Doktorandka Kristýna Valová se pod vedením Lucy Vojtové zabývá už od diplomové práce vývojem materiálů, mezi které například patří cementy pro výplně či lepení kostí. Jak sama říká, baví ji předávat znalosti nové generaci, z nichž by se někteří v budoucnu mohli stát jejími kolegy. „K SOČ jsem se dostala náhodou, když jsem přednášela na gymnáziu v Čadci, kde jsem sama kdysi studovala, o své práci. Po přednášce za mnou přišli dva studenti, zda bych jim nevedla středoškolský projekt. Nejprve jsem hodně váhala. Vím ale, že v tamním regionu není tolik příležitostí, takže jsem se rozhodla je podpořit. Já sama jsem během magisterského studia působila v laboratořích institutu CEITEC a vím, že pokud bych měla příležitost začít ještě dřív, určitě by mi to hodně pomohlo,“ shrnuje Kristýna svou motivaci.

Studenti Anna Mária Dávidiková a Martin Šimko se po delší diskuzi rozhodli pro téma Sledování vybraných parametrů během in vitro degradace kompozitních kostních cementů. Jejich práce na projektu zahrnovala i dva týdenní pobyty v Brně, během kterých docházeli do laboratoří na CEITEC VUT. „Dostali jsme velké množství studijního materiálu, abychom si mohli nastudovat informace týkající se kostních cementů. Byly to věci, se kterými jsme se nikdy předtím nesetkali. Také laboratorní zařízení bylo pro nás nové. Díky Kristýně, jejímu odhodlání a neskutečné trpělivosti jsme si na prostory velmi rychle zvykli a naučili se v laboratoři pracovat. Nejlepším pocitem bylo, že jsme byli na chvilku součástí něčeho úžasného, velkého a v budoucnu velmi prospěšného pro lidi a odnesli jsme si z toho velmi mnoho nových zkušeností,“ říká studentka Anna, které praxe pomohla i při výběru vysoké školy a od září nastoupí na Fakultu chemickou VUT. „Už od začátku jsme se s naší prací chtěli dostat co nejdál, ale myslím, že nikdo z nás nečekal až takový úspěch v soutěži. Musím se přiznat, že když jsme při čekání na výsledky trávili celé dny v laboratoři, byl jsem občas unavený. Zároveň jsem ale byl nesmírně šťastný, za takovou úžasnou zkušenost, kterou jsem mohl dostat do života. Rozhodně bych chtěl ještě někdy takovou příležitost získat,“ dodává Martin Šimko.

„Je obdivuhodné, že se nebáli zkusit úplně nové prostředí a opravdu rychle se v něm zorientovali. Pro středoškolské studenty je velmi náročné pracovat s odbornými články a dělat analýzu takového rozsahu bez předchozí hlubší praxe. I přesto jejich práce a výsledky byly precizní,“ shrnuje Kristýna Valová spolupráci s oběma středoškoláky na vítězném soutěžním projektu, jehož hlavním cílem bylo nalézt vhodné podmínky, za kterých by se prováděla degradační studie bioresorbovatelných kostních cementů. Součástí SOČ byla i optimalizace metody, pomocí které by bylo možné detekovat uvolňující se fosforečnanové ionty z biokeramických materiálů.

(vlk)