Architekti z brněnské techniky si odvezli z prestižní soutěže Superstudio druhé a třetí místo a také jedno čestné uznání. Do finále se přitom dostali v konkurenci 137 vysokoškolských týmů z celé republiky. Tématem jubilejního 10. ročníku bylo „SKIN“ neboli kůže. Zadání vypracovali vedoucí architekti uznávaného studia OMMX z Londýna Jon Lopez a Hikaru Nissanke. Zaměřilo se na prověřování zásadního architektonického tématu, jakým jsou vnější pláště budov. Studenti si měli vytipovat konkrétní stavbu, jejíž fasáda nějakým způsobem selhává a navrhnout její „druhou kůži“.
Soutěžní porota | Autor: Radek Úlehla
Porotu zaujal projekt Klarisy Kyselkové, Petra Maláska a Ondřeje Válka, který se nakonec umístil na druhé příčce. Studenti Fakulty architektury VUT pracovali s panelovými domy, pro které navrhli vnější plášť předzahrádek a pavlačí podporujících individualitu i sociální aktivitu obyvatel. Na návrhu jsou vidět jak nadšenci cyklistiky, tak děti hrající si na zastřešené pavlači.
Návrh panelákového bydlení s pavlačí | Autor: Klarisa Kyselková, Petr Malásek a Ondřej Válek
Třetí místo si z pražského Centra architektury a městského plánování CAMP odvezl také tým z brněnské FA VUT, tentokrát ale ve spolupráci s pražskou UMPRUM. Projekt Pavly Nesvadbíkové, Magdaleny Uhlířové a Oskara Madra pracuje se satelitními městy, pro která navrhují mladí architekti novou vrstvu občanské vybavenosti. Autoři se sami sebe při navrhování ptali, jak lidé vnímají téma satelitů? Staví oproti sobě představu budoucích majitelů satelitních domků, kteří sní o svém „ráji na zemi“ a svém soukromí, a realitu unifikace v podobě katalogových domků schovaných za betonovými zdmi a tújemi. K soutěžnímu tématu kůže se tak obracejí s otázkami, jestli je pravou kůží satelitního bydlení samotný dům nebo plot zamezující interakci s okolím. Ve svém porotou oceněném projektu navrhují možnosti využití prostorů, které vznikají právě mezi jednotlivými hradbami satelitních domků. Respektují touhu po soukromí bydlících, ale oživují společné prostory ulice kavárnami, saunou a obchody.
Pavla Nesvadbíková a Oskar Madro | Autor: Radek Úlehla Čestné uznáni si zasloužil návrh týmu z FA VUT ve složení Magdaléna Juřicová, Johana Krejčí, Ondřej Šašek. „Naše Cesta smíření poukazuje na památku místa, do něhož se nesmazatelně vryly stopy historických událostí. Přenesme se do obce Svatobor v Karlovarském kraji. Násilí a útlak, 3 miliony německých usedlíků vyhnány z pohraničí – tak bychom mohli krátce popsat situaci, jež nastala po druhé světové válce,“ píše se v průvodním slově. Autoři pracovali se svatoborským Kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je jedním z pouhých dvou dochovaných kostelů v oblasti Doupovských hor. „Fara stojící v těsné blízkosti kostela pozbyla svůj původní účel s odchodem Němců. Zhroucená střecha a stromy rostoucí uvnitř pomalu stírají hranici mezi interiérem a exteriérem. S touto ideou vytváříme po obvodu původních zdí novou kůži, která konzervuje původní stav a zároveň umožňuje opětovné využití objektu,“ vysvětlují autoři.
Magdaléna Juřicová a Johana Krejčí s Miroslavem Šikem | Autor: Radek Úlehla
Oceněné týmy si mezi sebou rozdělily celkem 50 000 korun a ceny partnerů. Vítězný tým z Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci si odnesl také originální skleněné trofeje, které speciálně pro 10. ročník Superstudia navrhla a vyrobila česká sklářská firma Lasvit.
