Jednotlivé fakultní knihovny na VUT jsou samostatné. Samy totiž podle ředitele Ústřední knihovny VUT Martina Fasury nejlépe vědí, co jejich uživatelé chtějí a tomu přizpůsobují jak svoje služby, tak třeba nákup knih do fondu. „My se pak za VUT například účastníme větších projektů zpřístupňování elektronických zdrojů. Od letošního roku je situace zdánlivě jednodušší, většina informační zdrojů se nenakupuje jednotlivě, ale přes národní licenční centrum CzechELib. A naší úlohou je to s nimi řešit,“ vysvětlil Fasura. Studentům a pedagogům jsou tak schopni zajistit i přístup ke specifičtějším databázím. „Pokud škola daný zdroj dostupný nemá, může zájemce zkusit požádat příslušnou fakultní knihovnu. Pokud se ale jedná o větší kolekci odborných časopisů nebo přístup do některé z konkrétních databází, s tím můžeme pomoci my,“ dodal Fasura.

Především ale Ústřední knihovna VUT dohlíží na to, aby všechna pracoviště postupovala jednotně. „Nejsme fakultním knihovnám organizačně nadřazeni, takže nemáme právo jim něco přikazovat. Ale z hlediska Knihovního řádu například koordinujeme knihovnicko-informační proces na VUT. Knihovny se proto spíše snažíme metodicky vést, vysvětlovat a sjednocovat,“ popsal Martin Fasura. Je totiž nutné, aby například bibliografické záznamy titulů v knihovním systému byly jednotné a uživatelé mohli jednoduše vyhledávat napříč knihovnami.

Největší fakultní knihovnou je momentálně ta na Fakultě stavební VUT. „A to jak, co se týče metrů čtverečních, tak počtu exemplářů. Knihovnické informační centrum FAST VUT má asi 56 tisíc exemplářů. Na dalších místech, co se velikosti týče, jsou pak knihovny na Fakultě podnikatelské a Fakultě strojního inženýrství,“ upřesnil Martin Fasura. Beletrii by zde ale zájemci hledali marně. „Vím, že malou beletristickou sbírku mají na FIT, FEKT a FSI. Nevím ale, jak moc velký zájem o tyto tituly je. Většina nabídky jsou přeci jen materiály ke studiu – odborné knihy, skripta a časopisy. V každé knihovně jsou také knihy na rozvoj měkkých dovedností, protože ty už jsou dnes požadovány ve většině zaměstnání,“ podotkl Fasura.

Některé knihy si samozřejmě lze zapůjčit i v Ústřední knihovně. Její fond ale není tak objemný a je zaměřen spíše pro nefakultní součásti univerzity. Brzy by však měla být studentům a všem zájemcům přístupnější. „V příštím roce se budeme stěhovat do nových prostor na Kolejní, zároveň sloučíme knihovní fondy s knihovnou Fakulty podnikatelské,“ objasnil Fasura s tím, že plánované stěhování chtějí zároveň spojit i s revizí fondu knihoven.

Jednoznačný trend je podle Martina Fasury postupný přechod na elektronické zdroje. „Papír je mnohem dražší a náročnější. V případě knih musíme vybrat dodavatele, po doručení knihy zpracovat, polepit, zavést do systému. Pořídit elektronickou databázi je tak v tomto ohledu snazší. Navíc přináší podstatnou výhodu – lze v nich vyhledávat plnotextově,“ vysvětlil s tím, že někteří knihovníci by nejraději přešli pouze na elektronické zdroje. Ty jsou ale produkovány většinou v zahraničí a jejich pořízení je finančně náročné.

I proto se Ústřední knihovna VUT snaží propagovat otevřený přístup k vědeckým informacím. Na počátku roku vyústilo snažení pracovníků Ústřední knihovny VUT do podoby vydání pokynu o povinnosti vkládat plné texty publikovaných článků do Digitální knihovny. Tak, aby byly všechny odborné publikace studentů a zaměstnanců VUT dohledatelné na jediném místě. „Tato povinnost bohužel nebyla některými členy akademické obce přijata a pokyn musel být přepracován,“ vyjádřil Martin Fasura své zklamání. V blízké budoucnosti se povinnosti podle něj ale stejně nevyhneme. „Dále pořádáme i řadu seminářů a školení. Doktorandům a začínajícím vědcům například radíme, jak postupovat při publikování odborných textů nebo jak poznat predátorské časopisy,“ uvedl Martin Fasura.

Jednou z řady priorit Ústřední knihovny VUT je také usnadňovat uživatelům orientaci a vyhledávání ve všech dostupných systémech. V září proto spustila nový vzhled vyhledávacího systému Primo, který umožňuje z jednoho místa vyhledávat zároveň jak v elektronických zdrojích, tak knižních fondech fakultních knihoven a v Digitální knihovně. Nově je Primo plně responzivní. Martin Fasura k tomu dodává: „Zejména uživatelé používající tablety a mobilní telefony tuto funkci ocení. Primo se díky tomu zobrazuje všude skvěle. Navíc také zohledňuje vizuální styl VUT."

(zep)