Nápady a objevy

21. března 2019

Vědci z FIT VUT spolupracují na vývoji aplikace, která zefektivní psychologickou péči

Projekt ECoWeB chce využít sílu mobilních technologií k prohloubení kontaktu mezi lékařem a pacientem | Autor: Pixabay
Vyvinout mobilní aplikaci, která dokáže rozpoznávat psychické rozpoložení z hlasu a obrazu a současně umožní lékaři častější kontakt s pacientem – o to se několik posledních měsíců snaží vědci z Fakulty informačních technologií VUT spolu s dalšími zahraničními odborníky v projektu Evropské unie s názvem ECoWeB (Emotional Competence Well-Being). Jeho cílem je využít potenciál mobilních technologií ke zpřístupnění psychologické péče pro mladé lidi.

Mobilní aplikace by měla zefektivnit a zintenzivnit psychologickou péči u dospívajících a mladých lidí a současně působit jako prevence vzniku duševních poruch. „Člověk mnohokrát přijde k psychologovi na kontrolu ve chvíli, kdy to není nutné a necítí akutní problémy. Jindy má zase období, kdy by potřeboval častější konzultace, ale to není možné, protože psycholog už více lidí daný den nezvládne. Videohovor sice osobní setkání nenahradí, ale v některých situacích pomůže. Psycholog získá navíc výhodu, že vidí, v jakém prostředí a rozpoložení se pacient právě nachází,“ popsal ideu aplikace Pavel Smrž, který na vývoji pracuje s dalšími kolegy z FIT VUT.

Kromě zprostředkování videohovoru mezi lékařem a pacientem vede aplikace uživatele k pravidelnému zaznamenávání pocitů a nálad. Dokáže také vyhodnotit emoční stav pacienta z jeho řečové promluvy. Pokud pacient poskytne souhlas, může aplikace monitorovat neslovní atributy řeči, například frekvenci a dynamiku hlasu, i při běžném používání telefonu. Rozpozná tak, zda byl člověk v průběhu dne naštvaný či emočně nevyrovnaný. Psycholog tak získá komplexnější přehled o stavu a vývoji pacienta a má možnost terapii lépe přizpůsobit.

Zatímco na analýzu řečových promluv se v rámci projektu ECoWeB soustředí odborníci z německé firmy Audeering, na rozpoznávání emocí z videonahrávek se specializují právě odborníci z FIT VUT. „Máme dost zkušeností z předchozích projektů, ve kterých jsme se zaměřovali na rozpoznávání emocí z videonahrávky člověka pomocí strojového učení. Na základě mikropohybů svalů v obličeji – úst, očí, obočí, rtů – je náš algoritmus schopen identifikovat, v jakém emočním stavu se člověk právě nachází, případně i to, zda říká něco, co je v rozporu s jeho postojem a cítěním,“ dodal Smrž.

Cílem aplikace podle Pavla Smrže není nahradit osobní kontakt mezi pacientem a lékařem, ale využít mobilní technologii k tomu, aby kontakt prohloubila. „Naší motivací je lépe nasměrovat práci odborníka, aby o svém pacientovi měl informace, i když nejsou v osobním kontaktu. Aplikace jej na základě detekce z hlasu či obrazu může upozornit, že pacient nedávno prošel emočním otřesem, a lékař se jej na to může zeptat,“ upřesnil. Další výhodou může být i zpřístupnění a zlevnění psychologické péče, která se tak může věnovat i potřebné prevenci vzniku duševních poruch u mladých lidí.

Vývoj aplikace by měl být ukončen do konce dubna. Následně bude aplikace testována psychologickými týmy na necelé tisícovce dobrovolníků v Německu, Belgii, Anglii, Španělsku, Řecku, Dánsku a Švýcarsku. Poté by měla být aplikace dostupná psychologům a jejich pacientům.

(mar)

TémataFakulta informačních technologií věda a výzkum

Související články:
Petr Ondrášek z Lingey: Online překladače pracují s citlivými daty, která se mohou dostat ven. Proto se zaměřujeme na offline řešení a bezpečnost dat
Na FITu umí doostřit nekvalitní fotky i text. Potřebovali k tomu statisíce obrázků
Jaroslav Páral z FIT učí děti, jak si sestavit vlastní roboty
Chytrý autopilot? V začátku vývoje na FIT to bylo něco výjimečného
Odstraníme nádor z mozku, epileptické záchvaty i třes rukou. Bez jediného řezu, tvrdí programátor Jiří Jaroš