Plány Univerzity třetího věku VUT? Dostat se do menších měst a připojit nejmladší generaci

Posluchači, kteří přednášejícímu visí na rtech, hltají každé jeho slovo a po skončení výuky ho ještě díky dotazům drží dobrou půlhodinu v aule. Tento sen každého vyučujícího kupodivu není nereálný. Naopak. Na některých přednáškách Univerzity třetího věku VUT v Brně je to běžný jev. „Kurzy o architektuře nebo o šlechtických rodech máme obsazené roky dopředu a posluchači jsou z nich nadšení. Vyučující se kolikrát opravdu nemohou dostat z auly. Nicméně se tam díky pozorným a vděčným posluchačům velmi rádi vracejí,“ uvedl emeritní rektor brněnské techniky Petr Vavřín. Právě on v roce 2000 založil místní univerzitu třetího věku, kterou dodnes vede. Kromě toho pracoval i pro celorepublikovou Asociaci univerzit třetího věku a dvanáct let jí předsedal. „Když jsem skončil jako rektor, měl jsem najednou hodně volného času, přestože jsem dál učil a vedl zdejší Ústav automatizace a měřící techniky. Jedna z věcí, která mě tehdy oslovila, bylo právě vzdělávání seniorů. V té době fungovalo pouze na humanitních univerzitách, takže rozjet to i na technice mi přišlo jako zajímavá výzva,“ vysvětlil Vavřín.

Jádrem seniorské univerzity je tříletý základní kurz, kromě něho škola pořádá i dalších osmapadesát specializovaných jedno nebo dvousemestrálních. „Na začátku jsme si řekli, že když do prvního ročníku získáme osmdesát lidí, tak to spustíme. Přihlásilo se nám jich 145,“ zavzpomínal Vavřín. V prvních dvou letech kurzu se představí všech osm fakult, specializaci posledního ročníku si každý volí sám. Kromě zmíněné architektury jsou oblíbené i kurzy Fakulty chemické. Při nich se posluchači dostanou do laboratoře a dozvědí se mnoho praktických informací, například o složení vody, jogurtů, čajů i čisticích prostředků pro domácnost. „Máme tu posluchače, kteří jsou s námi celých patnáct let. Říkáme jim věční. Právě od nich například získáváme tematické podněty pro nové kurzy,“ uvedla manažerka Univerzity třetího věku VUT v Brně Lenka Shromáždilová.

Ze začátku měli posluchači velký zájem o klasické počítačové kurzy, ale to už neplatí, protože většina jich práci s počítačem ovládá. Nyní převažuje zájem o tablety. „Učit seniory moderním technologiím je jeden ze dvou hlavních cílů těchto univerzit. Bez toho, aby ovládali počítač, tablet nebo třeba chytrý telefon a jiné komunikační technologie, bohužel nemohou v dnešní době vést plnohodnotný život,“ vysvětlil Vavřín. Druhý a podstatnější cíl univerzity je zlepšení kvality života seniorů. „Když dámy v kostýmcích a pánové v oblecích přijdou na přednášku do naší nádherné barokní auly, je to pro ně svým způsobem společenský zážitek. Kromě toho, že se zde vzdělávají, tak i navazují nové kontakty, vznikají zde mnohá přátelství,“ popsal hlavní poslání univerzity Vavřín.

Seniorské kurzy navštěvuje na brněnské technice v kalendářním roce přes dva tisíce lidí, na všech dvaadvaceti univerzitách v republice, které nabízejí tento typ vzdělání, pak třiačtyřicet tisíc lidí. „To je krásné číslo, dokud člověk nezjistí, že v populaci je 2, 46 milionu starobních důchodců. Vzdělávají se tedy necelá dvě procenta lidí v důchodovém věku, což už tak uspokojivý výsledek není. Jednou z příčin je to, že se výuka soustřeďuje jen do třinácti univerzitních měst, kam se nedostanou například lidé ze vzdálenějších míst. Posledních šest let tedy v asociaci řešíme, jak vzdělávání dostat i do menších měst a vesnic. Jistě, mohli bychom prostřednictvím internetových přednášek, ale tím smažeme tu důležitou společenskou funkci univerzity a svým způsobem i část kvality, na kterou velmi dbáme,“ zdůraznil Vavřín s dodatkem, že v této oblasti se daří například Mendelově univerzitě, protože má několik dislokovaných pracovišť, třeba v Lednici.

Kromě toho, jak dostat vzdělání k lidem do menších měst, má před sebou seniorská univerzita brněnské techniky ještě jednu výzvu: ráda by otevřela kurzy pro dvě generace. „Na Karlově univerzitě takto vyučují astronomii, chodí tam prarodiče s vnoučaty,“ popsal inspiraci Vavřín s tím, že nyní hledá vhodný kurz pro takové mezigenerační spojení.

Kateřina Konečná

Přečtěte si také rozhovor s profesorem Petrem Vavřínem o fungování univerzit třetího věku.

Témata