Padák na dronu vystřelí do sekundy. Na unikátu pracovali vědci z Leteckého ústavu VUT

A co když spadne? Tak je po něm. A taky po přístrojích, které nese. V krajním případě může někoho zranit nebo dokonce zabít. Ne, řeč není o člověku balancujícím někde na okraji střechy paneláku, ale o dronu. Tedy bezpilotním letounu, který na sobě většinou mívá monitorovací přístroje, například kameru nebo fotoaparát. Všem důsledkům jeho pádu dokáže zabránit novinka, na jejímž vývoji se tři roky podíleli odborníci z Leteckého ústavu VUT v Brně. Skrývá se pod názvem Galaxy GBS 10 a je to padák pro dron. Ale ne ledajaký, je první svého druhu v Evropě a jeden z prvních na světě. „Unikátnost spočívá v mechanismu, kterým se aktivuje. Zatímco doposud se využívaly mechanické pružiny, my jsme zkusili pyrotechniku. Díky tomu se padák vystřelí v extrémně krátkém čase, do jedné sekundy,“ informoval Robert Popela z Leteckého ústavu VUT v Brně, který výzkum vedl.

Kromě způsobu a rychlosti aktivace padák vyniká i nízkou hmotností 350 gramů. „Při letu tak dron nezatěžuje žádná zbytečná mrtvá váha,“ podotkl Milan Bábovka ze společnosti Galaxy GRS, s.r.o., která novinku vyrábí. Systém se skládá z kompozitového kontejneru, ve kterém je pyrotechnický iniciátor. Malá, elektronicky ovládaná kapsle. Při přivedení určitého napětí se uvolní složka, která pomocí dostatečného množství horkého vzduchu vytlačí z kontejneru píst, a ten aktivuje padák. Vědci zažádali o dva patenty a dva užitné vzory, na jejich udělení ale musejí čekat déle než rok.

O použití padáku může rozhodnout operátor, který nazná, že došlo ke kritické situaci a letoun půjde neplánovaně k zemi, nebo ho může aktivovat autopilot. „Sedmikilový dron padá za použití naší novinky rychlostí asi 3,7 metrů za sekundu. Zajistí proto relativně hladké přistání jako při pádu z výšky 70 centimetrů,“ upřesnil Popela.

Vstoupit do fotogalerie

Po účinném záchranném systému pro bezpilotní letouny se podle Bábovky sháněli jako první modeláři. Chtěli totiž ochránit přístroje, které sami vytvořili. Padák umí zachránit nejen dron, ale i techniku, kterou nese. Při nehodě tak ušetří minimálně desetitisíce korun, většinou statisíce. „Ještě výraznější je efekt při létání nad obydlenými oblastmi. Kdyby letoun spadl třeba nad městem, následky by mohly být hrozivé. Tento malý padák tak dokáže ochránit živou sílu na zemi, tedy lidi,“ uvedl Jiří Kuzdas z Vojenského technického ústavu, který se také podílel na vývoji.

Právě armáda a ostatní složky záchranného systému už projevily o novinku zájem. „Pokud vím, tak i od nich šel impulz,“ doplnil Bábovka. Policie používá bezpilotní letouny například k monitorování dopravní situace, armáda je nasadila třeba při sledování muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku.

Kateřina Konečná

Témata