na špatné pracovní podmínky a nadměrnou utopizaci práce v kreativních průmyslech upozorňují zahraniční výzkumníci už roky. A to zvláště ve srovnání s tradičnějšími sektory ekonomiky. Obdobný výzkum ale v České republice zatím nikdo neprovedl. Proto jsem se rozhodl ověřit, zda jsou tato zjištění platná i u nás,“ vysvětluje Peter Mičák z FP VUT, který se tématu věnuje i ve své dizertační práci.

Koncept kreativních průmyslů vznikl v 90. letech ve Velké Británii. Označoval se tak průmysl, který čerpal a vytvářel bohatství z kreativity jednotlivce – jeho zkušeností a talentu. „Politické strany tehdy chtěly oslovit firmy, aby se do tohoto sektoru nebály investovat kapitál. Nově vytvořený termín creative industries tak působil mnohem lépe než původní termín cultural industries,“ dodává. Zahrnoval široké spektrum odvětví – od architektury přes výtvarné umění, řemesla, hudební, filmovou a televizní produkci, nakladatelskou činnost, design i reklamu.

„Evropská ekonomika procházela deindustrializací. Výroba se přesouvala do asijských zemí a jednotlivé země se snažily přeorientovat na znalostní ekonomiku. Kreativní průmysly rostly dynamičtěji než ostatní a byly považovány za budoucnost udržitelného ekonomického rozvoje. Nebylo potřeba žádných vstupních surovin, pouze kreativita jednotlivce, která je ve všech zemích distribuována podobně,“ popisuje Mičák.

Pracovní podmínky lidí zaměstnaných či podnikajících v kreativních průmyslech však nejsou jednoduché: „Přibližně 80 % subjektů jsou živnostníci – freelanceři, kteří nabízejí svoje produkty a služby a většinou vykonávají několik různých činností, aby si zabezpečili příjem. Je zde velká nejistota výdělku a období nedostatku práce střídají období velkého pracovního náporu,“ dodává doktorand.

Akademici v 90. letech nejprve předpokádali, že jedinou vstupní proměnnou zajišťující výdělek bude talent. „Jde však o neinkluzivní prostředí, kde klíčovou roli úspěchu hraje kromě talentu i networking. Ukázalo se také, že v kreativních průmyslech je úplně běžné pracovat několik let na neplacených stážích, abyste získali reference. A na základě referencí si budujete renomé a věnovat se musíte i svému osobnímu brandingu a marketingu,“ komentuje Mičák.

Zjištění zahraničních odborníků potvrzují i data právě probíhajícího výzkumu, který se týká jednoho ze subsektorů – vydavatelského průmyslu v České republice. Mičák se zde zaměřil na soukromé firmy publikující knihy, časopisy, hudební nahrávky a videohry. „Ukázalo se, že téměř třetina firem zaměstnává brigádníky, což je forma nízko placené práce. A více než čtvrtina využívá dobrovolníky či stážisty pracující zdarma. Zarážející však bylo, že ze 72 % šlo o vysokoškolsky vzdělané osoby,“ hodnotí Mičák. „Neplacené stáže jsou běžné třeba i ve velkých IT společnostech. Na rozdíl od kreativního průmyslu jsou však podstatně kratší a poté většinou následuje nabídka dobře placené pozice.“

Kreativní průmysly se přitom ve srovnání s tradičním sektorem ekonomiky, jako je zpracovatelský průmysl, rozvíjí mnohem rychleji. Data výzkumníků z FP VUT však ukazují, že stejné tempo neodráží vývoj mezd. „Od roku 2011 do roku 2020 jsme porovnávali podíl kreativního a zpracovatelského průmyslu na celkovém českém HDP a vývoj průměrných mezd. Podíl kreativních průmyslů na české ekonomice se za časový úsek zvýšil o 87 %, zatímco zpracovatelský průmysl narostl pouze o 45 %,“ upozorňuje Mičák. Vývoj průměrné mzdy však tento trend neodrážel – ve zpracovatelském průmyslu narostly zaměstnancům mzdy o 43 %, ale u kreativních průmyslů, kde je poměr vysokoškolsky vzdělaných mnohem vyšší, to bylo pouze 32 %. Mzdy tak jsou v kreativních průmyslech nižší i navzdory vyššímu zastoupení vysokoškolsky vzdělaných lidí.

„Ještě stále se setkáváme s utopizací, kdy se na zaměstnance kreativních průmyslů pohlíží jako na lidi, kterým práce poskytuje vnitřní odměnu, a tak jsou ochotni přistoupit na horší pracovní podmínky. Práce je baví, a proto jsou schopni přizpůsobit se špatným pracovním podmínkám – vyšším požadavkům na mobilitu, slabým pracovním benefitům či nižším mzdám,“ hodnotí Mičák a doplňuje, že pracovní podmínky zaměstnanců kreativních průmyslů by bylo dobré podrobit dalšímu zkoumání.


(mar)