Antibiotické rezistence v drůbežím mikrobiomu zkoumají na FEKT VUT
Jak se přenášení geny způsobující rezistenci proti antibiotikům, zkoumá tým Dariny Čejkové z Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT VUT. Konkrétně výzkumníky zajímá střevní mikrobiota kuřat, jelikož právě drůbežářský průmysl je kvůli hojnému užití antibiotik v minulosti považován za jeden z hlavních zdrojů genů rezistence k antibiotikům. Tříletý projekt, na kterém spolupracují i Veterinární univerzita Brno a Technická univerzita Dánska, by měl přinést především nové metody analýzy a jejich optimalizaci.
Stále častěji narážíme na zprávy o nefunkčnosti antibiotik kvůli jejich nadužívání či o rezistentních bakteriích, které například v nemocnicích už mnohdy nereagují na dezinfekční prostředky. „I u základních operací, jako je třeba operace slepého střeva, pak mohou způsobit potíže. Zejména u osob s oslabenou imunitou,” říká Darina Čejková z Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT VUT.
Projekt pod jejím vedením se proto antibiotickými rezistencemi zabývá. Nesoustředí se ale na problematiku nemocničního prostředí, nýbrž na zemědělství. „Otázka je, co je zdrojem genů rezistence, popřípadě rezistentních patogenních organismů. Jednou z možností je zemědělství a chov hospodářských zvířat. Uvádí se totiž, že v jednom gramu střevní dutiny žije až deset na dvanáctou bakterií,” vysvětluje Čejková a dodává, že tyto bakterie si pak mezi sebou umí předat geny, které rezistenci způsobují.
Projekt má přinést novou metodologii
Podle ní se zvláště v drůbežářském průmyslu používala antibiotika od počátku komerčního využití. Ačkoliv od roku 2006 v Evropské unii platí přísná omezení pro použití antibiotik, mikrobi si geny rezistence předávají dál. „Například malá kuřátka v hospodářských chovech jsou bez kontaktu se slepicí, tedy zdrojem zdravé mikroflóry, která jim umožňuje lépe odolávat střevním patogenům. Téměř nemají vlastní mikroflóru a získávají ji náhodně z prostředí. Ošetřovatel tam pak může snadno zanést patogen, který nese rezistence a který se může velmi rychle rozšířit,” popisuje.
Právě proto tým v rámci tříletého projektu zajímá, jaké geny rezistence se nachází v bakteriích slepého střeva drůbeže a jak se přenášejí na další bakterie. Vědci zkoumají jak trus, tak i tkáň slepého střeva drůbeže z průmyslových drůbežáren i domácích farem. „Díváme se na celou věc komplexněji. Snažíme se najít nové nástroje pro analýzu a nové přístupy k vyhodnocování informací. Například se snažíme izolovat přenositelnou část genetické informace, takzvaný mobilom,” vysvětluje Darina Čejková.
Na projektu spolupracují s Veterinární univerzitou Brno a Technickou univerzitou v Dánsku. Kromě nových nástrojů na analýzu a optimalizaci metod chtějí také zjišťovat dynamiku vývoje. „Konkrétně, jak se množství převáženého genetického materiálu mění v čase. Zda se množství některých rezistentních bakterií zvyšuje či snižuje v průběhu doby,” dodává Čejková na závěr. I proto doufá, že se jim na tento první projekt svého druhu podaří navázat a budou se problematice moci věnovat dlouhodobě.