Víme, jak nejjednodušeji připravit gel na mokré hojení, říkají chemici z VUT

Geniálně jednoduchá a neuvěřitelně variabilní. Taková je novinka z laboratoří Fakulty chemické VUT v Brně. Týká se prostředku na takzvané mokré hojení, přesněji řečeno principu, jak jej připravit. „Léčivý hydrogel se skládá z kyseliny hyaluronové, dezinfekční látky a fyziologického roztoku. Na tom nic moc převratného není. To, co si necháváme patentovat, je způsob, jak gel připravit. Použili jsme metodu “suché cesty“, kdy jsme vyšli z hyaluronanu a dezinfekční látky v práškovém stavu. Stačí pouze smíchat se slanou vodou a výsledný gel je hotový,“ vysvětlil Filip Mravec, který výzkum na fakultě vedl. Zdůraznil, že obě složky, jak kyselina, tak dezinfekční složka, se vyrábí v České republice.

Obvykle gel vzniká mícháním dvou roztoků, což vyžaduje přesnost a také delší čas. Mimo jiné proto, že se gel musí nechat usadit působením gravitace nebo za použití centrifugy. Lékaři ale po vědcích požadovali co nejjednodušší způsob přípravy. „Náš patent je vynikající i v tom, že ho můžeme jakkoliv modifikovat. Například změnit hyaluronan na jiný polymer, modifikovat se dá i dezinfekční složka. Můžeme do směsi přidat také jiné látky rozpustné ve vodě, například diklofenak. Část lze nahradit látkami, které jsou tělu vlastní, třeba různými enzymy,“ popsal variabilitu novinky Mravec.

Chemici chtějí gel nabídnout k mokrému hojení, tedy takovému, kdy se v ráně řízeně udržuje tekutina, aby ji částečně promývala a vyplavovala špatné látky. I proto je spojovacím materiálem gelu antiseptická složka, bránící šíření bakterií a infekcí. Navíc obsahuje nanokontejnery, které v sobě mohou nést látky nerozpustné ve vodě. Mokré hojení lékaři preferují především proto, že po ranách nezůstávají jizvy, v začátku hojení se totiž brání tvorbě kolagenu, který zpevní a uzavírá místo po ráně, ale dále je nefunkční.

Díky velké variabilitě jsou chemici okamžitě připraveni ke spolupráci s lékaři, stačí, když ti jim zadají konkrétní požadavek. „Zatím spolupracujeme s odborníky z Fakultní nemocnice u svaté Anny. Zájem projevila i jedna jihokorejská společnost, se kterou už jsme jednali. Dodávala by zákazníkům kapsli s práškem a ampuli s tekutinou na smíchání. Zatím ale čekáme na dermatotesty ze Státního zdravotního ústavu. Jihokorejci se pyšní tím, že mají stovky dobrovolníků na testování, ale prý jsou tak citliví, že když jím dáte na kůži kapku vody, často řekou, že cítí nepříjemné svědění. Hlavně pro ně tedy budou testy důležité,“ podotkl Mravec. Ty bakteriální už jsou úspěšně hotové. Ostatně to, že má gel dobré vlastnosti, si vyzkoušeli chemici sami na sobě. „Loni jsme ho vyrobili a darovali k narozeninám našemu hlavnímu vedoucímu, profesoru Pekařovi. Používá ho už tři čtvrtě roku a chválí si ho. Sahá do něj rukou, nemá ho v lednici ani sterilním prostředí, gel přesto stále vykazuje stejné vlastnosti,“ uvedl Mravec.

Kyselina hyaluronová je jedním z nejdůležitějších polymerů v lidském těle. Vyskytuje se v kůži, cévních stěnách, v mezibuněčné hmotě, kde funguje jako pomyslné lešení, je součástí kapaliny v kloubech, na začátku embryonálního vývoje umožňuje buňkám, aby zaujaly svoji pozici. Používá se také jako signální molekula, která aktivuje imunitní systém.

Kateřina Konečná

Vstoupit do fotogalerie

Témata