Lidé
Světlana Kulíšková: K textilu se neustále vracím
Od dětství ji provázel textil a móda díky mamince, která pracovala ve Vlněně. Žila několik let v Itálii, kde pracovala pro slavné návrháře, a po svém návratu do Brna založila veřejnou šicí dílnu Brno šije, o jejíž kurzy je stále větší zájem. Nyní připravuje nový studijní obor pro Střední školu umění a designu. Řeč je o absolventce Fakulty výtvarných umění Světlaně Kulíškové.
Jste absolventkou FaVU. Jaký obor jste studovala?
Studovala jsem tehdejší ateliér Video art, multimédia, performance. Zaměřovala jsem se hlavně na video art. Než jsem nastoupila na FaVU, tak jsem se věnovala textilu – návrhářství a modelářství oděvů a technologii netkaných textilií art-protis.
Kdy jste zjistila, že Vás zajímá textil a móda?
K netkaným textiliím mě jako dítě přivedla maminka, která se jim věnovala. Chodívala jsem s ní do ateliéru tehdejší Vlněny. Tam jsem pak po maturitě nastoupila jako výtvarná asistentka. S textilem jsem tedy vyrůstala odmala. Po čtyřech letech od ukončení střední školy jsem si řekla, že už je toho hodně a potřebuji změnu, tak jsem se přihlásila na FaVU na trochu jiný směr.
Pracovala jste v Itálii. Jak jste se tam dostala?
Itálie mě lákala už během studia a chtěla jsem se tam podívat, ale tehdy neexistovaly takové možnosti zahraničních stipendií jako dnes. Přes italský kulturní institut se mi podařilo do Itálie dostat na jazykový pobyt. Nakonec jsem se tam po studiích vrátila a později jsem se tam i vdala a nějakou dobu zůstala - celkem 16 let.
Čemu jste se tam věnovala?
V Itálii jsem využívala především technické schopnosti střihu videa, které jsem získala na FaVU. Tehdy ale ještě nebylo velké technické vybavení, proto jsem si v Miláně studia doplnila o digitální školu televizního a filmového obrazu. Našla jsem tak práci ve střižně se softwary pro střihání videí pro jeden nekonečný seriál vysílaný denně na Canal 5. Po čtyřech letech jsem ale cítila nutnost se vrátit k mé srdeční záležitosti - k textilu. V Itálii totiž technologii art-protis nikdo neznal a věděla jsem, že má nevyužitý potenciál. Dostala jsem se časem do jednoho studia v Miláně, jež je vývojové kreativní centrum nových textilních technologií a které tyto materiály nabízí světově proslulým módním značkám. Seznámila jsem je s technologií netkaných textilií a velice se jim zalíbila, proto jsme společně vytvořili první kolekci látek. Díky tomu jsem měla možnost pracovat na menších zakázkách pro Marca Jacobse, Jill Sander nebo pro Pradu. Někdy to bylo náročné a musela jsem přijet do Brna kvůli starému stroji, který je určený na tuto technologii a mají ho jen na místní bývalé textilní škole, dnes Střední škole umění a designu. Díky těmto zkušenostem jsem se postupně dostala k tématu udržitelné módy, kdy jsem například pro Pradu zpracovávala jejich skladové zásoby a viděla, kolik odpadu se v rámci módního průmyslu vytvoří. V tomto období jsem začala také více experimentovat s art-protisem a začala používat i jiné textilní materiály kromě tradiční vlny.
Po návratu do Čech jste pak založila šicí dílnu Brno šije.
Před šesti lety jsem se vrátila do Česka a přemýšlela, co bych chtěla dělat, důležité pro mě bylo navázat na téma udržitelnosti. Kamarádka Beáta Spáčilová, též absolventka FaVU, přišla s nápadem na kurzy šití. Nejdřív jsem si myslela, že to lidi nebude až tak zajímat, ale mýlila jsem se. Zájem byl hned od začátku a navíc postupně přišel i trend DIY k nám. Dnes je nás na kurzy pět lektorů.
Vyústěním Vašeho zájmu o textil je momentálně nový obor Ekotextil design na střední škole v Brně. Jak jste se k tomu dostala a čím se obor zabývá?
Vedení školy oslovilo naši dílnu, abychom spolu s Beátou, která také na škole učí, vytvořily nový obor. Panu řediteli se líbila myšlenka návratu k textilu a chtěl, abych přišla s něčím novým, co na naší módní scéně chybí. Bylo ale potřeba vše propojit s designem oděvu tak, aby to odpovídalo rámcovému vzdělávacímu plánu. Obor Ekotextil design, který jsem navrhla, má více základních bodů – kromě výtvarného také ekologický, etický a ekonomický, jde vlastně o holistický přístup. Budeme se snažit o to, aby studenti pochopili, že je potřeba navrhovat módu nejen s ohledem na trendy, ale i s ohledem na další faktory, jako je třeba ekologie nebo etická stránka výroby oblečení.
Je to v rámci Česka netradiční obor, nebo už se někde vyučuje?
V Česku je to jediný takový obor. Ve světě se studuje spíše ve vyšších stupních vzdělávání, např. postgraduálně, nebo je součástí jiných kurzů. Ale samostatně se neobjevuje, zvlášť na střední škole ne. A je to škoda, je to totiž nejtvárnější věk a právě tato generace bude za pár let ovlivňovat směr designu a módy.
Co všechno se studenti během studia naučí?
Se studenty projdeme celý cyklus - od výroby přízí a seznámení se s různými udržitelnými materiály až po navrhování vlastních textilií za pomoci tradičních i moderních technik, jako je např. ruční nebo strojové vyšívání a samozřejmě mnoho jiných. Díky tomu, že náš ateliér bude sídlit ve staré pletárně, tak budeme mít možnost využít i tyto stroje. Důležitá bude samozřejmě i recyklace. Ve vyšších ročnících si pak studenti budou moci vše vyzkoušet při navrhování vlastních modelů. Kromě krejčovských technik bude důležité také studium předmětu Udržitelné módy, jenž dává hlavní obsah našemu oboru, a také např. Fashion marketing.
Jaký je ohlas studentů na tento obor?
Letos jsme spustili přijímání přihlášek a byli jsme překvapeni, že byl o obor poměrně velký zájem. Na začátku jsme se báli, abychom mohli vůbec otevřít třídu, jelikož jsme s propagací oboru začali dost pozdě. Podařilo se a v září nakonec nastoupí 12 studentů.
(kah)
Předky z pravěku bychom na ulici asi nepoznali, říká sochař Ondřej Bílek
Na oltáři kostela ve Slavětíně levitují díky sochařce z FaVU andělé z drátů
Designér vodních dýmek: Zákazníky baví, když mohou pozorovat, co se děje uvnitř
V mezinárodní soutěži architektů a designerů uspěly i tři absolventky VUT
Ráda pracuji s trapností. Šokovat se ale nesnažím, říká Kateřina Olivová nominovaná na Cenu Jindřicha Chalupeckého