Výzkumem se na elektrofakultě VUT zabývá Karel Sedlář, konkrétně zkoumá bakterii Clostridium beijerinckii NRRL B-598. Jde o anaerobní organismus, který ale dobře toleruje kyslík a produkuje rozpouštědla, jako je aceton, etanol a butanol. A právě butanol nejvíce produkuje konkrétní kmen bakterie, na který se tamní základní výzkum zaměřuje. "Výhodou je, že tato bakterie dokáže přeměnit odpad, jako je třeba peří z kuřat a sláma, na butanol, který se dá pak využít jako biopalivo," vysvětlil Karel Sedlář z Ústavu biomedicínského inženýrství.

Tato bakterie se ale běžně nevyskytuje v přírodě a je nutné ji vypěstovat. Pro lidský organismus však není toxická. Na FEKTu se zabývají především matematickými modely a snaží se co nejpodrobněji popsat biologický systém tak, aby vědci věděli, na jaké části systému se zaměřit. "Na výzkumu spolupracujeme s VŠCHT v Praze, kde řeší biologickou část. Od nich dostáváme data, která zpracováváme, a snažíme se zjistit co nejvíce o genomu bakterie a předpovědět, jak se bude za určitých podmínek chovat," doplnil Sedlář. Na základě jejich výpočtů a předpovědí následně biologové teorie ověřují přímo v laboratoři pomocí pokusů.

Zatím bakterie produkují butanol v koncentraci asi sedm gramů na litr, což je poměrně malé množství. Navíc pro samotné bakterie je butanol toxický, takže umírají. "Naším cílem je přijít na to, jak zefektivnit pumpování butanolu z buněk, aby jim přitom tolik nevadil. Také bychom chtěli zmapovat, jak se jednotlivé geny vzájemně ovlivňují,“ nastínil mladý vědec plány do budoucna. Časem by také chtěli výzkumníci vyzkoušet další kmen příbuzného druhu bakterie, a to Clostridium diolis.

(kah)