Téma

21. listopadu 2019

Pavla Nikitina z FaVU VUT: Na pět minut zastavit válku. Alespoň v hlavách ukrajinských vojáků

Projekt 5 minut představující 25 sošek válečných veteránů vznikl jako klauzurní práce Pavly Nikitiny | Autor: Pavla Nikitina
Studentka čtvrtého ročníku FaVU VUT Pavla Nikitina se věnuje digitálnímu sochařství. Přenosný 3D skener odvezla i na svou rodnou Ukrajinu, kde v rehabilitační léčebně po dobu pěti minut zachycovala válečné veterány. Vzniklo tak pětadvacet soch ze sádrového kompozitu, kterými chce Nikitina vzdát hold vojákům, kteří šli svou zemi dobrovolně bránit. Projekt 5 minut vzbudil zájem ukrajinských médií a k vidění byl i na brněnském festivalu Prototyp.

„Zprávy z fronty se nejčastěji objevovaly první dva roky. Byly konkrétní a obsahovaly hlavně jména vojáků a jejich příběhy. Byly to zprávy o lidech. Pak zájem médií trochu opadl a namísto jmen se v médích objevují jen čísla – kolik lidí odjelo, kolik se vrátilo,“ vysvětlila svou motivaci studentka Ateliéru sochařství I. Pavla Nikitina. „Vadilo mi to, protože lidé nejsou jen čísla. Chtěla jsem aktualizovat fakt, že ti všichni jsou na frontě místo nás. Měli bychom vědět, kdo ti lidé jsou.“

Původně chtěla Nikitina vyjet přímo na válečnou frontu v Donbasu. Několik měsíců usilovala o získání potřebných povolení, která by jí umožnila skenovat vojáky přímo v místě válečného konfliktu. „Měla jsem připravený počítač, skener, helmu, neprůstřelnou vestu… ale v den odjezdu nám nenastartovalo auto. Moje povolení platilo pro jediný termín, takže bylo jasné, že pokud neodjedeme, všechno se zruší,“ popsala původní plány Nikitina. Shodou okolností se však v den neuskutečněného odjezdu ocitla v kyjevském rehabilitačním centru lékařské a psychologické péče pro účastníky ATO, kde válečným veteránům pomáhají dobrovolníci v návratu do běžného života.

„Nevěděla jsem, že takové centrum existuje. Ale hlavní myšlenkou mého projektu bylo pracovat s vojáky, kteří na frontu odešli dobrovolně s cílem bránit svoji vlast. Proto jsem začala rehabilitační centrum navštěvovat a seznamovat se s válečnými veterány,“ podotkla Nikitina. Najít si k bývalým vojákům cestu však nebylo zcela snadné. „Většina veteránů je poznamenaná nejen fyzicky, ale hlavně psychicky. Na Ukrajině vznikla v posledních pěti letech nová ztracená generace lidí, kteří prošli válkou a teď se s tím musí naučit žít.“ 
Studentka čtvrtého ročníku FaVU VUT Pavla Nikitina | Autor: Hana Marko


Řada z oslovených veteránů z rehabilitačního centra proto nedokázala vydržet po celou dobu skenování zcela v klidu. „Obcházela jsem vojáky a ručním skenerem jsem zachycovala jejich figuru a obličej. Ale ani jeden voják nedokázal zůstat nutných pět minut bez hnutí – chvěly se jim ruce či nohy. Nejproblematičtější bylo, když jsem se jim na chvíli ocitla za zády. Byli pořád ve střehu,“ popsala mladá sochařka. Během rozhovorů s vojáky si uvědomila, že zůstat v tichu a bez hnutí pro ně byla zcela nová zkušenost. „Po návratu z fronty se všichni snažili pokračovat v léčbě. Byli pořád v pohybu a nikdo je takovým způsobem ještě nezastavil,“ upozornila.

„Kdyby se mi podařilo odjet na válečnou frontu, snažila bych se tam někde na pět minut zastavit válku. Samozřejmě bych musela skenovat osoby na nějakém klidnějším místě. Nakonec jsem válku stejně musela na pět minut zastavit. Ale byla to ta, která stále probíhala v hlavách vojáků,“ zamyslela se studentka FaVU. Všechny vojáky nakonec musela skenovat několikrát, aby získala jejich kompletní trojrozměrný obraz, který by bylo možné vytisknout v 3D tiskárně ze sádrového kompozitu.

„Přestože mi vojáci nevyprávěli válečné hrůzy, byla jejich traumata a zranění patrná z řeči těla. Už během skenování jsem viděla, kde se geometrie obrazu ztrácí a dochází k neklidu. Jeden z vojáků třeba neměl ruce, a tak se je snažil skrýt v kapsách,“ dodala. Sama pak při realizaci projektu stála před otázkou, zda sošky veteránů ponechat nedokonalé, a odhalit tak veřejnosti jejich slabosti a válečná zranění.

„Nakonec jsem se rozhodla digitální šumy ručně domodelovat. Důležitější než umělecký dojem diváka pro mě byli samotní veteráni, kterým jsem sošky darovala. Chtěla jsem je svým projektem uctít, ne jim jejich trauma připomínat,“ řekla Nikitina a upozornila, že přestože problém na první pohled patrný není, při delším prohlížení jednotlivých sádrových sošek jej divák zpravidla odhalí.

Projekt 5 minut představující pětadvacet sošek válečných veteránů vznikl jako klauzurní práce Pavly Nikitiny a pro veřejnost byl k vidění na říjnovém festivalu Prototyp v Brně. Nikitina však zaujala i ukrajinská zpravodajská média, která její práci představila veřejnosti. V následujících měsících proto plánuje vystavit projekt i v centru Kyjeva. O přesném termínu zatím jedná.

(mar)
Vstoupit do fotogalerie

TémataFakulta výtvarných umění studenti

Související články:
Studentka FaVU ušila kolekci 37 modelů z časopisu Burda, chce podpořit slow fashion
Šerm není jen sport. Podle bronzové medailistky je to životní styl
Výstava Loučení je intimní zpovědí o odchodu člověka
Finalistkou Ceny Jindřicha Chalupeckého je studentka FaVU Katarína Hládeková
Artefakt: workshop studentů VUT se letos zaměřil na umění v sakrální architektuře