Nápady a objevy

13. března 2018

Unikátní hydrogel Lucy Vojtové může léčit popáleniny, zlomeniny a pomůže i zefektivnit chemoterapii

Lucy Vojtová (vlevo) a Lenka Michlovská pracují na CEITEC VUT na unikátním hydrogelu | Autor: Igor Šefr

Lucy Vojtová se svým týmem z CEITEC VUT vyvinula unikátní rozložitelný hydrogel, který dokáže efektivně hojit popáleniny, lze jej použít do výplně kostí a může dokonce pomoci s postupným uvolňováním léků či chemoterapeutik, a ovlivnit tak léčbu rakovinového bujení. Po 10 letech vývoje se jim podařilo na něj získat evropský patent, což zaručuje právo při budoucí výrobě tohoto produktu pro medicínské využití. K získání patentu vede dlouhá cesta, ale ještě delší k vývoji jedinečných materiálů. Transparentní hydrogel lze nejen připravit pacientovi na míru tvarem i velkostí, ale po skončení účinku se dokonce sám rozpadne.

Jaké unikátní vlastnosti Vámi vyvíjený hydrogel má?
Viskózní roztok polymeru je lehce aplikovatelný injekční stříkačkou, případně sprejem, nebo se dá jen lehce natřít na poškozené místo tkáně. Při teplotě lidského těla 37°C ztuhne na daném místě a navíc bez přídavku jakýchkoliv dalších sloučenin může být snadno stabilizován v medicíně hojně rozšířeným modrým světlem, které se využívá například v zubních ordinacích.

Kde především se bude dát použít?
Transparentní hydrogel je testován v medicíně na hojení popálenin, jako aditivum do kostních cementů nebo jen jako nosič pro uvolňování určitých léčivých látek do těla přímo na daném místě, kam by byl aplikován. Doba jeho účinku je nastavitelná jak jeho chemickým složením, tak i dobou a intenzitou aplikace modrého světla. Během jeho životnosti může docházet k postupnému uvolňování léčivých látek, např. proteinů, které přispívají k hojení tkání. Gel může sloužit i k řízenému uvolňování chemoterapeutik pro léčbu rakovinového bujení.

Jak dlouho trval vývoj takového hydrogelu? Budete v budoucnu ještě dále vylepšovat jeho vlastnosti?
Vývoj trval přibližně 10 let, než jsme začali s jeho patentováním. V budoucnu může být ještě upravován a obohacován o různá léčiva a bioaktivní látky, které by ještě urychlovaly a usnadňovaly léčbu jak nemocí, tak i poškozených tkání, např. po úrazu, operaci apod., takže je neustále co vylepšovat. Také se vyvíjejí lepší iniciátory na síťování modrým světlem, které je potom rychlejší a účinnější, což také pomáhá k lepšímu řízení jeho finálních vlastností.

S kým jste na jeho vývoji spolupracovala?
Na vývoji hydrogelu jsem začala pracovat já pod vedením profesora Jančáře v roce 2002 po svém návratu z post-doktorské stáže v USA. Postupně jsem začala zaučovat svoji diplomantku a později doktorandku Michlovskou. Takže autoři patentu jsou jen tři.

Víte o nějakém podobném výzkumu například v zahraničí?
Výzkumy na hydrogelech započaly s vývojem kontaktních čoček Wichterleho a Líma v 60. letech minulého století a od té doby neustále pokračují. Gely vznikají buď zvýšením teploty na teplotu lidského těla, nebo i ozářením modrým světlem a jsou unikátní. Pracuje na nich více vědců, i když mají samozřejmě různé chemické složení. Tyto gely by také mohly být velice dobře využitelné při 3D tisku tkání a orgánů, na kterém také pracujeme.

(kav)

 

Témata

Související články:
Inspiraci hledáme v přírodě, říká uznávaný vědec Josef Jančář
Poškozenou chrupavku nahradí implantát z 3D tiskárny, tvrdí Vojtová
Den Země: VUT vnímá environmentální odpovědnost jako technologickou příležitost
Nedostatek sena pro koně inspiroval Josefa Jančáře k vytvoření chytré výživy pro rostliny
Středoškoláci pod vedením doktorandky z CEITEC zvítězili v celostátní soutěži