Úkolem vědců je vyvinout metodiku a ukázat na pilotním projektu, že novinka funguje. „Toto by měl být totiž první krok při navrhování jakékoliv budovy. Správný architekt má co nejvíce využít takzvané přirozené inteligence domu, tedy podle těchto informací navrhnout jeho správnou polohu, tvar i dispozice. Dříve to bylo běžné, lidé se snažili co nejvíce využít přírodních zdrojů energie,“ podotkl odborník.

Projekt se zabývá i způsobem projektování budov. „Dnes už to nefunguje tak, že se namaluje čára, ale přímo objekt, tedy například okno nebo zeď z cihel. Ten má určité tepelné a mechanické vlastnosti, nese i jistou ekologickou stopu, informace o tom, jak je třeba prvek udržovat, jakou má životnost. A takto je to se všemi částmi stavby a jejími systémy. Takový informační model se už používá na výrobky, ale my bychom jej chtěli uplatnit i na budovy,“ prozradil Hirš. Detailní informace o navržených stavbách by mohly využít například radnice. „Když získají peníze a určité zadání, vloží informace do počítače a ten jim navrhne, jaké objekty jsou nejlepší pro plánovaný účel,“ popsal možné využití programu. Zároveň je ale trochu skeptický, protože starostové většinou vybírají nejlevnější nabídku a prosadit u nich tento nový systém a nový způsob přemýšlení asi nebude jednoduché. „Už by za nimi nechodily firmy s nabídkami, ale náš program by jim poskytl naprosto objektivní a přesná data,“ řekl.

Novinkou, kterou se projekt zabývá, je i výměna energií mezi energeticky efektivními budovami. Například dům pokrytý fotovoltaickými panely může vyrábět více energie, než sám potřebuje. Je takzvaným aktivním domem. A tuto energii mohou tedy využívat i ostatní budovy v okolí. „Je dobré, když se na tom domluví různé druhy staveb, například bytový dům, škola, obchody a kanceláře, protože každá odebírá energii v jiném časovém průběhu,“ řekl Hirš. Tento model chtějí odborníci příští rok vyzkoušet v brněnském Novém Lískovci. S tamní radnicí a obyvateli spolupracovali poprvé před dvanácti lety, kdy testovali regeneraci panelových budov, energetický management a také například způsob fungování systému řízeného větrání v panelovém domě. „Chceme se inspirovat ve Vídni, kde pracují na něčem podobném. Zajímá nás také sociální část projektu, tedy práce s lidmi, protože zavádění novinek je vždy trošku problematické. Ne všichni jsou jim nakloněni, je potřeba jim to dobře vysvětlit, ale ani tak to není jednoduché,“ konstatoval vědec.

Na kompletním projektu je podle něj nejtěžší zavést jasný systém. „To, co děláme, v podstatě není až tak nové nebo převratné po technické stránce. Oříšek je právě ta struktura, aby všechno dávalo smysl, jedno nešlo proti druhému a aby navrhované řešení respektovalo všechny součásti,“ vysvětlil Hirš. S technologickým pokrokem je totiž potřeba zohledňovat stále více oblastí, ve kterých fungují inteligentní systémy. „Proto je čím dál těžší to správně uchopit,“ podotkl.