Místo krav víno, navrhuje architekt Dýr

Lofty, centra alternativní kultury. Zatímco opuštěné průmyslové areály ve městech už svoje využití našly, ty na venkově na něj teprve čekají. Na jižní Moravě jsou stovky bývalých kravínů a hal, které chátrají. Petr Dýr z Fakulty stavební VUT v Brně přišel s návrhem, jak je znovu smysluplně oživit. Navrhuje přeměnit je na vinařské domy nebo výrobní zázemí pro vinařství. „Vinařská turistika je v módě. Mnoho producentů už nechce jen anonymně prodávat do obchodů, ale snaží se lidi nalákat k sobě. Ukázat jim, jak a kde víno vzniká, a nabídnout příjemný zážitek spojený s dobrým jídlem, ubytováním, cyklistikou a krásným prostředím. Začínají proto stavět nová sídla, k výrobní části přidávají i komerční prostory. Myslím, že by právě mohli využít opuštěné zemědělské objekty, například kravíny,“ vysvětlil Dýr, který pracuje jako odborný asistent na Ústavu architektury stavební fakulty.

Využití bývalých kravínů má podle něj několik výhod. Tou hlavní je úspora peněz – leží totiž na pozemcích s inženýrskými sítěmi, ke kterým vedou silnice, mnohé z nich mají i vlastní čističku. Z hlediska přípravy stavby je to tedy výhodná volba. Navíc většinou leží na okrajích obcí, takže se vinaři nemusejí bát, že by provozem rušili okolní obyvatele. „Takzvané stovkové kravíny jsou i po sedmdesáti letech většinou v dobrém technickém stavu, takže se nemusejí bourat. Naopak třeba nějaká plechová hala se dá lehce rozebrat, a prodejem materiálu získat část peněz na stavbu,“ vyzdvihl architekt další výhody. Je v kontaktu zhruba s pěti vinaři, kteří kvůli rozvoji uvažují o přeměně svých sídel. Plánuje se za nimi v létě zastavit a případně jim navrhnout právě toto řešení.

Téma vinařské architektury řeší Dýr i se svými studenty. Uplynulé dva semestry navrhovali nové sídlo pro znojemské vinařství Lahofer. Jedním z hlavních požadavků pro nové prostory byla produkce milionů lahví ročně. „Studie nám ukázaly, že bychom museli postavit několik hal, bylo by to megalomanské. Takže jedním z řešení je postavit něco menšího přímo na vinici, kde se ponechá výroba exkluzivních vín, a ostatní produkce včetně skladování a podobně by mohla mířit právě do nějaké bývalé zemědělské stavby,“ podotkl Dýr. Znojemský Lahofer se tak zařadí k dalším vinařstvím, která na sebe upozorní novým, moderním sídlem. Snad nejvýrazněji se to podařilo před osmi lety Sonberku. „Pěkné je i nové sídlo Gotbergu, Krásná hora ve Starém Poddvorově, která využívá barevné luxfery, nebo třeba U Modráka ve Vrbovci. Mým favoritem je Modré vinařství bratrů Čížkových v Mutěnicích. Je to krásné prostředí plné příjemných lidí, kteří se vám věnují,“ řekl Dýr.

Nová sídla vznikají nejen kvůli turistům, ale i kvůli změně výroby vína. Zatímco dříve patřila do sklepů s konstantní teplotou, vlhkostí a tmou, dnes už to není potřeba. Vinaři totiž přešli z přírodního kvašení v dřevěných sudech na řízené, kdy si v nerezových tancích uměle prodlužují dobu kvašení, aby se do vína dostaly další aromatické látky. Proto již nepotřebují stabilní prostředí sklepů a výrobu přesunují z podzemí na povrch. Podle Dýra nemá moderní vinařská architektura žádné společné prvky. Může být organická i přísně geometrická, liší se i použitými materiály. „V té pestrosti je krása. Třeba v Kalifornii stojí zajímavý vinařský dům od slavného dua Herzog & de Meuron. Je to obrovský kvádr, hranatý monolit, celý obložený gabiony. Naopak ve Španělsku mají krásný organický dům s rozvlněnou střechou od Santiaga Calatravy,“ vyjmenoval architekt. Podle něj je důležité především to, aby si vinařská architektura rozuměla s krajinou a původní zástavbou.

Kateřina Konečná

• Ročníkový projekt Tomáše Javorského na stavbu nového sídla Vinařství Lahofer, který získal ocenění ve studentské sekci prestižní soutěže Stavba roku Jihomoravského kraje 2014 [.pdf]

Témata