Olga Rubinová z FAST VUT se dlouhodobě zabývá vnitřním prostředím budov. Nyní se rozhodla prozkoumat i stále populárnější fenomén takzvaných zelených stěn a změřit, zda a jaký účinek mohou takové stěny na lidi v domácnostech či kancelářích mít. „Vybrali jsme jednu z malých místností, kam jsme stěnu umístili. Především proto, že v malém prostoru se nám změny prostředí lépe měří. Dále máme také vedle další dvě místnosti se stejnými dispozicemi a využitím, takže je můžeme srovnávat,“ uvedla Rubinová, která na dílčích výzkumech spolupracuje především se svými studenty.

V místnosti vytvořili zelenou stěnu za pomoci palet a okapů na zalévání. „Protože se jedná o specifický výzkum, neměli jsme velký rozpočet. Celá stěna nás nakonec ale vyšla na deset tisíc,“ podotkla Rubinová s tím, že stěny od profesionálních firem se pohybují i na desetinásobku. Rostliny vybírali spíše intuitivně. „Já nejsem žádný botanik, takže jsme vybírali spíše podle toho, jak se nám to líbilo. Hodně z toho jsou oblíbené kancelářské rostliny. Také jsme chtěli, aby postupně vytvořily větší zelené plochy. Některé se ale neujaly,“ dodala s tím, že v zelené stěně se překvapivě nedařilo například břečťanům.

Kromě změn ve vlhkosti a teplotě vzduchu už v místnosti měřili i nárůst kyslíku. „Na takovou stěnu je místnost stále velká, takže nárůst kyslíku byl v podstatě minimální. Jako významné se ale ukázalo dýchání rostlin za 24 hodin. Ve dne totiž pohlcují CO2 a v noci ho pak vydávají. A rozdíly jsou opravdu významné. Ve městě se množství CO2 v atmosféře pohybuje okolo 500 ppm. V místnosti se zelenou stěnou jsme ale dosahovali přes den i hodnot okolo 380 ppm. V noci to naopak bylo přes 1000 ppm. Už naše babičky říkaly, že květiny do ložnice nepatří. Rostliny jsou totiž pro člověka přínosné během dne, ne v noci. Z toho je pak jasné, že rostliny patří na pracoviště, ne do ložnice,“ objasnila Olga Rubinová.

Vědci také zjišťovali, zda ve vzduchu dojde k nárůstu plísní s ohledem na přítomnost zahradnického substrátu, ve kterém jsou rostliny pěstovány. „V kancelářích či hotelích mívají zelené stěny jen v roztoku. Je to čistší, ale také sterilnější. Není tam žádná půda. Přitom drtivá většina rostlin v přirozeném prostředí vyrůstá z hlíny a jedním z cílů zelených stěn je přenést kousek přírody do interiéru. I proto jsme květiny vysázeli do zeminy a měřili jsme, zda ve vzduchu dojde k nárůstu mikrobů či plísní,“ vysvětlila Olga Rubinová. Došli však k závěru, že nic takového se v místnosti neděje. „Pokud jsou rostliny zdravé a vhodně se zalévají, plíseň na zemině nevyroste. A s plísněmi a bakteriemi, které jsou v půdě přirozeně, protože je živá, si rostliny poradí samy,“ uvedla Rubinová.

V budoucnu by odborníci z FAST VUT rádi změřili také schopnost rostlin pohlcovat škodlivé látky. „Bohužel není tak jednoduché těkavé látky měřit. Jsou na to potřeba speciální přístroje, které zatím nemáme k dispozici,“ vysvětlila Olga Rubinová důvod, proč tato měření musí ještě odkládat.

Ačkoliv na větší závěry zatím nemají výzkumníci dostatek dat, už teď podle Olgy Rubinové lze obecně říci, že například v kancelářích zelené stěny opodstatnění mají. Třeba kvůli své schopnosti pohlcovat zvuk nebo ochlazovat vzduch. „Jsou také podstatnou součástí polidštění pracovního prostředí, což ještě není u kanceláří důležitý prvek, ale postupně už se začíná také zohledňovat,“ uzavřela Rubinová.

(zep)