„Našim cílem je detekce a následně navigace. Ne pouze jednoduchý průchod budovou, ale taková navigace, která hasiči řekne, že zrovna míjí dveře, za kterými jsou schovaní lidé. Zároveň uvidí, kde se pohybují kolegové,“ zmiňuje jeden z cílů projektu výzkumník Kryštof Zeman a z vypolstrovaného pouzdra opatrně vytahuje brýle, které výrobce na svých stránkách popisuje jako zařízení pro hybridní realitu. Dnes HoloLens využívají především designéři a architekti, kteří můžou v pohodlí kanceláře ze vzduchu pouhými pohyby rukou modelovat cokoliv, co je napadne. Vědce z Ústavu telekomunikací Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT a vývojáře z firmy GINA Software ale napadlo moderní technologii adaptovat pro potřeby záchranářů. Společně s Českou asociací hasičských důstojníků získali odborníci na projekt dotaci od TAČR.

„Pokud hoří, zasahující hasič nemusí dobře vidět, nemá hned přehled, jestli se v budově nachází lidé, a brýle v tomto můžou zásadním způsobem pomoci. Dokáží dokreslovat informace, takže zatímco hasič prochází chodbou, v reálném čase se mu zobrazuje například navigace budovou, nebo se podívá na stěnu a uvidí doplňující informaci, že deset metrů tím směrem je umístěn hlavní uzávěr plynu, elektrický rozvaděč, hasicí přístroj nebo připojení na vodu,“ popisuje užitečné funkce Zeman a dodává, že například v Malajsii jsou budovy vybaveny digitálním modelem, který všechny tyto informace obsahuje a velmi jednoduše by se dal do podobného zařízení nahrát v případě výjezdu. Hasič, který v budově nikdy předtím nebyl, by se dokázal rychle zorientovat, a to třeba i ve dvacetipatrovém hotelu, kdy vypadají podlaží téměř totožně.

A jak by systém dokázal zjistit, kde se před ohněm ukrývají lidé? „Musíme spoléhat na Bluetooth nebo Wi-Fi, tedy technologie, kterými jsou vybaveny současné mobilní telefony, tablety a další nositelná elektronika. Díky signálu z těchto zařízení dokážeme říci, jak daleko od takového zařízení je zasahující hasič. Je to podobné, jako kdybych hrál počítačovou hru s více lidmi, akorát že oni nemusí aktivně nic dělat, já ale vidím jejich umístění,“ vysvětluje Kryštof Zeman. Zároveň je důležité v hořícím domě vědět, kde se pohybují kolegové, což může hustý kouř často komplikovat. 

Do konce prázdnin by vývojáři chtěli první nápady probrat přímo s hasiči a také se společností GINA Software, se kterou elektrotechnici spolupracují dlouhodobě a kde působí řada absolventů brněnské techniky. GINA Software už několik let zajišťuje koordinační technologie pro záchranné složky, brýle rozšířené reality jsou dalším krokem.

Zatím stojí před odborníky řada překážek, jmenuje Kryštof Zeman: „Na začátku bude mít brýle asi jen velitel zásahu, který bude hasiče navádět vysílačkou. Uvažovali jsme, že by velitel byl ve vrtulníku, který by z nadhledu monitoroval situaci a viděl, kde kdo je a kde jsou zájmové body. Tam jsme ale narazili na to, že chytré brýle venku moc dobře nefungují. Protože se jim obraz promítá pomocí soustavy zrcadel a vlnovodů, když venku svítí sluníčko, není nic vidět. Brýle také nemají GPS a orientují se pomocí senzorů, takže při létání nad objektem se nemají čeho chytit. Zatím budeme používat tablet, nebo telefon s GPS a kamerou, který dokáže hasiče navigovat i ve vzduchu. V mezičase budeme poskytovat GPS brýlím z jiného zařízení, například externí GPS antény a budeme analyzovat možnosti chytrých brýlí, které budou na rozdíl od chytrých brýlí od Microsoft založeny na platformě Android, protože by v nich fungovaly stejné věci jako v telefonu.“ Chtělo by se tedy říct, že moderní mobilní telefon práci zvládne taky, a navíc se dokáže připojit k GPS, má to ale omezení. „Snažíme se přejít od lovení Pokémonů k tomu, aby technologie pomohla zachránit život. Hasič s telefonem nikdy běhat po budově nebude, potřebuje mít ideálně chytré brýle zabudované v helmě.“

Dalším krokem bude vymyslet, jak novou technologii vložit do helmy a nepřidávat hasičům další kila vybavení navíc. „Brýle jsou pořád poměrně velké. Řešením může být rozložení na součástky s tím, že je postupně zabudujeme do hasičské helmy. Je potřeba, aby nepřekážely ve výhledu a vydržely vysoké teploty. Těch výzev je hodně,“ realisticky hodnotí mladý vývojář a stejně tak upozorňuje, že cílem elektrotechniků na VUT není sériová výroba moderního hasičského vybavení: „Chceme ukázat, že to, co všichni říkali, že nepůjde, jsme udělali. Pak už ale bude na jiných, aby to vzali výrobu akcelerovali a přenesli do praxe. Úkolem vědců podle mě není dělat to, co udělají statisíce dalších, ale říct, že dokážeme udělat něco nového, byť na tom bude třeba ještě nějaká práce.“

(tk)