Společná zahrada, sdílení aut, společenská místnost. To všechno jsou prvky modulárních domů, za které získal student Fakulty architektury VUT Pavel Juříček třetí místo v mezinárodní soutěži Active House Award. V letošním roce nesla soutěž téma Future Living. Budoucnost bydlení bude podle Juříčka ve znamení zmenšování soukromých prostor a stále častějším sdílení.

Podle studenta druhého ročníku Fakulty architektury VUT Pavla Juříčka bude ve městech přibývat obyvatel. Zároveň ale nebude přibývat místa, kde by tito lidé mohli bydlet. Na tuto problematiku by měly reagovat proměny starých budov v centru i novostavby v bezprostředním okolí. „Svým návrhem modulárního domu upozorňuji na problematiku zahušťování měst. Už není téměř kde stavět, byty jsou stále dražší. Lidé proto budou pořizovat menší prostory, které jsou přirozeně levnější,“ uvedl Juříček.

I proto návrh domu koncipoval jako takzvaný co-housing, tedy sdílené bydlení. Obyvatelé tak budou mít vlastní ložnici, koupelnu a soukromý prostor. Zázemí, jako je například jídelna či obývací pokoj, ale budou sdílet s ostatními. Juříčkovo sdílené bydlení má také společnou užitkovou zahradu, kde si lidé mohou vypěstovat vlastní ovoce a zeleninu či zkompostovat zbytky. Ve svém návrhu šel tak daleko, že obyvatelům svého domu dává možnost sdílet i dopravní prostředky. Garáže u domu tak nabízí auta v režimu takzvaného car sharingu, tedy auta, která lidé nevlastní. Půjčují si je pouze v případě potřeby.

Ačkoliv se zdá návrh mladého architekta jako ještě velmi vzdálená budoucnost, Juříček upozorňuje, že se s nedostatkem prostoru budou lidé potýkat už velmi brzo. „I v Brně už je problém vidět na parkování. Není pořádně kde zaparkovat. A problém s bydlením bude následovat,“ dodal.

Svůj modulární domek zasadil do zahrádkářské kolonie na Červeném kopci v Brně. „Konkrétní lokalita byla v podmínkách ateliéru, v rámci kterého jsem návrh pro soutěž vypracovával. Všechno ostatní jsem si ale mohl rozhodnout sám. Malá, nahodile rozmístěná obydlí v kolonii mě ale inspirovala k vnějšímu vzhledu domu,“ upřesnil student.

Mezinárodní soutěž, kterou pořádá společnost Velux, klade důraz také na využití oken a prosvětlení prostor. „Celkově jsme ale měli poměrně volnou ruku. V návrzích tak bylo vše od mrakodrapů po karavany. Nemůžu říct, že bychom se všichni shodli na tom, jak si představujeme bydlení budoucnosti. Jediné, co spojovalo v podstatě všechny práce, bylo využití ekologických materiálů. I já ve svém návrhu využívám ekologické a udržitelné stavební materiály,“ potvrdil Pavel Juříček.

Nápady kolegů se Pavlu Juříčkovi podle jeho slov líbily. „Ačkoliv jsem nezkoumal ostatní návrhy nijak podrobně, myslím si, že tam byla řada zdařilých,“ uvedl. O to víc ho překvapila kritičnost poroty, která v posledním ročníku soutěže nevyhlásila žádné první místo. „Řekli nám, že je nic nezaujalo natolik, aby udělili první místo. Bylo proto vyhlášeno jedno druhé a tři třetí místa,“ upřesnil oceněný student, který získal bronz. Mrzí ho, že nemohli práce nijak blíže představit nebo reagovat na kritiku poroty. „Mně vytkli, že mám v domě otevřené atrium, přes které musí lidé chodit. Já si ale za tímto návrhem stojím. O současné generaci se totiž často mluví jako o takzvané indoor generation. Tedy generaci, která tráví většinu času zavřená uvnitř budov. Chtěl jsem proto, aby lidé měli možnost projít se na čerstvém vzduchu obklopeni zelení. Zároveň toto řešení dovoluje přirozené provětrání všech místností bez nutnosti větrání ventilátory,“ vysvětlil Juříček.

Tématu sdíleného bydlení se mladý architekt neplánuje věnovat nijak hlouběji. „Určitě se chci ale dál věnovat využití ekologických materiálů. Také jsem při zmenšování prostor byl nucen pracovat výškově. Třeba společné místnosti měly vyšší světlou výšku než soukromé byty, užitné místnosti byli nižší než obytné. Skládání místností takto prostorově mě velmi bavilo,“ nastínil Juříček, do jakých oblastí architektury budou pravděpodobně směřovat jeho další kroky.

(zep)